Ilona »Makačenko« Maňasová

Ilona Maňasová (27) není celebrita. Ale je umělkyní se vším všudy. Všestranným megatalentem, kterému by leckteré celebrity mohly závidět. Kde všude nejen na divadle ji můžete aktuálně vidět, si přečtete v našem povídání, ale my doporučujeme Sibylu, Antoinettu, Mýdlového prince, Srdcového krále či hitmuzikál Karla Gotta Čas růží v HDK.

U někoho, kdo bývá v pražských muzikálech obsazován do vedlejších rolí, leckdy spadajících pod tzv. company, by se ani nechtělo věřit, že může mít za sebou tak bohatý profesní životopis jako vy. Naštěstí je tu prostor vyvést neználky z omylu...

Cesta za úspěchem je vždy dlouhá, klikatá a trnitá, takže mně se podařilo až po několika letech dřiny a práce na sobě získávat postupně malé roličky, až jsem se vypracovala k postavě Sylvie v Srdcovém králi. Ta je zatím mou největší rolí a já si to náležitě užívám.

[o]

Zaujal mne na druhou stranu už projekt Aquababes 2015, který se teď dočkal svého dalšího pokračování, přesto právě ten dva roky starý reklamní hit byl asi nejzdařilejší. Vy máte vůbec ve svém životopise hodně reklam. Je to proto, že jste zajímavá tvář? A rozeberete nám trochu váš život s Aquababes? Dalo vám to něco jako divadelnímu dříči?

Rozhodně nepopsatelně hodně. Být uprostřed dění tak velkého projektu jako Aquababes, a s tak úspěšnou písní, se pro mě stalo hnacím motorem a neskutečnou inspirací. Díky holkám jsem začala tvořit i jinou než alternativní hudbu a hlavně se naučila natáčet a stříhat videa, abychom mohly experimentovat. Už dva roky se v tomto odvětví zdokonaluju a nyní je to nedílná součást mojí tvorby. Co se týče reklamy, natáčela jsem například pro Airwick nebo léčiva Benylin. Také by měla letos běžet letní kampaň na růžová vína z Moravy, vína z Čech. To, že mě do projektů vybírají, je spíše proto, že mám tvář velmi proměnlivou (mimikou nebo změnou make-upu se stanu jakoukoli postavou, typem) a hodím se prakticky na všechno.

Vy jste absolvovala hned několik uměleckých škol/oborů - ve Zlíně, kde jste také už účinkovala na divadle, a pak Pražskou, resp. Mezinárodní konzervatoř - vždy populární zpěv, ale pokud vím, jste i výborná tanečnice. To se zrodilo jak

Už od dětství mě to táhlo k umění. Od malička jsem si přála být zpěvačkou, herečkou a modelkou. Na základní škole jsem chodila na taneční kroužky, kde jsem se podílela i na sestavování choreografií. Taky jsem chodila na zpěv a do sboru. Na střední škole jsem pak přidala ještě Dějiny umění a rozhodla se jít uměleckou cestou, a začala studiem herectví. Na škole jsme měli spoustu tance a různého pohybu a až tady jsem přišla na to, že se dá zpívat hrudním rejstříkem. Chtěla jsem se takovémuto zpívání věnovat naplno a na doporučení učitelky zpěvu šla ještě na konzervatoř.

A která ta složka muzikálového umu je pro vás nejmilejší, která pak nejnáročnější?

Všechny složky mám ráda, to je jeden z hlavních důvodů, proč jsem se v Praze začala místo činohry věnovat výhradně muzikálům. Podle mého názoru mám vše velmi vyrovnané, proto mě rádi obsazují právě do company a malých roliček. Samozřejmě praxí se člověk nejvíc učí a já na sobě cítím za ty roky obrovský posun, ale prozatím je pro mě stále nejnáročnější právě tanec, protože tomu jedinému jsem se nevěnovala tolik jako ostatním složkám.

Jako tanečnice jste se ale ukázala na nedávném velkém koncertu Dana Hůlky ve Fóru Karlín, účastníte se i mezinárodních projektů. Jaký je rozdíl mezi prací na divadle, na klasických muzikálových představeních, a v halách jako třeba O2 aréna či ještě větších?

Na Danově koncertu šlo spíše o scénický, herecky pojatý tanec. V žádném případě netvrdím, že jsem tanečnice, určitě ne na tak profesionální úrovni jako mé taneční kolegyně. Moc si však takovýchto příležitostí vážím. Je to důkaz, že se zlepšuji a že mi v těchto ohledech někdo důvěřuje.

Na divadelních jevištích už se po osmileté praxi cítím jako doma, proto je pro mě vítanou změnou jakýkoli jiný prostor. Mám ráda komorní scény, ale nádherný zážitek je vystupovat pro obrovské haly. Třeba v O2 aréně v Praze nebo v Berlíně, kde jsme živě se sborem a orchestrem doprovázeli projekci filmu Titanic.

Byla jste mj. lektorkou hip hopu, který taneční styl je vám tedy nejbližší?

Ano, učila jsem malé děti (úsměv). V divadle mi nejvíc vyhovuje asi jazzový tanec. Nejtěžší jsou pro mě moderna a baletní prvky. Ale přece jen nejraději si tancuji pro sebe na taneční hudbu. To mě naplňuje. Jednou jsem na jedné party vystupovala v extravagantním kostýmu a tančila ve slow motion s pravidelným zastavováním na několik vteřin v určitých pózách. Tento koncept mě velmi zaujal a bavil.

A co zpíváte nejraději?

Na konzervatoři je nepsaným pravidlem, že kdo zpívá hlasitěji a vysoko, tak je opravdu výborný zpěvák. Takže já ve svých studijních letech řvala jak tur a nejlépe to u mě fungovalo v repertoáru Edith Piaf. Tak jsem postupně začala tíhnout k šansonům, ať už francouzským, tak českým. Ale po škole jsem objevila kouzlo obyčejného zpívání - slabounkého, jemného. Začala jsem se věnovat takovým písním a hlavně jsem je začala i psát. První vlaštovkou byla píseň As Pure As Me, ke které jsme s přítelem natočili klip v Karibiku.

Obecně, když si člověk pročítá váš seznam zálib - hudba, zpěv, tanec, divadlo, četba, výtvarné umění, malba, fotografie, film, cestování, nestačí mu představivost. Vy i malujete?

Ve volných chvílích, kterých ale bohužel, nebo bohudík, moc není, se věnuju malbě replik mého oblíbeného malíře Egona Schieleho. Už dlouho se chystám namalovat svůj první autoportrét, tak snad na to v létě najdu čas. Jinak mě baví všechna odvětví umění, vše, kde se člověk může přiučit nebo projevit svou kreativitu. Snažím se z každého oboru čerpat a zdokonalovat se.

Vzhledem k tomu, že nikdy neplýtvám volným časem (říkám si ze srandy Ilona Makačenko), nekoukám na televizi, nechodím po hospodách, pracuji i v tramvaji, tak stíhám spoustu věcí, které mě baví. Je až neskutečné, jak velký záběr mám a že na všechno mám i určitý talent, sama se tomu někdy divím. Přítel říká, že na to, abych mohla dokázat, kolik věcí umím, mi jeden život nestačí (smích)...

Vraťme se k videoklipům, ve kterých jste účinkovala - spolupráce s Johny Machettem, Ondřejem Brzobohatým a jiné. Je to další výzva?

S mou kamarádkou Klárou tvoříme alternativní duo Bändy a spolu se objevujeme právě v klipech Spasitelé výše zmíněných nebo Nikdo nejsme sám od Václava Polanského. Účinkovaly jsme i v několika krátkých filmech a máme taky několik vlastních klipů, na kterých jsme se autorsky podílely. Spolupracovat s různými lidmi mě velmi baví, ale natáčet své vlastní projekty se pro mě stalo obrovskou výzvou. Přijde mi skvělé umět si sám vymyslet, natočit, sestříhat, nabarvit video, takže jsem se do toho střemhlav pustila a všechna videa, která mám, jsou mým vlastním dílem.

Fakt neskutečné. A to jsem myslel, že se budeme bavit jen o muzikálech (a zatím)... Co se divadla týče, ten seznam nejen v Praze je úctyhodný. Pokud čtenář nemá dost korunek na to, aby obrazil všechno, na co byste upoutala jeho pozornost nejvíc?

Pokud by někdo šel vyloženě za účelem vidět mě v akci, tak doporučuji zmiňovaného Srdcového krále v Kalichu. Velmi úspěšným titulem je i Mýdlový princ, buď v Divadle Broadway v Praze, nebo v Bobycentru v Brně, kde toho mám sice nejmíň, ale zato jde o dílo, u kterého se opravdu nasmějete. A Čas růží je samozřejmě srdcová záležitost...

Zmínit musíme i váš aktuální projekt Free Budget - což je pěvecké trio. Rozpovídejte se o něm více.

Free Budget je můj nejnovější projekt, kde zpívám a starám se o repertoár, grafiku, web, organizaci a vše, co je potřeba. Dalšími členkami jsou ještě Markétka Martiníková a Sabinka Olijve. Zpíváme retro pop, nosíme retro šaty, máme pin-up líčení a účesy. Nedávno jsme pokřtily náš debutový videoklip s názvem Boyfriend, který jsem samozřejmě sama režírovala. Právě chystáme druhou píseň Spící krasavice, kde nám přislíbila účast v klipu herečka a moderátorka, naše kolegyně nejen z Broadwaye, Terezka Kostková (úsměv).

Plánujeme také první celovečerní koncert 18. června ve 20 hodin v DriveHouse (v Rubešově ulici v Praze, kde Ilona také fotila pro tento rozhovor). Budeme zpívat 18 autorských písní z mého pera, některé v angličtině, jiné v češtině. Část večera proběhne za doprovodu trojice skvělých muzikantů - klavíristy Petra Ožany, kytaristy Jakuba Vaňase a saxofonisty Libora Dospěla. Mým snem je pravidelně koncertovat, obrazit třeba i nějaké festivaly, natočit album (časem třeba i sólově, smích).

Jak budete trávit letošní léto? Kam se těšíte nejvíc v rámci jedné ze svých zálib - cestování?

Letošní léto bude pro mě opět z velké části pracovní. Chystá se letní návrat muzikálu Mamma Mia! kde hraju Ali, kamarádku hlavní role. A pak hned začnu zkoušet muzikál Madagaskar, ve kterém ztvárním moderátorku Dobromilu Kladivonosovou. S ním vyjedeme do několika českých měst. Na mě se můžete těšit v Brně, Zlíně, Ostravě, Chomutově nebo Plzni. Moc ráda bych tam ale někde nacpala ještě dovolenou u moře a návštěvu u mé sestry ve Švédsku...

Roman JANOUCH

FOTO - Martin J. POLÁK

3. 6. 2017  Roman JANOUCH