Zrušení očkování u dětí přináší problémy
Dovolte mi, abych trochu nesouhlasila s pozměňovacím návrhem, který se týká očkování, protože i když tento problém byl široce diskutován, přesto si nemyslím, že by názory byly úplně jednoznačné.
Naopak ohledně zrušení plošné revakcinace a primovakcinace jsou ještě určité problémy, se kterými odborníci polemizují. A já si myslím, že by tyto polemické věci měly tady zaznít.
Nižší výskyt tuberkulózy v populaci je ovlivněn nízkým výskytem TBC do 20 let. Proočkovanost této populace byla do roku 2009 98,5 %. Po 20. roce výskyt TBC stoupá a vyšší je i u populace nad 60 let, nejvíce nad 75 let. Stoupá počet cizinců se závažnými formami TBC především ve větších městech - v Praze v roce 2010 34,5 %, proti roku 2009 23 %. To znamená, že každým rokem počet stoupá.
Tuberkulóza u dětí v ČR od 0 do 14 let - před zavedením vakcinace bylo 1683 případů onemocnění TBC a 794 úmrtí. Po zavedení vakcinace počet pomalu během desetiletí tak, jak docházelo k proočkovanosti populace, klesal, klesal počet úmrtí i onemocnění, takže v roce 2005 bylo hlášeno onemocnění u tří dětí a žádné úmrtí.
Od roku 1965 nebyl zaznamenán žádný případ dětské obrny, od roku 1975 žádný případ tetanu, od roku 1985 žádný případ záškrtu, a přesto je plošné očkování stále zachováno.
Ve srovnání se západními zeměmi, které plošné očkování proti tuberkulóze před lety opustily, má ČR nejnižší výskyt TBC v kategorii od 1 do 20 let, a to několikanásobně, a v řadě těchto zemí v poslední době dochází k postupnému vzestupu počtu onemocnění u dětí a mladistvých do 20 let.
Odborné články v zahraniční literatuře svědčí o problémech, které přináší zrušení vakcinace u dětské populace, a znovu se zdůrazňuje ochranný účinek očkování proti TBC. Dne 25. února 2010 byla ve Francii zveřejněna studie Institutu pro dohled nad veřejným zdravím, kde se uvádí, že poté co byla v roce 2007 zavedena jen vakcinace rizikových skupin, je očkování proti TBC nedostatečné. Již v roce 2008 bylo zjištěno, že počet TBC u dětí stoupá a proočkovanosti rizikových skupin bylo dosaženo jen v 50 až 60 % dle oblasti. Takže se hledají cesty, jak problém řešit. Dále je uvedeno, že vakcinace v prvních měsících života je důležitá, ale nutně nemusí být poslední, chceme-li, aby jedinec získal imunitu proti tuberkulóze.
V říjnu 2010 byly uveřejněny odborné články právě s tematikou této vakcinace. Informace výzkumné jednotky pro tuberkulózu v Londýně obsáhle pojednává o významu této vakcinace. Bylo zjištěno, že vakcína nechrání jen před onemocněním TBC, ale i je i proti získání infekce, čili že tato vakcína působí již na cestě od tuberkulózní expozice po onemocnění. Na základě těchto informací byla změněna vakcinační politika v Londýně a v podobných oblastech v Anglii v roce 2004 a 2005 na plošnou vakcinaci od 0 do 12 měsíců a všech dětí do 16 let věku narozených v zemi s vysokým výskytem TBC a pracovní rizika a cestovatelé do věku 35 let.
Co země, to jiný očkovací kalendář
Očkování ve Švédsku, kde se očkovali ihned po narození jen rizikoví jedinci, byla již od roku 1993 z důvodu úmrtí jednoho dítěte na generalizovanou TBC po očkování primovakcinace přesunuta až do druhé poloviny prvního roku věku dítěte a pak se již tato komplikace nikdy nevyskytla. Dále se ve Švédsku očkuje každé dítě, které je v kontaktu s TBC, a v některých oblastech kolem Stockholmu a velkých měst se očkují téměř všechny děti. Dále osoby, které pracují v laboratořích, při pitvách, personál ve věznicích a v nemocnicích.
Nejsou v Evropě dvě země, které by měly stejný očkovací kalendář. Každá země si řeší tento problém dle svých zkušeností a momentální situace.
Myslím, že k vážnému narušení tohoto systému došlo v roce 2009 při zrušení plošné revakcinace v 11 letech a pak v roce 2010 právě při zrušení plošné primovakcinace. Je nutné v současné době spoléhat na rozumné rozhodnutí rodičů své dítě nechat chránit proti závažné infekční chorobě, jako je právě tuberkulóza.
Myslím si, že přece jenom je tady spousta důvodů - a já jsem se snažila některé uvést spolu s výzkumy, které jsou prováděny i za hranicemi naší země - že tak, jak to je předkládáno dlouhodobě ministerstvem zdravotnictví i tady některými kolegyněmi a kolegy, že přece jenom to, že tady máme malý výskyt tohoto onemocnění, je právě v důsledku povinného očkování, které bylo zavedeno. Já si myslím, že některé změny, o kterých se tady jedná, skutečně nejsou k lepšímu.
Soňa Marková, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví
16. 2. 2011 Soňa MARKOVÁ