Oblíbené české (euro)mýty

S nástupem internetu se mnoho učenců domnívalo, že stojíme na prahu nového věku, který nám umožní lehký přístup k informacím a pravdě. Problémem však je, že kde je informace, tam je i možnost desinformace a pravda se ještě nikdy nejevila více relevantní, než na diskusích pod internetovými články.

Česká společnost je již nějakou dobu celkem kritická k evropskému projektu, a proto není divu, že je náchylná uvěřit i »kachnám« o EU. Rozhodla jsem se vybrat ty, se kterými jsem se jako europoslankyně setkala nejčastěji.

[o]

Ztrácíme Ř

Na satirickém webu pravdive-zpravy.cz byl v loňském roce vydán článek o tom, že Evropská lingvistická rada, která je součástí evropských institucí, jednomyslně odhlasovala zrušení písmene Ř. Důvodem měl být fakt, že písmeno Ř téměř žádný jazyk států Evropské unie nepoužívá a jeho výslovnost je pro ty, kteří neovládají češtinu, nesmírně obtížná. Lidé by měli být také nucení měnit svá křestní jména a měnit by se měla i jména některých českých měst.

Evropská lingvistická rada není součástí žádné z institucí Evropské unie, Evropská lingvistická rada totiž vůbec neexistuje. A EU nemá mandát k tomu, aby zasahovala do jazyka jakéhokoliv členského státu.

Ztrácíme moře

V dubnu 2014 německá televize odvysílala reportáž uvádějící, že kvůli nedbalosti českých europoslanců přišla Česká republika o 10 km chorvatského pobřeží. Tohle území nám prý nabízelo Chorvatsko výměnou za dvě poslanecká křesla v Evropském parlamentu v rámci reciproční emise.

Co může být pro vnitrozemský stát horší, než mít možnost získat moře a totálně to zpackat...? Šokující informace je však zcela nepravdivá. Fiktivní reportáž byla vytvořena v rámci kampaně nadace Open Society Fund, kampaň nesla jméno: »Chcete moře? Staňte se Evropany« a vtipem a nadsázkou chtěla motivovat voliče k účasti ve volbách do EP.

Ztrácíme zahrádky

Po e-mailu a sociálních sítích se začaly šířit zprávy o »bruselském diktátu«, který lidem zakáže pěstovat zeleninu z vlastních semínek, vyměňovat si semínka se sousedy, zkrátka zasít cokoli, co předtím nebylo registrováno, což by mohlo znamenat například i konec pro staré nebo místní odrůdy rostlin. EU pravda plánovala změnu legislativy, ale registrace se týká jen výrobců semen pro trh. Diskutované nařízení umožnilo nově jednoduchou registraci bez testování i místním, starým a krajovým odrůdám a zabránilo podvádění s líbivými označeními, jako je »stará« či »krajová« odrůda.

Evropských mýtů je však samozřejmě ještě velmi mnoho - např. banány musí být zakřivené, Brusel zakáže královně psa, koblihy patří do igelitu, konec zabíjení vánočních kaprů, konec hlubokých výstřihů v hospodách, kadeřnice nesmí v práci nosit podpatky, britské nemocnice musí zaměstnat lidi, kteří neumí anglicky apod. Jeden pisatel se mě nedávno tázal, zda je pravda, že Němcům se bude zabavovat majetek ve prospěch migrantů, pokud se nenahlásí na říšský úřad v Krakově. Nic z toho samozřejmě pravdou není.

Blbosti nebrat vážně

V dnešní době je však těžké orientovat se v návalu informací a najít si čas na to je kriticky zanalyzovat. Ale některé věci jsou prostě blbosti a neměli bychom je brát vážně. Z vlastní zkušenosti vím, jak velmi složité je proniknout do fungování evropských struktur a pochopit, jak zde věci fungují. Na EU můžeme jistě kritizovat mnoho věcí a není příliš třeba si je vymýšlet, ale měli bychom si uvědomit, že do značné míry neseme zodpovědnost za informace, které jakýmkoliv způsobem šíříme!

Kateřina KONEČNÁ

15. 4. 2017  Kateřina KONEČNÁ