Lidická hrušeň byla přivítána zpěvem

Dokud se lidé budou s pokorou a upřímností scházet u Lidické hrušně, bude zachována i paměť. Paměť Lidic i českého národa, který v letech 1939-1945 sváděl boj o své přežití, neboť mu fašističtí okupanti chystali totální likvidaci. U památného stromu nacházejícího se na pietním území Památníku Lidice to v sobotu uvedl publicista a investigativní novinář Stanislav Motl. Strom byl slavnostně přivítán do nové sezony.

Akci pořádá již sedmým rokem sdružení Lidice, které mj. společně se školními dětmi vysazuje po celé ČR, ale i v zahraničí, »dcery« (štěpy) tohoto stromu, jenž - jako jediná živoucí »památka« - přečkal tragédii totálního zničení středočeské obce Lidice 10. června 1942. »V tom vidíme smysl naší práce - že se budou o Lidickou hrušeň a o její ‚Posly naděje‘ starat další a další generace Čechů,« řekl Haló novinám předseda spolku Antonín Nešpor.

Publicista Motl připomněl, že hrušeň, jež roste uprostřed lidického pietního území, jen kousek od můstku přes potok pod základy kostela, se stala němým svědkem dvou-tří hrůzných nocí a dnů v roce 1942: 10. června, kdy byli popraveni lidičtí muži a ženy s dětmi násilím odvezeny, aby se veskrze tragicky a dramaticky odvíjel jejich další život; a 11. a noci na 12. června. »Zde se protkl osud již popravených lidických mužů s dalšími třiceti muži, kteří mrtvé Lidické přijeli pohřbít,« zdůraznil Motl. Byli to terezínští vězni, kteří byli posledními, kdož viděli tváře lidických mužů. Podle svědectví některých z nich, přeživších druhou světovou válku, bylo v obci v těchto dnech rozpoutáno »Dantovo peklo« a »ohňová apokalypsa«. A do těchto děsivých kulis zapadaly i hrůzné okamžiky, které vězňové prožili. Museli totiž během dne a noci, bez odpočinku a v obrovském tempu, vykopat hromadný hrob a do něho uložit všech 173 mužů.

Jako zázrakem přežila

Navzdory důslednosti německých nacistů v totálním zničení obce, hrušeň přežila. Stalo se tak díky náhodě, neboť tehdy malý, sotva roční stromek měl v důsledku destrukcí okolních budov ulomený vršek a nacisté se domnívali, že strom je mrtev. On však jako zázrakem obrazil novými výrůstky.

Po přivítání Lidické hrušně do nové sezony se v tamním Domově Oáza, kde žijí i lidická žena paní Milada Cábová a »lidické dítě« paní Libuše Součková, uskutečnila vernisáž výstavy obrazů a dalších artefaktů z rozrůstající se sbírky sdružení Lidice, kterou vytvářejí především čeští umělci ztvárňující téma této pozoruhodné hrušně. Ve sbírce, jež čítá 55 exponátů, se nachází i unikátní malba zničených Lidic od amatérského umělce Václava Mlezivy, jenž své dílo vytvářel s nasazením vlastního života čtyři dny od 11. června 1942!

Vernisáže se zúčastnily také další lidická žena paní Miloslava Kalibová či dálková chodkyně Milena Městecká, jež několikrát prošla trasu skupiny lidických žen z Ravensbrücku do Nového Boru.

Výstavka je putovní, sbírka obrazů se prezentovala již jedenáctkrát. »Obrazy putují tam, kde o to lidé projeví zájem,« vysvětlil Nešpor. Spolek i tímto způsobem udržuje paměť o naší historii a varuje před opakováním nacistických a fašistických bestialit. Lidická žena paní Cábová k projevům fašismu, například i na Ukrajině, Haló novinám řekla: »Jsem v šoku, co se kde děje. Doba je opravdu hrozná. Nikdy bych si nemyslela, že ačkoli i my, Lidičtí, přinášíme svědectví o hrůzách fašismu, může někde zase zvedat hlavu.«

(mh)
Foto - Haló noviny/Monika HOŘENÍ

1. 6. 2014  (mh)