Ukrajina jako protekční dítě Západu

Startovní čára Ukrajiny před 25 lety byla mimořádně výhodná: velká rozloha, dobrá průmyslová základna (vytvořená v dobách SSSR), slušné nerostné bohatství. Nyní je Ukrajina jediným postsovětským státem, který má nižší HDP na hlavu než v dobách SSSR.

Tak zhodnotil současnou Ukrajinu na diskusním posezení v pražském výběrovém knihkupectví Café Exil někdejší velvyslanec ČR v Ruské federaci a poté na Ukrajině Jaroslav Bašta.

Ukrajina přišla o sedm milionů obyvatel, kteří emigrovali za prací, přišla o Krym, vypukla tam válka… Bašta, jenž poznal ukrajinskou společnost zevnitř, si pokládá otázky, proč se to všechno stalo? Příčiny vidí v tom, že v zemi nedošlo k výměně elit. »Ukrajina zůstala ‚sovětskou‘. Nejdříve převzali moc bývalí tajemníci komunistické strany, z kterých se stali prezidenti a nacionalisté, pak přišla generace někdejších komsomolců, a všichni z jednoho hnízda – Dněpropetrovska,« sdělil své postřehy a uvedl některé příklady politické praxe, která je pro nás nepochopitelná. Například, jak se formoval politický subjekt Blok Pavla Lazarenka, což byla líheň i politiků typu Tymošenkové, Juščenka, Turčynova aj. »Když Lazarenka zavřeli v USA kvůli praní špinavých peněz, pobavilo mne, jak rychle byl Blok Lazarenka přejmenován na Blok Julije Tymošenkové,« glosoval situaci.

»Ukrajinská demokracie« je vůbec svérázná: noví lídři ji uplatňují ve stylu »toto jsem já, a vy, voliči, se rozhodnete ve volbách, kdo vás bude příští čtyři roky okrádat«, přiblížil Bašta. Upozornil i na další podivnosti - například existenci systému »stranických seznamů«, které umožňovaly díky imunitě skrývat před spravedlností poslance, kteří měli i hrubý konflikt se zákonem, nebo běžné fackování politiků v parlamentu. Bašta měl problém s někdejším prezidentem Janukovyčem, který byl dvakrát ve vězení, jenže »když sleduji Kolomojského či Ljaška, tak Janukovyčovy kotrmelce jsou již dávno překonány«.

Pokud nedochází k výměnám elit, vede to k degeneraci, zdůraznil host, podle kterého ty ukrajinské prozatím nedokázaly dát státu hlubší smysl. Hned od vzniku samostatné Ukrajiny se totiž snažily, aby co nejvíce jejich spoluobčanů odešlo za prací do zahraničí, a tím ochudily vlastní zemi o pracovní síly.

Tragicky rozdělená země

Dalším problémem velké slovanské země je tragická rozdělenost: jazyková a náboženská. Příčinu vidí v historii druhé světové války. »Na Den veteránů jsou jedni veteráni oblečeni v uniformách Rudé armády, druzí v uniformách SS. A nevyřešené dědictví druhé světové války se promítá i do současných problémů, je jednou z příčin konfliktu na jihovýchodě,« řekl Bašta s tím, že Viktor Juščenko se v době svého prezidentství rozhodl, že vnitřní rozpolcenost země »vyřeší« plošným poukrajinštěním. »Zavedl jazykový zákon, který nemá v Evropě obdoby. Není divu, že Janukovyč, který postavil svou kampaň na odmítání tohoto zákona, následně vyhrál volby.« Bašta nevidí naději, že by někdo dokázal obě části rozdělené Ukrajiny spojit. »Přitom ti, co na jihovýchodě hovoří rusky, nikdy nechtěli jít k Rusku, byli spokojeni na Ukrajině,« podotkl méně zdůrazňovaný fakt. Nebezpečí vidí také u separatistických tendencí ukrajinského Zakarpatí.

Zástupné války

Na Ukrajině probíhala více než rok válka mezi USA, podporovanými Evropskou unií, a Ruskem – tak hodnotí válku na jihovýchodě. Další vývoj odhaduje tak, že se zástupný konflikt USA-Rusko přesune do Sýrie. Velikou chybou bylo dle něho tlačit prezidenta Janukovyče do podpisu asociační smlouvy EU-Ukrajina, neboť se nepočítalo s ruskou reakcí. »Asociační smlouva se měla udělat jinak a déle, teď už čeští politici nemohou dělat nic jiného, než ji ratifikovat,« míní. Na otázku Haló novin potvrdil, že současná Ukrajina je protekčním dítětem Západu – vzhledem k úlevám, které má, i »přimhouřeným očím« EU nad některými jevy typu soukromé bataliony, obdiv k fašismu a Banderovi, politický proces s ukrajinskými komunisty apod. »Jen nechápu, jak Západ bude platit ukrajinské dluhy a současně uprchlíky. Evropa musí prohrát se všemi systémy, které uvažují na déle než na čtyři roky…«

Na závěr někdejší diplomat, původní profesí archeolog, seznámil přítomné se svou nejnovější historickou knihou Prokletí rabštejnské skály. »Aby lidé pochopili historii, musím ji nabídnout formou příběhu,« doplnil ke své novince, která dějiny vykládá přes události probíhající v městečku Rabštejn nad Střelou, dnes části Manětína na Plzeňsku.

Akci pořádaly Klub pražských spisovatelů a sdružení pro informace Res publica.

Monika HOŘENÍ

13. 10. 2015  Monika HOŘENÍ