Nájemce by měl mít předkupní právo na půdu

Příští rok by se měla změnit legislativa o vztahu zemědělců k půdě a měla by být přijata novela zákona o významné tržní síle.

Prioritou v oboru ale podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska bude vyjednávání o evropské zemědělské politice. Současná vláda má ve svém programovém prohlášení informační povinnost pro majitele půdy k zemědělci, který na ní hospodaří. Podle Jandejska informační povinnost není předkupním právem, hospodařící zemědělec by ale měl dostat informaci, že vlastník chce pozemek prodat a fakticky jej zemědělci nabídnout. Podle něj je to běžné ve státech západní Evropy. Pokud by zemědělec s nabídkou nesouhlasil, mohl by vlastník pozemek nabídnout někomu jinému.

Proti zavedení předkupního práva vystupují například Asociace soukromého zemědělství a Svaz vlastníků půdy ČR. Předkupní právo podle nich paradoxně povede k tomu, že velké koncerny budou moci vykupovat půdu a následně ji nabízet potenciálním zahraničním investorům.

Půda musí být chráněna

»Pokud jde o předkupní právo, zemědělská půda musí být chráněna před zcizením i pro jiné účely, než jsou zemědělské,« řekl Haló novinám předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, stínový ministr zemědělství. »To znamená, že podle našeho soudu nestačí při prodeji pouhá ohlašovací povinnost, ale musí být předkupní právo nebo jiné právo jemu na roveň postavené, aby půdu mohl přednostně získat ten, kdo na ní hospodaří, čili nájemce nebo hospodařící soused prodávajícího. Následně by měl mít možnost koupit půdu stát a teprve potom, neprojeví-li žádný z těchto subjektů o pozemek zájem, mohl by být nabídnut k volnému prodeji. Takto jsme to chtěli před volbami vyřešit zákonem, nepodařilo se,« uvedl Kováčik.

Jandejsek v rozhovoru s ČTK dále řekl, že by se měl řešit i zákon o významné tržní síle, který se nyní upravuje na evropské úrovni. Prioritou normy by podle Jandejska mělo být, aby se vyrovnala výhodnost podnikání pro producenta a obchodníka. Obchodní řetězce by neměly nakupovat výrobky pod cenou výrobních nákladů; neměly by prodávat potraviny za nižší cenu, než je nakoupí, pokud nejsou těsně před datem spotřeby; marže by měly být stejné pro české i zahraniční produkty a na českých pultech by mělo být 80 procent potravin z české produkce.

»To, že se nakupuje za podnákladové ceny, je důsledkem tlaku obchodníků. Jde jim o to, aby měli co největší profit. Proto je třeba zákon o významné tržní síle spíše zesílit než zeslabit, stanovit, že ten, kdo má silnější postavení na trhu, musí být v tom vztahu zodpovědnější a být také více poháněn k zodpovědnosti,« připomněl Kováčik.

Zrušit dotace!

Částečně by podíl českého zboží na pultech podle Jandejska vyřešila i stejná výše národních dotací na potraviny ve všech členských státech unie. Jandejsek upozornil, že na západě Evropy dostávají zemědělci a potravináři i v přepočtu několik korun na vyprodukovaný litr mléka, v ČR jde o šedesátník.

Důležité bude i vyjednávání o evropské zemědělské politice. Vláda už v současnosti ve svém programovém prohlášení odmítla stanovení maxima dotací podle velikosti podniků. Jandejsek by byl nejraději, kdyby se dotační systém v EU zrušil, narovnal by se tak podle něho trh, současně by ale vzrostly ceny potravin o pětinu. Lidé by je pak v tak velké míře nevyhazovali a šetřili jimi, dodal.

(ng)

27. 12. 2017  (ng)