Obnova Aralského jezera

Je známo, že ještě ve dvacátých letech 20. století bylo Aralské jezero na rozhraní Kazašské a Uzbecké republiky velmi rozsáhlou vodní plochou, bylo v něm velké množství nejrůznějších druhů ryb. Vzhledem k tomu, že pak bylo užito vod řek Amu Darja a Syr Darja, které jezero napájejí, k zavlažování rozsáhlých bavlníkových polí ve Ferganském údolí i k jiným účelům, začal být přítok vody do Aralského jezera nedostatečný k tomu, aby udržel množství vody v jezeře.

Jak je známo ze satelitních snímků této oblasti, Aralské jezero začalo velmi rychle vysychat. To má dost negativních následků. Klimatické poměry v okolí se velmi zhoršily, zmizel zdroj ryb pro obyvatele v okolí jezera, zanikla lodní doprava na jezeře, vzniká zde rozsáhlá poušť.

Obnovením přítoku vody do jezera z jiných řek, například 10-20 procent vod Irtyše přes Turgajskou bránu, vytvořením umělé řeky - s vybudováním přehrady na Irtyši - která by tuto vodu odvedla přes jezero Čelkar-tengiz do blízkosti původního Aralského jezera, by se dalo jezero obnovit.

Znamenalo by to vytvoření mnoha pracovních míst pro stavební dělníky, inženýry, pro stavební a strojírenské dodávky z mnoha zemí, třeba i ze střední Evropy. Zlepšilo by se tím místní klima i hospodářské poměry. Možná, že by stálo za to informovat v tomto smyslu velvyslanectví Ruské federativní republiky, aby informovalo příslušné orgány své země. Vedení Ruské federace by mohlo posoudit reálnost této myšlenky po všech stránkách. Pokud by se myšlenka ukázala jako rozumná, přispělo by to k rozvoji hospodářství všech zúčastněných zemí a k jejich mírové spolupráci na realizaci tohoto díla.

Prokop ŽÁČEK, Praha

7. 11. 2014  Prokop ŽÁČEK