Pryč z NATO, jak na to?

Proč jsou země jako Albánie přiváděny do NATO? Rozšiřováním NATO na východ se sledují územní cíle, prostě »dostat se na ruskou hranici«, řekl pplk. v z. Marek Obrtel na pražském semináři Klubu mezinárodní politiky připraveném ve spolupráci s Klubem společenských věd. Téma: Pryč z NATO, jak na to?

Hlavní cíl existence tohoto vojenského paktu od svého vzniku vidí bývalý vojenský lékař tlačit na SSSR, resp. Rusko, a dosáhnout v této zemi změny režimu. Drang nach Osten číslo dvě, připodobnil Obrtel, jenž strávil jako český voják v »řadách NATO« sedm let a jednoho dne se rozhodl, že »s touto strukturou« nechce mít nic společného.

Ke stávající patové situaci na Ukrajině zaironizoval, že »se jim (NATO) to nepovedlo, vždyť Ukrajina již měla být v jejich rukou«. A proto je nyní na pořadu Sýrie coby další zástupná válka USA-Rusko.

Obrtel upozornil, že se nedodržuje článek 1 Washingtonské smlouvy, v němž se smluvní strany zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, »urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN«. Kdyby se tento článek programového dokumentu Severoatlantického paktu dodržoval, dnes bychom nikomu nespílali, poznamenal.

Přijetím amerického zákona Patriot Act (2001) začalo podle Obrtela plíživé zotročování národů. Občané by si měli všímat nepoměru mezi vojenskými základnami USA mimo své území a vojenskými základnami Ruska mimo své území (přes sedm set amerických vs. tři ruské). Zde je odpověď, kde je nebezpečí. Věří, že v současné AČR a v policii působí další lidé, kteří »si myslí své a v případě ‚něčeho‘ by se zachovali dobře«. Takto odpověděl na otázku, zdali mají i jiní příslušníci ozbrojených složek podobné protiválečné smýšlení jako on.

Rozhodněme ve volbách!

Obrtel se nyní angažuje v nadstranické iniciativě Národní domobrana, jakési obdobě americké či švýcarské domobrany. Iniciativu Čs. vojáci v záloze proti válce vyvolané velením NATO opustil. Domobrana by mohla dle něho posloužit k ochraně veřejného pořádku v případě jakékoli nestability, blackoutu či silné vlny nelegálních imigrantů, též by vedla k výchově mládeže k brannosti apod.

Některé posluchače myšlenka domobrany zaujala, u jiných vyvolala otazníky. Člen sněmovního výboru pro obranu Stanislav Mackovík (KSČM) sice rozumí obavě občanů plynoucí z toho, že vláda v mnoha ohledech selhává, avšak své pochybnosti komentoval pro Haló noviny takto: »Nezpochybňuji občanské iniciativy, ale tak jako politiku mají dělat politici, zákony zákonodárci, tak o bezpečnost mají dbát složky určené k tomu zákonem. A pokud jsou občané zneklidněni bezpečnostní situací, musí to prokázat ve volbách a nevolit pravicové subjekty, které tuto situaci navozují,« dodal.

Účastníci diskuse, kteří zaplnili velkou zasedačku budovy v ulici Politických vězňů 9, kladli řadu otázek i přinášeli vlastní náměty, jak by se ČR mohla z NATO vymanit. KSČM jako jediná česká parlamentní strana má v programu požadavek zrušení NATO jako svůj dlouhodobý cíl a jako minimální cíl vystoupení ČR z vojenských struktur paktu, také revizi nepřijatelné praxe NATO z roku 1999, která obsahuje »právo preventivních úderů«, jak připomněl moderátor diskuse Václav Exner.

Výstup z NATO však znamená znát krok B - kde hledat jiné bezpečnostní ukotvení, podotkl Václav Novotný z OI Ne základnám. Komunisté je vidí v budování celoevropských bezpečnostních struktur na základě bezpečnosti celosvětové.

(mh)

26. 2. 2016  (mh)