Rušení praktických škol je nesmysl
Koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV loni v září jednomyslně schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011-2015, kterou připravila Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Strategie mimo jiné počítá s transformací praktických škol, což odmítají speciální pedagogové, opoziční politici i veřejnost.
»Vizí této části Strategie boje proti sociálnímu vyloučení je všem přístupný, efektivní, spravedlivý a inkluzivní (začleňovací) vzdělávací systém, který je kapacitně i kvalitativně schopný všechny děti s jejich individuálními potřebami vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu, je schopný identifikovat potřeby na straně dítěte a adekvátně na ně reagovat nastavením odpovídajících opatření a je schopný zásadní měrou omezovat mezigenerační reprodukci sociálního vyloučení,« stojí ve vládním materiálu.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Milan Šimáček plánovanou transformaci praktických škol odůvodňuje mj. tím, že tyto školy navštěvuje mnoho romských dětí, které netrpí lehkým mentálním postižením, ale sociálním vyloučením. Podle něj by sociální situace neměla být důvodem zařazení dítěte do praktické školy.
Materiál postrádá odbornost a vyváženost
Odborníci z praxe, speciální pedagogové, však předloženou vizi odmítají jako »nesmyslnou«. Poukazují na to, že praktické základní školy vzdělávají především žáky s lehkým mentálním postižením.
»Drtivá většina odborníků se kloní k názoru, že je vhodné pro tyto děti zachovat možnost vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro tento typ postižení a zároveň se postarat o žáky dlouhodobě neúspěšné ve vzdělávání, kteří se během pobytu v běžné škole setkávají permanentně s neúspěchem, jenž posléze obyčejně ústí do jejich frustrace a bez odborného zásahu končí únikem ze vzdělávání, doprovázeným často rizikovým chováním nebezpečným pro ně a obtížným pro ostatní,« reagoval na vládní záměr předseda Asociace speciálních pedagogů ČR Jiří Pilař.
Strategie podle odborníků ještě více eskaluje již tak vypjatou atmosféru mezi jednotlivými skupinami obyvatel. »Tento vládou schválený materiál postrádá odbornost a vyváženost potřeb všech dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,« uvádí asociace v dopisu adresovaném premiérovi Petru Nečasovi (ODS).
»Strategie má spoustu dalších hluchých míst, vyplývajících z neznalosti tvůrců. Rušení dětských domovů, kojeneckých ústavů, eliminace kompetencí diagnostických ústavů apod., to vše jsou velice neodborné a zkratkovité návrhy řešení, opírající se o různá přání a tužby, nicméně bez skutečně odborného základu, tedy i znalosti praxe,« apelují na premiéra odborníci.
Petice
Proti strategii byly iniciovány už dvě petice. V petiční akci, kterou zorganizovala Asociace speciálních pedagogů ČR, vyjádřilo svůj nesouhlas s materiálem přes 23 tisíc občanů. Na ministerstvo školství doputovala i další petice proti rušení praktických škol, kterou organizovali učitelé z Pardubic. Podepsalo ji na 18 tisíc učitelů a rodičů.
Členka petičního výboru za zachování stávajícího systému speciálního školství Jana Smetanová médiím uvedla, že žáci praktických škol nebudou mít v běžné škole pro své vzdělávání vhodné podmínky.
»Program v praktické škole těmto dětem umožňuje, aby se učily podle svých schopností a byly ve škole úspěšné. V běžné třídě základní školy tyto podmínky mít nebudou, budou zaostávat, protože se jim paní učitelka s 25 dalšími dětmi ve třídě nemůže speciálně věnovat. Máme takovou zkušenost. Ze školního neúspěchu potom pramení i výchovné problémy,« konstatovala.
Ministr školství Josef Dobeš (VV) veřejnost ujišťuje, že plošné rušení praktických a speciálních škol neplánuje, podobně se k peticím vyjádřil i premiér. Podle vládou přijaté strategie však mají být praktické školy do konce roku 2013 zrušeny.
* * * * * *
Na této stránce 9 se danou věcí zabýváme v širším pojetí:
- Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, aneb Jak zrušit základní školy praktické? - Integrované vzdělávání podle Malého pedagogického slovníku představuje přístupy a způsoby, jak zapojit žáky se zdravotním postižením do běžného školního prostředí. I těmto dětem se musí dostat takového vzdělání jako jejich zdravým vrstevníkům, ale zároveň se nadále na ně pohlíží jako na jedince se speciálními vzdělávacími potřebami.... Každé dítě je jedinečné a má své individuální potřeby, na každé dítě musí učitel reagovat jako na osobnost.... Více v článku Gabriely Hubáčkové, poslankyně (KSČM), členky sněmovního podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci
- Marta Semelová (KSČM), členka sněmovního výboru pro sociální politiku a sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, dpověděla Haló novinám ohledně této záležitosti celkem na tři otázky, ale hlavně: Jsem proti tomu, aby se rušilo, co funguje
- Absurdní rozhodnutí Evropského soudu - V roce 1960 nechodilo v tehdejším Československu do školy zhruba 30 % Romů, v roce 1970 to bylo už jen něco přes 10 % Romů, v roce 1990 byla n a českém území stoprocentní školní docházka. - Rozsudek nebyl přijat jednomyslně, proti verdiktu se postavili čtyři soudci. Například.... I toto naleznete o tom až natéro straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.
Stránku připravila Jana DUBNIČKOVÁ
21. 2. 2012 Jana DUBNIČKOVÁ