Odpor místeckých vojáků proti okupantům byl morální posilou

Některé významné milníky v naší novodobé historii je nutné si připomínat i po desetiletích. Opětovně jsem se v tom utvrdil při sledování oblíbeného dokumentárního pořadu Hledání ztraceného času: Mnichov a dny po něm (ČT2, neděle 8. března 2015). V letošním roce je to 70. výročí ukončení druhé světové války a osvobození Československa od nacistické okupace.

Význam tohoto výročí je tím aktuálnější, čím více ubývá přímých účastníků domácího a zahraničního odboje. Věkem se blíží devadesátce, ale duchem a vzpomínkou mají prožité tragické událostí let 1938 až 1945 stále v živé paměti. Jejich autentické vzpomínky a vyprávění o činech vlastních i jejich nejbližších spolubojovníků v boji s nacistickou a fašistickou hydrou jsou stále inspirující a varující. A vývoj ve světě nejen v posledních letech jim dává za pravdu. Za mír a svobodu je nutné bojovat i v období mírového soužití.

Tragické dny světového válečného požáru pro Československo nezačaly v září 1939, ale podstatně dříve. Byli jsme jednou z prvních obětí rozpínavosti nacistického Německa, a to i přes deklarovanou pomoc našich západních spojenců, které jsme se v období vrcholící krize 1938–1939 nedočkali. Tragické důsledky tzv. appeasementu je v příštích letech zákonitě dostihly.

Nelze nevzpomenout útoků páté kolony nacistického Německa v ČSR – nacistické strany Konráda Henleina a jejích stupňujících se požadavků vůči legitimní Československé vládě, ale také roli fašizujících sil na Slovensku, vrcholící rozbitím společného států Čechů a Slováků, ustavení Slovenského štátu pod diktátem hitlerovského Německa a zapojení slovenských ozbrojených sil v rámci osy Berlín-Řím-Tokio. Podpisem potupného mnichovského diktátu z 30. září 1938 dokonali zradu naši západní spojenci a pro Československou republiku to znamenalo rozvrácení územní celistvosti. Odstoupením tzv. Sudet byla naše obrana téměř likvidována a stát vydán na milost a nemilost nacistickým vetřelcům. Současně velkou část Těšínska a Javorinu zabralo beckovské Polsko, jižní část Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny pak fašistické Maďarsko. Jediným škrtem pera jsme přišli o celé pohraničí, po kterém následoval exodus českého obyvatelstva do vnitrozemí.

Události však pádily rychleji, než jsme stačili reagovat. Odstoupení Edvarda Beneše z funkce prezidenta Československé republiky, jeho odchod do exilu v Anglii a vznik exilové vlády. Za necelý půlrok od Mnichova bylo Československo zcela vymazáno z mapy Evropy. Právě v těchto dnech, 15. března, si připomínáme tragické událostí spojené s okupací okleštěného státu. Tehdy nacistické Německo dokončilo zničení předválečného Československa ustavením tzv. protektorátu Čechy a Morava. Politicky bylo rozhodnuto dříve a vojenská obrana českých zemí už nepřicházela v úvahu.

Byli jediní…

Ne všichni tehdy složili zbraně. Navečer 14. března 1939, kdy už první předsunuté německé jednotky vjely na Ostravsko, se proti okupantům se zbraní v ruce postavili vojáci 8. pěšího pluku Slezského v moravském Místku jako jediní v naší vlasti. Střelbou zastavili německý motorizovaný předvoj projíždějící kolem kasáren. Přestřelku ukončilo vyjednávání, na něž německé velení přistoupilo. S českým branným odporem se v německém scénáři nepočítalo. Prameny uvádějí, že zatímco českoslovenští vojáci byli beze ztrát, na německé straně se pamětníci shodují na několika padlých, jejichž bližší počet zůstává neznámý a odhaduje se na šest až osmnáct vojáků.

Do půlnoci obsadili nacisté město a všechny okolní vesnice, až po československo-polskou hranici. Přibližně jako Místek a Frýdek byla nacistickým vojskem obsazována Ostrava. Dne 15. března 1939 ve tři hodiny 35 minut obdržely vojenské jednotky z Hlavního štábu československé armády rozkaz ke kapitulaci. V brzkých ranních hodinách za sněhové metelice vstoupily německé jednotky i mimo Ostravsko a zahájily obsazování zbývajícího území Čech a Moravy.

Příklad místeckých vojáků a jejich statečný odpor proti okupantům znamenal ve své době velkou morální posilu pro celý národ, protože zpráva o událostech v Místku se šířila také v dalších krajích Čech a Moravy. Nyní událost připomíná pietní místo s památníkem odporu 8. pěšího pluku Slezského v Místku na Hlavní třídě v místech, kde stávala Čajánkova kasárna.

Čest vojenské posádky byla zachráněna

Historie jednoznačně potvrdila slova velitele praporu podplukovníka Štěpiny, který po boji a kapitulaci posádky napsal ve svém hlášení ministerstvu obrany, že byla zachráněna čest vojáků místecké posádky. Proto plným právem byli 18. července 1946 velitelé a několik příslušníků hrdinného odporu vyznamenáni v Místku prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem.

Řada tehdejších obránců se však nedožila konce válečného běsnění. K nim patřil velitel obrany Čajánkových kasáren kapitán Karel Pavlík. Za účast v ilegální organizaci Za vlast a další odbojovou činnost byl 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

Proto komunisté a široká veřejnost nebudou ani letos chybět na vzpomínkové akci u příležitosti 76. výročí ozbrojeného odporu 8. pěšího pluku Slezského proti německým okupantům v Místku. Položení věnců u pomníku v Místku a na dalších pietních místech v kraji je symbolickým poděkováním všem, kteří projevili odvahu a hrdinství v protifašistickém odboji, ale také závazkem, že poválečné generace komunistů nezapomínají na jejich odkaz a vysokou cenu, kterou jsme museli za naši znovunabytou svobodu zaplatit.

Pietní akt je součástí širších celokrajských akcí v Moravskoslezském kraji věnovaných 70. výročí ukončení druhé světové války, osvobození Československa, města Ostravy a Ostravsko-opavské operace. Důstojné oslavy a připomenutí hrdinného odporu našich národů za svobodu, zejména mladé generaci, je jednou z důležitých priorit současné krajské koalice KSČM a ČSSD. Pod vedením prvního náměstka hejtmana kraje Josefa Babky byla ustavena pracovní skupina koordinující přípravu a průběh oslav 70. výročí v Moravskoslezském kraji. Široká veřejnost je o těchto aktivitách informována i prostřednictvím internetové stránky Moravskoslezského kraje: http://70msk.kr-moravskoslezsky.cz/.

Svatomír RECMAN, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje (KSČM)

13. 3. 2015  Svatomír RECMAN