Čekáme oteplení?

Po jedné z nejstudenějších zim posledních let, následované až překvapivě rychlým příchodem jara, kdy se příroda konečně začala probouzet k životu, následovala kolem velikonočního času studená vlna, jež velkou část Evropy opět pokryla sněhem. Těmito slovy lze popsat rozmary počasí, stejně jako mezinárodní situaci.

Zklamání

S velkou nadějí jsem vzhlížel k nástupu nové administrativy ve Spojených státech, od které jsem si sliboval tolik očekávané kroky vedoucí ke stabilizaci a zlepšení vztahů s Ruskem, stejně jako pragmatičtější přístup k řešení mezinárodních krizí. Jak velkým zklamáním pak bylo neodůvodněné ostřelování syrské vojenské základny Šajrát. Na základě předchozího útoku chemickými zbraněmi na syrské obyvatelstvo, který ovšem nebyl nijak vyšetřen, a tudíž neexistují žádné důkazy, jež by s ním syrskou vládu spojovaly. Zajímavým momentem poté bylo sledování reakcí politiků napříč Evropskou unií. Jejich značná část, například v sousedním Německu či Rakousku, se k tomuto kroku vyjadřovala velmi zdrženlivě až odmítavě, naproti tomu drtivá většina naší politické reprezentace se omezila na souhlasné pokyvování či jeho schvalování.

[o]

Hurá do voleb

Jak jsem již zmiňoval ve svých dřívějších příspěvcích, tento rok bude velmi důležitý z hlediska pokračování a vytyčení dalšího směřování EU. A to hlavně na základě výsledků voleb jejích dvou největších členských států Francie a Německa. Vítězný prezidentský kandidát ve Francii bude znám velmi brzy, na výsledky v Německu si musíme počkat do konce září. Volební kampaně jsou však v obou zemích v plném proudu již nyní.

Určitě by bylo zajímavé se podívat, jak v jednotlivých zemích probíhají, to by ale vyžadovalo opravdu hodně popsaného papíru. Přibližme si tedy alespoň kampaně levicových stran. Autentické evropské levicové strany se zpravidla vyznačují zcela jasně definovaným a srozumitelným programem, se kterým své voliče s velkým předstihem před volbami též odpovídajícím způsobem seznamují.

Jak se podobáme

Je až s podivem pozorovat, nakolik jsou si tyto volební programy, napříč evropskými státy, podobné. U všech se setkáváme s jasným odporem proti zbrojení, budování cizích vojenských základen na jejich území, stejně jako s kritikou vůči způsobu fungování NATO, doprovázenou snahou o vystoupení z jeho vojenských složek.

Uvědomělé levicové strany deklarují nutnost vybudování pevného a udržitelného sociálního systému, jasně definují výše minimálních mezd a důchodů, jež mají být dostatečné pro slušné žití, nikoliv pro přežívání. V našich podmínkách téma aktuální, jelikož naše minimální mzda patří v rámci EU k těm jasně nejnižším a stejně jako minimální důchod, dosahující její jedné čtvrtiny, rozhodně nepředstavují prostředky umožňující slušné žití. Sociální opatření jdou pak ruku v ruce s rozumně navrhovanou daňovou progresí provázenou zdaněním majetků bohatých, které je mimochodem v řadě západoevropských zemích již delší dobu uzákoněno.

Konec izolace

Nelze opomenout podobný pohled evropských levicových stran na mezinárodní vztahy, ať již na bázi obchodních styků či ve volném pohybu osob. Evropská levice jednoznačně odmítá obchodní dohody typu CETA, které představují pro státy EU nebezpečí v podobě dovozu zboží ze zámoří, jež mnohdy neodpovídá vyšším evropským spotřebitelským předpisům, na druhé straně si jsou ale vědomy nutnosti široké mezinárodní spolupráce. V 21. století již nemohou existovat prosperující země, které zavírají hranice svým sousedům. Tím není myšleno otevřít své hranice migrantům zemí třetího světa, nýbrž bezvízový styk v rámci vyspělých zemí.

Drtivá většina kolegů z evropských levicových stran si je vědoma skutečnosti, že vízová povinnost pro zločince žádnou významnou překážku nepředstavuje, na rozdíl od skupin movitých turistů, zvláště z oblastí na východ od EU, kteří v takovém případě raději volí dostupnější destinace.

A naděje

Jak čtenář může vidět, evropská levice má mnoho společného a v mnohém se od ní můžeme učit i my. Po shlédnutí volebních preferencí Jean-Luca Mélenchona, komunistického kandidáta na francouzského prezidenta, které se pohybovaly mezi 18 až 20 % (k nimž se přiblížil i jeho volební výsledek), se mi trochu navrací jarní nálada. Dokazují totiž, že pokud politik předloží jasný a čitelný program, voliči na něj stále dokáží patřičně reagovat. Věřím, že nejen ve Francii, ale i u nás.

Jaromír KOHLÍČEK

28. 4. 2017  Jaromír KOHLÍČEK