Rozhovor Haló novin s předsedou Okresního výboru KSČM ve Žďáru nad Sázavou Kamilem Vejvodou

Vláda kraje je na straně občanů

Jak hospodaří Kraj Vysočina?

Náš kraj má za posledních sedm let levicového vládnutí stabilizovanou ekonomiku. I přes ekonomickou krizi, která se nevyhnula ani naší republice, hospodařil po celou dobu s přebytkem. Například za rok 2015 tento přebytek činil přes miliardu korun. Tato spolupráce je na dobré úrovni, což přináší pozitivní výsledky pro naše občany v celém kraji.

Přitom v minulosti byl váš kraj zadlužen…

Ano. Když nám předávala kraj ODS s lidovci, předali nám dluhy, ale dostali jsme se z nich. Jednoduché to nebylo! Minulé vedení mělo totiž v plánu například udělat z nemocnic akciové společnosti, ale díky především komunistům v zastupitelstvu kraje to nakonec neprošlo. Dnes máme pět příspěvkových organizací krajských nemocnic, které hospodaří v plusu. Jsme totiž dost členitý kraj a lidé by měli velký problém s dojížděním do vzdálenějších nemocnic mimo něj.

Uvědomují si občané, že vláda kraje pro ně dobře pracuje?

Myslím, že ano. A domnívám se, že lidé si navíc uvědomují třeba i jasný populismus Babišova hnutí ANO. Vždyť třeba zlevňovat pivo, na tom není nic světoborného. Navíc je užitečné se podívat na ANO v obcích a městech, kde se koalice s nimi velmi často rozpadají. Protože právě v ANO nejsou odborníci! Nejsou tam kvalitní lidé. Jedná se podle mého názoru o sdružení, a ne o politickou stranu. Lidé v našem kraji ale naopak vidí, že kvalitní politická práce vzniká postupně a pomalu, rychle to nejde.

Můžete to upřesnit?

Jistě. Nejde totiž vzít člověka a dosadit ho hned do vrcholné politiky, takový člověk v ní prostě neobstojí. To je špatná strategie, kterou používá právě ANO, nikoliv KSČM.

Jste členem sociální komise kraje. Jak tato komise pomáhá občanům?

Chci zdůraznit, že se všichni v komisi snažíme pomoci občanům, a to napříč politickými stranami. Když byl nedávno na návštěvě prezident Miloš Zeman, tak se zmínil o tom, že bychom na Vysočině měli mít kamenný hospic. Vedli jsme následnou diskusi na sociální komisi Kraje Vysočina o tomto záměru. Problém s tím nemám, jen mi vadí, že by ho měla spravovat církev. My komunisté máme představu, že by ho měla postavit církev z financí získaných církevními restitucemi a Kraj Vysočina se pak může podílet na financování provozu. Osobně jsem spíše pro to, aby se v každé nemocnici udělalo oddělení, třeba tři pokoje, které by fungovaly jako hospic. Kam by mohla chodit rodina nemocného, bylo by to navíc levnější. Lidé by to také měli blíže. Víte, hospice jsou důsledkem dnešní hrozné doby, vždyť dříve odcházeli rodiče do důchodu třeba v 57 letech, tak se o ně mohly děti starat. Dnes, když by odcházeli lidé do důchodu v 67 letech, tak se těžko postarají o své 90leté rodiče. Takový člověk bude už natolik vyčerpaný, že nebude mít sílu starat se ještě o své staré rodiče.

Co se týká ostatních zařízení sociálních služeb v kraji mimo působnost Kraje Vysočina, i zde kraj finančně na tyto potřebné služby přispívá. Otázkou je skutečná efektivita a potřebnost dané služby a hlavně pravdivost předkládaných údajů, například u Charity Havlíčkův Brod.

Máte v kraji dostatečný počet sociálních služeb?

Ano. Mimo výše uvedené máme například i tři psychiatrické léčebny, jedna malá je na Třebíčsku, velká je v Jihlavě i v Havlíčkově Brodě. Hejtman kraje se společně se zástupcem ministerstva zdravotnictví nedávno domlouvali na systému zpětné kontroly psychicky nemocných pacientů. Přispěla k tomu bohužel i tragická smrt mého syna Petra. Protlačilo se to v parlamentní komisi a nyní existuje návrh pilotního programu. Byli by dvě terénní zdravotní sestry a lékař, kteří by jezdili a kontrolovali propuštěné pacienty. Centrum by se zřídilo v Jihlavě a v Havlíčkově Brodě. Financovalo by to ministerstvo zdravotnictví z Operačního programu Zaměstnanosti. Tento systém by měl začít fungovat od července tohoto roku.

Jak ten systém vnímáte?

Špatný systém to možná není, ale já bych upřednostňoval, aby pacienti měli na rukou například náramky, které by monitorovaly jejich pohyb, a oni by dojížděli do psychiatrických center. Pokud by nedocházeli, začali by se ihned dohledávat. Nicméně, psychicky nemocní lidé musí být samozřejmě pod větší kontrolou lékařů a zdravotníků, zatím to tak není, a to je špatně! Útoků psychicky narušených jedinců přibývá, a to každou chvíli.

Kdo se v této záležitosti angažoval a přispěl k tomu, že se zpřísní dohled nad psychicky nemocnými lidmi?

Byl to především komunistický poslanec Ondráček, který tuto záležitost posunul dále, stejně tak jako exministryně spravedlnosti Helena Válková. Tito dva politici se o tento problém hodně zajímají a pomáhají v jeho řešení. Snad se začnou v tomto problému angažovat i další politici, kterým je resort zdravotnictví blízký.

Jaká míra nezaměstnanosti je ve vašem kraji?

Poměrně nízká, mnohdy naopak chybí lidé. Podle mého názoru lidé, kteří jsou na úřadech práce v našem kraji, příliš pracovat ani nechtějí. V Jihlavě existuje velká firma Bosch, ta přijímá lidi, a mají problémy. Na Žďársku je to továrna ŽĎAS, také se potýká s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Na Havlíčkobrodsku působí japonská firma FUTABA, která vyrábí součástky do aut, zejména pro TPCA Kolín, také má problémy získat technicky zdatné dělníky.

Proč chybí kvalifikovaní zaměstnanci?

Myslím, že hlavní problém je v takzvaných »agenturních pracovnících« většinou z Mongolska, Bulharska, Ukrajiny. Tito lidé pracují za podstatně nižší mzdu, než by firmy musely platit českým občanům.

Druhá věc je, že po roce 1989 bylo doslova zdevastováno učňovské školství. Nyní třeba Bosch spolupracuje s učilišti v kraji a vychovává si svoje budoucí zaměstnance. Vždyť to ale dříve bylo normální, že podniky si vychovávaly své lidi, které pak zaměstnávaly. Takže se nyní objevuje objevené.

Radovan RYBÁK

9. 2. 2016  Radovan RYBÁK