Vystoupení předsedy Vojtěcha Filipa na 16. zasedání ÚV KSČM

Vytvořme novou naději pro občany naší země

Vážené soudružky a soudruzi,

jestliže jsme na červnovém plénu přijali zásadní materiály pro vnitrostranickou diskusi a připravili tak obsah a program VČS, OK a KK, na dnešním zasedání máme jako základní cíl posoudit současnou politickou situaci, přijmout zásadní rozhodnutí pro naplňování v příštím roce druhého nebo, chcete-li, společensky prioritního cíle naší stranické práce, tj. připravit se na volby 2016. A příprava to nemůže být ledajaká. Cíl je, abychom v nich výrazně uspěli. Poslouží nám k tomu jak materiál Zásady pro výběr kandidátů a sestavování kandidátních listin pro krajské a senátní volby, tak Rámcový plán příští volební kampaně a také nám k tomu poslouží materiál ekonomický, tedy vyhodnocení našeho hospodaření za 1. pololetí 2015, kde posoudíme, zda dodržujeme stanovený rozpočet a tedy tvoříme, v rámci možností, dostatečné množství rezerv právě na volby, které nás v příštím roce a roce 2017 čekají. Samozřejmě, že posoudíme i potřebné organizační otázky. Věřím, že cíl naše zasedání splní.

Nyní k samotné aktuální politické situaci. Už minulý týden jsme na výkonném výboru naší strany přijali stanovisko, které se týká po 2. světové válce největší migrační vlny, jež zatěžuje občany, veřejné rozpočty, policii a další orgány státu a samospráv a není zvládána jak orgány naší republiky, ale zejména není zvládána orgány EU. Dnes k tomu chceme přidat vyjádření k nesmyslnému a sebepoškozujícímu systému sankcí Evropské unie a tedy i ČR vůči Ruské federaci. Jde o zatěžující a naši ekonomiku velmi omezující systém, který je nejen neúčinný, ale i zbytečný, a hlavně zhoršuje postavení našich podniků na nejen ruském trhu.

Rozvrat hodnot

Ptáme se po příčinách současného stavu a rozvratu hodnot, kterými se po dlouhou dobu chlubili i ti, co se o ně nezasloužili. Je evidentní, že vyhrocená situace přiměla mnoho lidí, aby uvažovali i v mezinárodních souvislostech, a tedy umožňuje více a šířeji vysvětlit některé události a vztahy ve společnosti, kdy se neomezíme jen na vnitropolitické souvislosti.

V současné dílčí fázi globalizovaného imperiálního stadia kapitalismu došla tzv. euroatlantická civilizace (která je stejně nesmyslnou fikcí, jakou si k ospravedlnění svého gangsterského postupu vymyslel finanční kapitál) k bariéře možných zdrojů čerpaných zejména ze států na jihu kontinentu, ale zejména z Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Drancování zdrojů, neochota kromě zisku uvažovat o tématech životního prostředí, podmínkách rozšířené reprodukce a alespoň nějaké spravedlnosti přivedla většinu států a jejich obyvatelstva nejen do stavu chudoby, ale také katastrofálních majetkových a společenských rozdílů, a tedy velkou část obyvatel až do bezvýchodných situací. Navíc ty státy, které se takovému drancování nechtěly podvolit, byly rozvráceny v rámci tzv. arabského jara nebo jsou dále rozbíjeny zejména politikou USA, které tzv. podporují umírněné islamisty, aby tak dále umožnily nikoli pouze existenci, ale zejména zločinné fungování nejnebezpečnější teroristické organizace současnosti tzv. Islámského státu. Pamatuji si i na naše vnitrostranické diskuse o tom, co znamená arabské jaro, a nepochopení některých, kteří se domnívali, jak revoluce pomůže pracujícím lidem. Opak byl a je pravdou. Nešlo o revoluci, to jen USA realizovaly svou teorii chaosu a zneužívaly nahromaděnou nechuť lidových vrstev se dále podvolovat systému korupce, podvodů, okrádání a ponižování těch, kteří se museli živit pouze prací svých rukou nebo hlav. Dnes o tom, že za vlnou migrace do Evropy stojí Spojené státy, už píše běžně světový tisk, např. Italský Il giornale.

Ano, ono by se to některým banksterům ve světě hodilo, aby tu bylo evropské nebo asijské válčiště, a oni v klidu za oceánem sčítali zisky z prodeje zbraní, investic do zničené infrastruktury, ale i potravin a vlastně čehokoli. K tomu jim, žel, nahrává zcela nekompetentní politika vrcholných představitelů EU a některých evropských států, kteří dosud nepochopili, že Evropa se musí emancipovat a oddělit zejména od politiky USA, které zneužívají Evropu pro své zájmy. Odpovězme si na otázku: podílela se nějak Česká republika na rozvrácení např. Libye, či dělily se s námi jiné státy dnešní EU o své zisky ze svých kolonií. Proč největší propagátoři individualismu najednou apelují na principy solidarity, když oni solidární nebyli a ani být nechtějí? Opravdu jsou přesvědčeni, že jsme hlupáci, kteří, protože jsme vyznavači a realizátoři solidárních teorií, jim budeme krýt jejich náklady a oni si ponechají všechen zisk? Možná jiní ano, ale KSČM za hlupáky nebude.

Řešení na místě samém

Víme, že nejprve je nutné řešit příčiny krize, aby mohla vůbec skončit, a s tím také řešit její následky. V ČR již dlouhou dobu máme velké množství těch, kteří jsou oběti rozvratu bývalé Jugoslávie. Stále přicházejí oběti loňského fašistického převratu na Ukrajině a jeho současných důsledků. Máme tady také oběti rozvratu arabských států ze severní Afriky a Středního východu. Ano, těch posledních méně než ostatní státy, ale tyto státy se s námi také nedělí o ty, kteří přišli z těchto slovanských regionů v minulosti, a to ani nepřipomínám, že to byly právě sousední státy, které ještě po našem vstupu do EU si ponechaly výjimku na volný pohyb pracovních sil, jak se bály našich šikovných rukou a mozků. Nejsme jako komunisté populisty, jsme realisté a víme, že bez řešení krize na místě samém se nic nezmění a migrační krize bude pokračovat a na tom budou bohatnout zase jen ti s nejhorším charakterem, počínaje převaděči, italskou mafií, až po organizátory chaosu, kteří sedí v klidu svých kanceláří v bankovních domech a řídících výborech vojenského průmyslu.

[o]

Opakuji základní myšlenku našich přijatých stanovisek. Řešme současnou bezpečnostní, ekonomickou, společenskou a z toho vyplývající migrační krizi nejprve na místě jejího vzniku, tedy v ohrožených, nebo již v rozvrácených státech. Zapojme do toho co nejširším způsobem mezinárodní společenství. Pomozme eliminovat teroristickou organizaci, která si říká Islámský stát a s islámem ani se státem nemá nic společného, ale i další, kteří drancují přírodní bohatství rozvrácených a ohrožených států. Nebojme se vyslovit pro přijetí odpovědnosti od těch, kteří to odmítají, tedy od těch, kteří ohrožují světový mír. Je potřeba pomoci jak investicemi na místě, tak zajištěním bezpečnosti obyvatel. Bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN to nepůjde, opakuji naši výzvu stálým členům RB.

Jednání, nikoli příkazy

Pomozme řešit i následky krize jednáním a nikoli nekompetentními příkazy z Bruselu. Nejde jen o evropské národy, ale jde o občany, kteří se ocitají v nerovném postavení ve vlastních státech a nedostává se jim ani tolik práv, která si vybojovali v průběhu minulých staletí.

Mezinárodní situace je zřetelně velmi napjatá a oslava 70. výročí založení OSN, která se má konat v rámci zasedání Valného shromáždění, bude spíše smutným dokladem toho, že některé velmoci, jež mají jako stálí členové RB OSN, zejména USA, Francie a Velká Británie, odpovědnost za udržení světového míru, ho spíše svými činy v rozporu se svými slovy podkopávají. Můžeme vzpomenout nejen Ukrajinu, Sýrii, Irák a další, kde jmenované státy uplatňují své zájmy, které jsou daleko od zájmů občanů těchto států.

Vlčí společnost

Vnitropolitická situace není před přijetím návrhu státního rozpočtu o nic lepší. Vládní koalice se někdy jen těžko shodne na společném postupu, jak vystupovat v zahraničí, a to včetně V4, nebo se alespoň její část vymezí proti postupu tu prezidenta, tu ministra průmyslu a obchodu nebo dalších. Dohodnout pak společný postup podle koaliční smlouvy je vždy doprovázeno mediální přestřelkou. Vzpomenu jen otázku průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji nebo odchod horníků do důchodu dříve než v 65 letech, limity těžby uhlí. Většinou dojde na odložení, nerozhodnutí nebo přetlačovanou, která se řeší mimořádným zasedáním předsednictva Bezpečnostní rady státu a vytahováním složek, nahrávek odposlechů a obviňováním koaličních partnerů z korupce.

Občané nemohou jinak než vzít za své, že »není kouře bez ohně«, a v médiích se okamžitě vyrojí spekulace, co že je vlastně za výběrovými řízeními nebo podivně uzavřenými smlouvami za veřejné prostředky, které jsou na 50 a více let. K tomu pomalu se promlčující trestné činy spojené s privatizací, které nikdo nechce řešit, a nechutné tahanice s vydáváním majetku církvím a náboženským společnostem, které chamtivě navíc žalují i zastavěné pozemky i pod liniovými stavbami, aby tak znovu okradly stát o peníze, až jim budou pozemek znovu prodávat. Jako by ve zpackaném zákoně nebylo jasně stanoveno, že se pozemek nevydává a že náhrada je právě za pozemky, které jsou zastavěné nebo prostě nejsou v rukou státu. A církve se neštítí ničeho a klidně žalují i ty subjekty, které nejsou povinné, tedy kraje a obce. To je ta opravdová péče o duchovno, až se může člověku z toho udělat špatně nejen od žaludku, ale rozbolí ho i hlava z toho, v jaké vlčí společnosti jsme se to ocitli.

Porušování základních ústavních práv

V dopravních stavbách si raději investor, zejména MD, ale i DP HMP, nepožádá o evropské peníze, aby nemusel dokládat, jak se uzavírají smlouvy na vícepráce. A tak se nemůžeme divit, že nečerpáme evropské dotace, protože se odpovědní lidé bojí kontroly z EU, a připravíme se jen na dostavbě metra o cca 10 mld. Kč. No, a aby nebyla ani možná kontrola NKÚ, když evropskou vyšachují, tak současná vládní koalice za polovinu volebního období nedokázala prosadit posílení pravomocí NKÚ. A vzpomeňte si na řeči před volbami 2013. A mohl bych dokladovat, kolikrát takové návrhy předkládal poslanecký klub KSČM, ale kvůli pánům Topolánkům, Nečasům, Kalouskům, Johnům, Bártům, Schwarzenbergům a dalším nebyly ani projednány a raději je vyřadili z jednání schůze, aby se pro jistotu ani nediskutovaly. Připomínám, a řekl jsem to i na půdě PS PČR, že právo legislativní iniciativy u nás nemá jen vláda, ale také Senát, krajská zastupitelstva a poslanci, a jestliže už od roku 2006, tedy od nástupu pravicových stran k moci, se zcela záměrně neprojednávaly návrhy těchto dalších orgánů a nositelů legislativní iniciativy, tak už po tak dlouhé době nejde jen o aroganci vládních koalic, ale o porušování nejzákladnějších ústavních práv, a jak říká Listina základních práv a svobod - cituji čl. 23: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Nová stagnace

Společnost je v krizi, sice jsme dosáhli krátkodobého období ekonomického růstu, což nebylo po odstranění těch nejhnusnějších rozhodnutí sedmiletého vládnutí zběsilé pravice nic těžkého, ale naděje na změnu, která byla slibována, se rozplynula. Ztratila se v politikaření vládní koalice, v neochotě revidovat tzv. církevní restituce, v zapomenutých volebních slibech, v trvalém konfliktu zájmů mnohých, nejen jednoho ministra, v neochotě prověřit bývalá privatizační rozhodnutí a nenechat promlčet okrádání státu z let devadesátých.

Bod zlomu, který sliboval přeměnit pohyb společnosti kupředu, byl překonán, ale opět jen do nástupu nové stagnace, o kterou usilují poražené pravicové strany, protože nemají zájem, aby se lidem dařilo lépe. Jsou zvyklé jen bořit a pomlouvat vše, co by mohlo vést ke zvýšení zaměstnanosti, k novým příležitostem v dalších teritoriích nebo tam, kde jsme v minulosti tradičně pracovali a odkud jsme ve prospěch jiných zejména v 90. letech vyklízeli pole. Všude okolo sebe vidíme důsledky politiky chaosu, neřešení základních problémů společnosti, nárůst nespokojenosti a nervozity a onu ztrátu naděje.

Máme co nabídnout!

Vytvořme naší politikou novou naději pro občany naší země, zastaňme se jejich nejzákladnějších práv, jak je formuluje Mezinárodní právo, tedy právo na vlastní suverénní rozhodování, na využívání vlastních přírodních zdrojů. Nenechme si to nikým sebrat i za cenu, že budeme muset prověřit správnost a zákonnost rozhodnutí z minulosti, jak v oblasti restitucí, tak privatizací, tak jiných rozhodnutí, která se jeví do budoucna jako ohrožující. Chytrý člověk, když zjistí chybu, se ji snaží napravit, nikoli ji přejít a nechat na základě chybného rozhodnutí vznikat další škody, které se mohou dotýkat nás všech. Je potřeba ukázat, že KSČM ve městech a obcích, a také zejména od roku 2012 na úrovni krajů, je schopna zajistit poctivou správu veřejného majetku, jeho rozmnožování a ochranu.

Máme co nabídnout jak programově, tak lidským potenciálem. Nebojme se ukázat, že to naši lidé umí, a nebojme se ukázat i to, že pokud se spleteme s výběrem lidí, máme je kým nahradit.

(Mezititulky redakce)

FOTO - Haló noviny/Petr KOJZAR

14. 9. 2015  redakční zpráva