Hojda: Síťová odvětví mají patřit celé společnosti

Vina není v jádru! Problém spočívá v honbě za ziskem

PRAHA/BRUSEL/TOKIO/ASTANA - Japonská vláda má čím dál větší pochybnosti o kompetentnosti privátní firmy Tepco, provozovatele havarované jaderné elektrárny Fukušima. Zvažuje, že vlastníka zemětřesením a vlnou tsunami poničené elektrárny, která v zemi způsobila nejhorší jadernou havárii v historii, znárodní.

Cunehisa Kacumata, nový šéf společnosti Tepco, se Japoncům za havárii ve Fukušimě 1 omluvil. Kacumata převzal vedení společnosti poté, co byl dosavadní ředitel Masataka Šimizu hospitalizován kvůli vysokému tlaku a závratím.

Kacumata vyjádřil lítost nad nutností evakuovat desetitisíce lidí z okolí poškozených reaktorů a prohlásil, že čtyři ze šesti reaktorů fukušimské elektrárny bude nutné odepsat. Kacumata dodal, že »společnost TEPCO se bude za každou cenu snažit vyhnout zestátnění, o němž vláda uvažuje«.

V Japonsku je v provozu 55 jaderných reaktorů a země je na tomto druhu energie závislá z 30 procent. Do roku 2030 se tento podíl měl zvýšit až na 50 procent. Je zřejmé, že s tím budou nyní potíže a sektoru by prospělo kompletní znárodnění.

A co Evropa?

»Pokud evropské země kvůli strachu z následků jaderné havárie v japonské Fukušimě utlumí jadernou energetiku, cena elektřiny pro zdejší spotřebitele poroste,« uvedl generální ředitel polostátní energetické firmy ČEZ Martin Roman. ČEZ by na tom podle Romana vydělal hned dvakrát - těžil by z vyšších cen a navíc by mohl nahradit výpadek ve výrobě z jaderných elektráren především v Německu. Cena elektřiny ve střední Evropě už vzrostla od fukušimské havárie téměř o šest eur na MWh, tedy téměř o deset procent.

Státy Evropské unie nyní připravují zátěžové testy pro jaderné elektrárny v EU. Mezi kritéria testů bude patřit například měření seizmicity lokality, na které elektrárna stojí, možnosti zaplavení elektrárny, či charakteristika chladicích systémů. Sporným bodem připravovaných zátěžových testů je posuzování stáří elektráren.

Podle Romana by ale Evropa útlumem jádra znevýhodnila své výrobce. »Když bude Evropa rozhodovat o odstavení jádra, bude rozhodovat hlavně o zhoršení podmínek pro evropské výrobce, jimž budou stoupat náklady na energie a budou méně konkurenceschopní,« upozornil.

Českým jaderným elektrárnám Temelínu ani Dukovanům, které vlastní ČEZ, podle něj zavření nehrozí. »Jsou v seizmicky stabilním místě, nehrozí jim přílivová vlna, jsou zabezpečené i proti teroristickému útoku,« poznamenal Roman. Podle mezinárodního Sdružení provozovatelů jaderných elektráren WANO patří zvláště Dukovany mezi pětinu nejbezpečnějších reaktorů na světě. Byly vybudovány s podporou ruských technologií.

»Nejvíc elektráren je těch, které jsou chlazené vodou, tedy tlakovodních. Jakmile se odčerpá voda, štěpná reakce se postupně zastaví,« vysvětlovala veřejnosti v Českém rozhlase ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová rozdíl mezi fukušimskými varnými reaktory a těmi v ČR.

Problémy na elektrárně Fukušima způsobilo extrémně silné zemětřesení a následné vlny tsunami. V našich podmínkách je vyloučeno obojí. Dukovany i Temelín stojí na pahorku a ani mnohatisíciletá voda nemůže dosáhnout ke stavbě.

Jak dál?

Budoucnost jaderné energie je spojena s bezpečnostními standardy reaktorů. Na pražském energetickém kongresu to uvedli velvyslanci Spojených států a Francie v České republice. Bezpečnost bude podle nich také prioritou při dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, o kterou se uchází americká společnost Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.

»Jaderná energie je pro naši budoucnost velmi důležitá, musíme ale bezpečnost brát jako prioritu,« řekl velvyslanec USA Norman Eisen.

Francouzský velvyslanec Pierre Lévy upozornil, že ve Francii hraje jaderná energetika důležitou roli. Francie podle něj podporuje uskutečnění zátěžových testů evropských jaderných elektráren, které Evropa požaduje kvůli problémům jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku. »Chceme implementaci vyšších standardů v jaderné bezpečnosti,« uvedl.

Případné nové požadavky na bezpečnost reaktorů v důsledku japonské jaderné krize by neměly nic změnit na tendru pro dostavbu Temelína. Lévy podotkl, že zvyšování bezpečnostních standardů s sebou nese určité ekonomické požadavky. Areva však podle něj ve své nabídce na dostavbu Temelína již nabízí dostatečná bezpečnostní opatření. Také Westinghouse podle Eisena nabízí »více než dostatečné« bezpečnostní standardy.

Vývoj jde rychle vpřed

Rusko chce vybudovat na západě Kazachstánu novou jadernou elektrárnu, která by prý mohla být nejbezpečnější na světě. Podle šéfa ruské jaderné agentury Sergeje Kirijenka je ale podmínkou, že »elektrárna musí být vybavena reaktory, jež se využívají v ruských jaderných ponorkách.«

Šéf agentury Rosatom včera v kazašské Astaně podepsal smlouvu o rusko-kazašské spolupráci v jaderné energetice. Při této příležitosti zdůraznil ruskou ochotu podílet se na výstavbě jaderné elektrárny v Aktau na kazašském břehu Kaspického moře.

Rusko by Kazachstánu mohlo dodat jaderné reaktory typu VBER-300, což by aktauskou elektrárnu podle Kirijenka změnilo v »nejbezpečnější jaderné zařízení na světě«.

Kirijenko kazašským partnerům připomněl, že pozornost světa v těchto dnech upoutává havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1. Upozornil v této souvislosti na jinou tragickou havárii, která v srpnu 2000 postihla v Barentsově moři ruskou jadernou ponorku Kursk. Katastrofa si tehdy vyžádala 118 životů. Oficiální vyšetřování skončilo po dvou letech s tím, že neštěstí způsobil náhodný výbuch cvičného torpéda, které pohánělo vysoce explozivní palivo.

Ponorku poháněl jaderný reaktor, který exploze nepoškodila. »Vliv výbuchu na ponorce byl přitom mnohonásobně vyšší než nedávné zemětřesení v Japonsku,« řekl šéf Rosatomu. »Reaktor zůstal funkční. Když jsme ponorku vyzdvihli, ukázalo se, že je možné ho znovu spustit.« Tento fakt podle Kirijenka dokazuje úroveň spolehlivosti ruské techniky, kterou nyní Moskva Kazachstánu nabízí pro aktauskou elektrárnu.

Komunisté budou u toho

»Právě odlétám do Astany a budu se snažit získat maximum informací o tomto i dalších zajímavých projektech, např. malých jaderných elektrárnách na lodích, pro municipality a podobně. Jaderná energie má podle mne velkou budoucnost, neboť větrníky, slunečníky a biomasa nejsou pro střední Evropu alternativou,« řekl Haló novinám člen sněmovního hospodářského výboru Pavel Hojda (KSČM).

Potvrzuje se podle něj, že síťová odvětví, jako telekomunikace, plynárenství a energetika mají být ve veřejném sektoru v zájmu plánovitosti rozvoje ekonomiky, dostupnosti pro spotřebitele a zejména bezpečnosti.

»Fukušima 1 přestála zemětřesení tak, jak měla. Zastavila včas jadernou reakci, regulační tyče se zasunuly, ale co ji dalo rozhodující úder, byla vlna tsunami a výpadek dieselagregátů zajišťujících chlazení. Tsunami byla totiž o několik metrů vyšší, než na jakou byly projektovány hráze a vlnolamy. Privátní podnik předpokládal, že budou stačit, a do vyšších neinvestoval. Veřejný podnik, který i z politických důvodů musí více dbát na bezpečnost, by mohl zajistit lepší ochranu a tragédie nemusela nastat,« dodal Hojda.

31. 3. 2011  Milan ROKYTKA