Rozhovor s Petrem Braným, předsedou Jihočeského krajského výboru KSČM

Kapitalismus přinesl i na jih nerovnoměrný vývoj

V uplynulém období jsem pečlivě sledoval vývoj týkající se Národního parku Šumava. Jak to dnes z hlediska přijetí potřebného zákona, nebo alespoň legislativního řešení, vypadá?

Jihočeský kraj řeší problematiku Šumavy od svého vzniku. Je pravda, že v období Topolánkovy vlády, která nechala NP Šumava jako hračku zeleným, i náš kraj přes odpor zastupitelů za KSČM přijal opatření, aby se zalíbil tehdejší vládě, a došlo k tomu, že navržený zákon z pera poslanců byl zamítnut. KSČM je názoru, že NP Šumava si zaslouží samostatný zákon.

V této oblasti je velmi aktivní poslanec Vojtěch Filip, který se podílel na vypracování již tří návrhů, každý návrh byl vládní koalicí odmítnut. Nejdříve byl argument, že takový zákon musí řešit všechny národní parky, později byl hlavním argumentem, že tak složitý návrh předloží vláda. Výsledkem je řada expertíz, zasedání komisí a lidé žijící na Šumavě se nestačí divit, co se děje. Před několika lety začalo pro některé politiky platit: nejsi dlouho v médiích, chyť si svého brouka kůrovce a něco slib občanům Šumavy.

Jaký vývoj by vítali komunisté Jihočeského kraje?

Komunisté na jihu Čech jsou jednotní v tom, že kapitalismus přinesl i na jih nerovnoměrný vývoj, který nejvíce zasahuje pohraničí a samotnou Šumavu. V krátké době došlo k likvidaci nejméně tří pil, kde se zpracovávalo dřevo vytěžené na Šumavě. Došlo k velké ztrátě pracovních míst likvidací zemědělských a dalších podniků a v konečném důsledku vylidňování obcí v tomto regionu.

Z pohledu KSČM je nutné zvýšit pravomoci obcím v rozhodování o svém dalším rozvoji. Kuratela, kterou vnucuje Šumavě centrální moc, uráží zde žijící občany. Historicky jihočeskou krajinu od středověku si utvářeli lidé zde žijící vlastníma rukama a dnes není důvod se bát, že by jednali jinak. Centrální rozhodování vede k tomu, že na Šumavě je těžba dřeva větší, než kdykoliv v minulosti a případný efekt mizí v zahraničí.

[o]

Stále se diskutuje i o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Má se dostavět, nemá? A pokud jde o život lidí zde: jste pro, anebo proti?

Dostavba JETE je základní požadavek komunistů, a nejen jich, na jihu Čech. Důvodů je několik. Zejména byla vedena dlouhá desetiletí diskuse s veřejností s cílem vyvracet hororové scénáře, co způsobuje jaderná energetika, a bylo dosaženo, že většina obyvatel za přesně daných podmínek byla pro výstavbu JETE.

Obcím v okolí byly kompenzovány možné ztráty a dlouhodobě je ze strany ČEZ věnována pozornost rozvoji těchto obcí. Byla vybudována infrastruktura a vznikl propracovaný systém informování veřejnosti o průběhu výroby energie, případně o vzniklých těžkostech. Zkrátka bylo navozeno vzájemné ovzduší důvěry. Stalo se pravidlem, že v areálu elektrárny probíhají svatby (na Zámečku) a různé společenské události.

O vztahu občanů jižních Čech k JETE svědčí, jak odsuzovali organizované blokády hraničních přechodů ze strany rakouských aktivistů. V té době jsem zorganizoval blokádu jedné benzinové pumpy na frekventovaném místě v Českých Budějovicích. Překvapilo nás, jak akci KSČM podporovala motoristická veřejnost. Hodinovou blokádu, předem nahlášenou, zaznamenávalo deset televizních společností a velké množství novinářů. Na okresním výboru KSČM v Českých Budějovicích jsme obdrželi zprávu od vlastníka této benzinové pumpy nadnárodní společnosti z Vídně, kde odsuzoval blokádu hranic a vyjadřoval ochotu k věcné diskusi.

Věřím, že i do budoucna bude řešením diskuse o základní otázce jaderné energie na úrovni odborníků a politiků tak, jak se to podařilo v dalším období úspěšného provozu JETE.

Myslíte, že naše státní vedení má opravdovou reálnou koncepci pro oblast energetiky, což s dostavbou Temelína souvisí?

Na tuto otázku se necítím dostatečně kompetentním. Ale co se týče JETE, tak musím jednoznačně říct, že ne. Započalo to českou vládou, kdy předseda vlády Petr Pithart podepsal rozhodnutí o dostavbě a za pár let chodil protestovat ke staveništi a podporoval hnutí, zejména z Rakouska, proti dostavbě. Za vlády premiéra Topolánka byl pod vedením ministra Bursíka cítit silný tlak proti Temelínu, ke kterému se připojilo i tehdejší vedení Jihočeského kraje. Za hejtmana Zahradníka jsme zastavili územně plánovací řízení v této oblasti. Komunisté byli proti a hned v nástupu nového vedení kraje v roce 2008 jsme předložili návrh na zrušení blokace, návrh byl přijat.

Současná vláda se chová k JETE a jejímu rozšíření jako chytrá horákyně. Trochu to vypadá jako ve známém filmu Limonádový Joe: pal – nepal.

A co názor kraje, jehož vedení je KSČM členem?

Názor současného vedení kraje jsem již uvedl částečně v předešlé odpovědi. Jsme pro dostavbu JETE. Máme s ČEZ podepsané memorandum o spolupráci a ekonomické podpoře. I přes to, že současné ministerstvo financí »účinně« působí na vedení ČEZ a ten byl nucen v rámci šetření snížit finanční podporu, ke které se zavázal, tak to nic nemění na našem názoru.

Ty aktivity, zejména sportovní, které ČEZ přestal podporovat, se snažíme vykrýt finančně z rozpočtu kraje. V roce 2015 jsme mimořádně vyčlenili pět milionů korun. Se stejným objemem počítáme i letos a navíc padesát milionů z rozpočtu kraje věnujeme na akce Jihočeský kraj olympijský. Většina akcí bude probíhat od jara do podzimu zejména na Šumavě a uvidíme, jak se ČEZ zapojí do této iniciativy.

Jaroslav KOJZAR

18. 1. 2016  Jaroslav KOJZAR