Z mého bruselského blok(g)u

Kdy už konečně ten »nálet« skončí? - to byla snad nejčastější otázka posledních dnů v parlamentních kancelářích. Doslova pověstné »kobercové«, plošné nálety totiž zažívaly počítače poslanců i jejich asistentů před hlasováním o zprávě »Plán proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity«.

[o]

Namísto tohoto sáhodlouhého názvu jí ale skoro nikdo neřekl jinak než zpráva »Lunacek«. Jednak proto, že předkladatelkou dokumentu byla rakouská europoslankyně Ulrike Lunaceková, a zároveň kvůli označení obrovské vlny e-mailových zpráv, burcujících proti schválení dokumentu. Jednotícím prvkem byly výzvy: »zastavte zprávu Lunacek«, »Stop Lunacek«, ale také »chceme tradiční rodinu« a podobně.

Nechme teď trochu stranou podstatu problému kolem kontroverzní zprávy o právech gayů, leseb a dalších osob s odlišnou orientací. Vlna e-mailů, která zasáhla Evropský parlament (EP), byla tak silná, že takřka ochromila práci poslaneckých kanceláří. V tisících spamů - nevyžádaných zpráv - se beznadějně utápěla důležitá sdělení. Za čtyři dny před úterním hlasováním musela jen naše kancelář vymazat víc než 1900 útoků z internetové pošty. Přitom šlo o naprosto unifikovaný text, rozesílaný z automatů nebo předem připravených stránek pro kampaň odpůrců rovných práv pro lidi s odlišnou sexuální orientací. V řadě případů došlo i ke zneužití internetových adres lidí ani netušících, že proti něčemu protestují.

S podobnou kampaní jsme se v EP nesetkali poprvé. Internetové adresy poslaneckých kanceláří atakovali například v minulosti i odpůrci lovu tuleňů a spam zneužily i jiné skupiny lidí. Kromě toho, že velice často bývá takto nesmyslně agresivní, hromadná kampaň kontraproduktivní a znechutí i případné sympatizanty, je tu ještě otázka chování na internetu a ochrany soukromí.

Zneužití internetových adres je stále častější - ať ke komerčním nebo i politickým účelům. Což mnohdy souvisí s lehkomyslným chováním na tzv. sítích. Nejen, že rozdáváme adresy kdekomu. Na internetu si přečteme, kdo kam jde, kdy nebude doma, prohlédneme si fotografie ze soukromí - dětí, chlubících se těhotných žen. U počítačů a »chytrých« telefonů ztrácíme obezřetnost, na které si tak zakládáme při hledání bezpečných potravin nebo léků. Kde se bere taková lehkovážnost, když 76 % Evropanů nevěří, že jejich osobní údaje jsou v bezpečí u soukromých společností a 64 % nedůvěřuje ani veřejným úřadům.

»Nálet spamů na EP« tak upozornil na mnohem víc problémů, než jen na zprávu »Lunacek« a soužití lidí s různou sexuální orientací v Unii...

Jiří MAŠTÁLKA, poslanec EP
Brusel

7. 2. 2014  Jiří MAŠTÁLKA