Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ví dobře, jak si získat alespoň část veřejnosti na svou stranu, co má říci a co naopak zamlčet. Tak počátkem roku pletl bič na osoby páchající přestupky, zejména majetkové a proti veřejnému pořádku, s myšlenkou, že třetí takový přestupek v řadě by byl už trestným činem.

Jednání, která v Karlových Varech probíhají již od voleb v roce 2010, směřují k jedinému cíli - utvoření pravicové koalice. Primátor, zvolený za Karlovarskou občanskou koalici (KOA), to jednoznačně definoval v samém počátku.

Dvacet let činnosti nějaké organizace je příležitostí k oslavě. Možnost pochlubit se, nebo také tisknout omluvy. Když je ale toto datum napsáno u jména organizace Člověk v tísni, vybavuje se mi ne příliš staré zhodnocení, které jsem si přečetl na serveru Zvědavec.

Nově příchozí policisté by podle policejního prezidenta Petra Lessyho místo odborné přípravy měli procházet jen rekvalifikačním kurzem. Neznám sice podrobný zámysl toho, co by tato krátkodobá příprava obsahovala a jak by naplňovala požadavky na připravenost policistů pro výkon služby.

Většinou se dozvídáme o tom, že nás nějak předčasně zasáhla nepříznivá demografická změna, a proto je nutné přitvrdit reformy v důchodovém systému ČR. Podíváme-li se však na příčiny záporného salda na důchodovém účtu v posledních letech, pravda je úplně někde jinde. Demografické změny nás teprve čekají, a jak se s nimi vyrovnáme, záleží na politických rozhodnutích.

Když papež Pius IX. pořádal v roce 1870 za účasti stovek biskupů První vatikánský koncil, musel jej po více než půlročním zasedání zakončovat podepsáním dokumentů za světel svící. Onoho červencového dne se totiž při vyvrcholení sedánku nad chrámem svatého Petra půldruhé hodiny proháněla bouře, jako by se snad čerti ženili.

Denně sledujeme s obavami vývoj situace v Syrské arabské republice. Stále zřetelněji se ukazuje, kdo stojí za vyvolanými ozbrojenými konflikty a v zájmu koho je vnášena destabilizace mezi 22,5 milionu obyvatel země.

Dal jsem si novoroční předsevzetí, že se budu více zajímat o Evropský parlament. V polovině února mohu říci, že plním to, co jsem si předsevzal. Především návštěvou seminářů v pražské Jungmannově ulici v Evropském domě.

Neexistuje dokonalý zákon. A nikdy existovat nebude. A v případě složitých a věcně obsáhlých dokumentů, mezi které patří i zákon o ochraně ovzduší, platí dvě první věty dvojnásob. Stovky hodin, které jsem jako zpravodajka výboru pro životní prostředí práci na přípravě tohoto zákona věnovala, mi umožnily dokonale se seznámit doslova s jeho každou větou.