Zemědělce drží nad vodou dotace

Ministerstvo zemědělství do živočišné výroby letos dalo více než tři miliardy korun prostřednictvím například tzv. zelené nafty, ale i mimořádných dotací.

»Moc bych se tím nechválil, protože se to zatím nikde neprojevilo. V konečném důsledku nejsou dotace nikde moc vidět,« řekl v pátek Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM), člen zemědělského výboru sněmovny. »I když musím přiznat, že pokud jde o národní dotace na příští rok, budou nejvyšší za celou dobu našeho členství v EU. Ale ani to nebude stačit, abychom obstáli v konkurenci jiných zemí EU včetně Polska.«

Česko podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zažilo v posledních 20 měsících největší zemědělskou krizi od roku 1989. »Myslím si, že jsme tu situaci zvládli,« řekl v souvislosti s propadem cen vepřového a mléka. Nízké byly ceny vepřového a mléka kvůli přetlaku komodit na trhu. Zemědělci tak prodávali výrobky za podnákladové ceny. »Na to, jak byly výrazné propady cen, nikdo neprotestoval. Nikdo nejezdil rozlévat mléko na úřad vlády, nikdo nevysypával hromady hnoje před supermarkety, za to jsem zemědělcům děkoval veřejně a opakovaně,« prohlásil Jurečka.

Díky podpůrným opatřením by měli zemědělci letos podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) dosáhnout průměrného zisku 0,44 koruny za litr mléka. V jednotlivých podnicích jsou však značné rozdíly, některé podniky jsou stále v minusu. U chovatelů prasat by díky subvencím měl být průměrný zisk 1,30 korun na kilogram živé váhy. Bez podpor by byly oba sektory ve ztrátě.

»Ve srovnání zemí Evropské unie dopadáme špatně. Nedaří se nám zastavit pokles soběstačnosti ve vepřovém a kuřecím mase. Vypovídá to o tom, že v Polsku a dalších zemích musejí být subvence násobně vyšší, když se jim vyplatí dovážet k nám své výrobky a realizovat je na našem trhu za podnákladové ceny, protože nákladové ceny musejí být ve všech zemích EU zhruba stejné,« připomněl Šenfeld.

Farmáři letos žádali o 1,26 miliardy korun jako kompenzaci za loňské sucho. Velké podniky s výměrou nad 500 hektarů získají přes 80 procent z 1,2 miliardy korun, které jsou na odškodnění určené. Ministerstvo počítalo s tím, že se o peníze přihlásí 7000 zájemců, nakonec jich byla přibližně polovina.

Rekordní sucho loni zasáhlo prakticky celou republiku. Problémem bylo hlavně pro pěstitele kukuřice a ovoce, dopad mělo i na pícniny. Škody za sucho nejsou jediným odškodněním, které ministerstvo letos řešilo. Bude také proplácet kompenzace ovocnářům za jarní mrazy. Stát počítá s tím, že mezi ně přerozdělí 133 milionů korun.

(ng)

31. 12. 2016  (ng)