Cesta z dluhů podle nových pravidel

Žít na dluh je dnes pro většinu Čechů stejně přirozené jako dýchat. Důkazem toho je i celková výše zadlužení českých domácností, která letos na jaře poprvé překonala hranici dvou bilionů korun. Půjčujeme si především na bydlení, oblíbené jsou ale i úvěry na auta nebo domácí spotřebiče. Platební morálka dlužníků se podle údajů České národní banky poslední dobou zlepšuje a ubývá tak úvěrů, které lidé nejsou schopni splácet. Na druhé straně tu ale máme již více než 800 tisíc osob postižených exekucí, kterých je dle Exekutorské komory ČR v běhu celkem 4,5 milionu. Na každého dlužníka jich tak v průměru připadá dokonce pět. Dostat se z takové dluhové spirály není jednoduché, přesto však existuje ještě poslední kapka naděje – osobní bankrot.

Možnost zbavit se dluhů cestou oddlužení neboli osobního bankrotu v Česku existuje již od roku 2008. Od té doby bylo k soudům podáno více než 150 tisíc návrhů na oddlužení a přes 116 tisíc z nich bylo úspěšně schváleno. Většina dlužníků si se sepsáním návrhu na oddlužení nedokáže sama poradit a řada z nich proto využívala služeb tzv. oddlužovacích agentur. Ne všechny z nich však svou práci odváděly zrovna kvalitně a poctivě, a mnohdy tak situaci dlužníka ještě více zkomplikovaly. To se ovšem zásadně změnilo od 1. července tohoto roku, kdy začala platit novela insolvenčního zákona. Žadatelům o osobní bankrot přinesla hned pět důležitých změn.

Oddlužovacím šmejdům odzvonilo…

Návrh na oddlužení si doposud dlužník mohl sepsat sám, popřípadě mohl jeho zpracováním pověřit libovolnou jinou osobu. Kvůli strachu z právních formalit se žadatelé zpravidla obraceli na některou z neziskových organizací nebo komerčních oddlužovacích agentur. Ty za zpracování návrhu nejednou inkasovaly i několik desítek tisíc korun, na které si dlužník obvykle musel sehnat ještě poslední půjčku. Kvalita zpracovaných návrhů přitom byla mnohdy tak nízká, že soud dlužníkovu žádost zamítl.

Některé společnosti pak ve snaze získat poplatek za zpracování návrhu doporučovaly oddlužení dokonce i dlužníkům, u kterých bylo dopředu zřejmé, že nemají šanci podmínkám oddlužení vyhovět. To už naštěstí od letošního července nehrozí.

Jen právník nebo neziskovka

»Nově budou ke zpracování a podání návrhů oprávněni pouze zástupci právnických profesí, tedy advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které získají potřebnou státní akreditaci,« uvádí Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower, která zpracovává nejvíce insolvenčních případů v celé ČR. Dodává, že na trhu pravděpodobně zůstanou i některé z dosavadních oddlužovacích společností, budou však povinny spolupracovat s advokáty či jinými způsobilými právními experty.

Samotný dlužník pak bude oprávněn si návrh na oddlužení připravit a podat sám jedině v případě, že bude mít vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru práva nebo ekonomie nebo zkoušku insolvenčního správce.

Za kvalitu odpovídá zpracovatel

Zpracovatelé návrhů nově ponesou odpovědnost za jejich kvalitu. »V případě, že bude návrh soudem z důvodu formálních pochybení zamítnut, bude zpracovatel povinen jej bezplatně opravit,« upozorňuje Řeháček. Subjektům, které by k soudům opakovaně podávaly nekvalitně zpracované insolvenční návrhy, pak bude hrozit sankce ve výši až milion korun.

»Díky tomu lze nově očekávat vyšší úspěšnost návrhů na oddlužení, která doposud dosahovala jen asi 84 procent,« předpovídá Řeháček. Úplně by pak měly vymizet případy, kdy na doporučení oddlužovací agentury podávali žádost o osobní bankrot i dlužníci, u nichž bylo od počátku zjevné, že pravidla oddlužení nemohou splnit, a odměnu za zpracování návrhu tak agentuře zaplatili zcela zbytečně.

Maximálně 4 000 korun

Výše odměny za zpracování návrhu na oddlužení doposud závisela na individuální dohodě mezi dlužníkem a oddlužovací společností, advokátem, či jiným zpracovatelem. Požadované ceny se pohybovaly zhruba od 5 000 do 50 000 korun, přičemž dlužníkovi v rámci této odměny nebyla garantována úspěšnost návrhu, a mohl tak částku zaplatit i zcela zbytečně.

»Nový zákon stanovil maximální částky, které může zpracovatel za přípravu návrhu inkasovat. V případě oddlužení jednotlivce jde o částku 4 000 korun, při společném oddlužení manželů pak 6 000 korun. Na žádnou další odměnu zpracovatel nemá nárok,« uvádí Řeháček a podotýká, že tyto částky platí v případě zpracování návrhu advokátem, notářem, insolvenčním správcem či exekutorem. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace pak budou návrhy zpracovávat zcela bez nároku na odměnu.

Odměna ne předem!

Další novinkou je, že zájemci o osobní bankrot již nebudou zpracovateli odměnu za přípravu návrhu platit předem. »Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které bude dlužník pravidelně měsíčně hradit. Zájemce o osobní bankrot, který se zpravidla nachází v tíživé finanční situaci, tak již nebude muset kvůli podání návrhu na oddlužení shánět finanční prostředky na jeho přípravu. Úhrada odměny zpracovatele vlastně půjde na vrub věřitelů, neboť bude přednostně hrazena ze splátek dluhu,« vysvětluje odborník z Administrace insolvencí City Tower.

[o]

Nově k insolvenčnímu správci

Proces oddlužení pro dlužníka doposud začínal úvodním jednáním u příslušného krajského soudu, na které se musel vždy osobně dostavit. U oddlužení zahájených po 1. červenci 2017 včetně se ale již žádná ústní soudní jednání konat nebudou a většina formalit bude probíhat v sídle či provozovně insolvenčního správce.

Těch po republice zatím fungovalo cca 3 000. »Vzhledem ke změnám, které zákon přináší v oblasti přidělování případů jednotlivým insolvenčním správcům, lze očekávat, že se počet provozoven výrazně sníží a každý správce bude mít v jednom kraji pouze jednu provozovnu. Může se tedy stát, že například dlužníkovi ze Semil bude přidělen správce s provozovnou v Havlíčkově Brodě vzdáleném více než dvě hodiny cesty,« upozorňuje Řeháček také na možný negativní efekt nového zákona, kvůli kterému mohou dlužníkům vzniknout nemalé cestovní výlohy.

Pravidla osobního bankrotu

Ostatní formality a podmínky oddlužení zůstaly i po přijetí nového zákona stejné. O oddlužení tak i nadále může žádat každý člověk, který splní tři základní kritéria: 1. má dluhy u dvou a více věřitelů, 2. tyto dluhy není schopen po delší dobu splácet a 3. bude ze svých příjmů schopen během následujících 5 let zaplatit alespoň 30 % z celkové výše svého dluhu. Do celkové výše dluhu se přitom počítá nejen částka, kterou si dlužník napůjčoval, ale také úroky a poplatky včetně například nákladů na exekutora, které vznikly před prohlášením osobního bankrotu.

Jak oddlužení probíhá?

Oddlužení začíná vypracováním návrhu na oddlužení, který pečlivě sepíše odborník ve vzájemné spolupráci s dlužníkem. Mezi náležitosti návrhu patří například osobní údaje dlužníka nebo jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (splátkovým kalendářem či zpeněžením majetku), očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních či informace o dosud nabytých dluzích.

Insolvenční řízení je zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel návrhu podá tento návrh k příslušnému krajskému soudu. Rozhodnutí o povolení oddlužení náleží v této fázi soudu, který detailně zkontroluje a následně vyhodnotí předložený návrh. Ještě před finálním schválením žádosti proběhne tzv. přezkumné jednání a schůze věřitelů. Na nich se insolvenční správce vyjádří k jednotlivým pohledávkám, a je také rozhodnuto o formě oddlužení.

Pětiletý dluhový očistec

Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období píle a vytrvalosti, na jehož konci dochází ke smazání všech v minulosti nabytých dluhů. V tomto období dlužník odvádí tu část výdělku, jejíž zabavení umožňuje zákon. Výše tzv. nezabavitelné částky je ovlivněna například státem určenými náklady na bydlení. Pro rok 2017 byla základní nezabavitelná částka stanovena na 6 154,67 Kč. Její výše se dále zvyšuje za každé vyživované dítě a manžela či manželku, a to vždy o částku 1 538,67 Kč na osobu.

Během těchto 5 let musí dlužník také dodržovat určitá pravidla. »Především si dlužník musí zajistit dostatečný příjem tak, aby byl schopen věřitelům splatit alespoň 30 procent dluhu,« uvádí Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. Příjmy dlužníka přitom mohou plynout jak z pracovního poměru, tak například ze starobního důchodu, a dlužník je musí každých 6 měsíců dokládat.

Tab:

Data a fakta o oddlužení

Osobní bankrot mohou dlužníci využívat od roku 2008.

Od té doby bylo k soudům podáno více než 150 tisíc návrhů na oddlužení.

Celkově již bylo zahájeno přes 116 tisíc oddlužení.

Výše dluhu se u žadatelů o oddlužení pohybuje v průměru kolem 900000 korun.

Nejvíce žadatelů o oddlužení je ve věku 35 až 44 let.

Mezi žadateli o osobní bankrot převažují muži.

Od roku 2014 mohou zájemci využít formálně i finančně výhodnější společné oddlužení manželů.

Brzy možná další změny

V poslanecké sněmovně aktuálně leží další novela insolvenčního zákona, která by v budoucnu mohla oddlužení zpřístupnit i osobám, které nejsou schopné splnit současnou základní podmínku oddlužení, tedy splatit v průběhu 5 let minimálně 30 procent dluhu. Přináší proto tři nové varianty oddlužení, které se liší svojí délkou a i výší splaceného dluhu.

V nejkratší variantě by se dlužník nově mohl úspěšně oddlužit již po 3 letech, pakliže by se mu v daném období podařilo splatit minimálně 50 procent dluhu. Druhá varianta je shodná se současným stavem – vyžaduje splacení alespoň 30 procent dluhu za 5 let. Nejdelší sedmiletá varianta by pak nevyžadovala vůbec žádnou minimální výši splaceného dluhu. To znamená, že by se dlužník touto cestou mohl oddlužit, aniž by věřitelům splatil třeba jen jedinou korunu, pakliže by projevil dostatečnou snahu.

Zejména poslední varianta naráží na odpor věřitelů, a to jak z řad poskytovatelů úvěrů, tak například i obcí či bytových družstev. »Odstranění současné hranice 30 procent může být pro dlužníky signálem, že své dluhy již vůbec nemusejí splácet. To je zároveň může motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy,« varuje Pavel Staněk z České asociace věřitelů.

Z časových důvodů již není pravděpodobné, že by změna byla ještě v tomto volebním období přijata. Řešení nadměrného zadlužení českých občanů však zůstává tématem předvolebních kampaní.

Helena KOČOVÁ

17. 8. 2017  Helena KOČOVÁ