Rozhovor Haló novin s předsedou klubu poslanců KSČM Pavlem Kováčikem

Podpora a tolerance vlády zdaleka neznamená totéž

Vraťme se na začátku našeho rozhovoru ještě k tomu, že KSČM ve sněmovně získala vedení dvou výborů. To je asi víc, než čekala, ne?

Samozřejmě, že při vyjednávání o výborech byl ve vzduchu i mandátový a imunitní výbor, nárok na něj mělo z hlediska síly volebního výsledku hnutí ANO, které to však neakceptovalo. Z pravicové opozice se kalkulovalo zhruba takto: Na co mandátový výbor? My chceme vést hospodářský nebo jiné vlivné výbory.

A najednou se ukázalo, že mandátový a imunitní výbor nikdo nechce. Proto jsme si řekli, že to zkusíme. Věděli jsme, že je to víc, než nám podle výsledku voleb náleží. Zkusili jsme to však i proto, že jsme chtěli, aby co nejrychleji mohly proběhnout úkony, které musí tento výbor na začátku zasedání nové sněmovny udělat. To není zdaleka jen o panu Babišovi a Faltýnkovi. Tak jsme na post předsedy tohoto výboru nominovali našeho dlouholetého zkušeného poslance, právníka a také v minulosti člena mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče. V tom okamžiku se zvedla z pravice vlna odporu, protože on je vnímán jako zásadový levičák, což pro pravičáky je něco jako červený hadr na býka. Kolega Grospič však prvotní vichřici ustál a není pochyb o tom, že svou práci zvládne dobře.

Do výboru nasadila pravice silné kalibry, mj. Miroslava Kalouska, Marka Bendu, Miroslavu Němcovou…

Ale Standa to zvládá s grácií... Z výboru, který se scházel jen občas a řešil pouze specifické věci, se najednou stal politický výbor číslo jedna a poté, co určitým způsobem pravicové strany promeškaly šanci, pak už pro ně bylo pozdě bycha honit.

[o]

Bezproblémově obsadila KSČM předsednické křeslo v rozpočtovém výboru. Kdo očekával, že komunisté navrhnou do čela svého místopředsedu Jiřího Dolejše, byl zklamán. Nominována byla bývalá místopředsedkyně výboru Miloslava Vostrá.

U Míly Vostré mj. rozhodlo čerstvé ekonomické vzdělání, léta byla místopředsedkyní klubu, osvědčila se i v řídicích schopnostech, ukázala, že se umí pozitivně vypořádat se situacemi, které byly na ostří nože. Jako místopředsedkyně výboru, tak i klubu si vedla dobře při řešení situací, které vyžadují velké soustředění, velmi jemné rozhodování a pak rázný přístup. To převážilo. Od věci není ani to, že Miloslavu Vostrou vnímají pozitivně i političtí soupeři. Vše je samozřejmě výsledkem dohody. U takové významné pozice jsme chtěli, aby zvolení bylo masivní, což se také stalo. Rozhodlo třeba i to, že s novou ministryní financí Alenou Schillerovou spolu dlouhodobě komunikují. Tato funkce není jen o kontrole ministerstva financí, ale také o součinnosti s ministerstvem. A tam lze očekávat efektivní práci.

Jiří Dolejš pochopitelně zůstává členem rozpočtového výboru a velmi dobře se podle mě uplatní také ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterého je místopředsedou. Tento výbor je dlouhodobě především o místních rozpočtech, o rozhodování, kam peníze napřít, kudy vést efektivní rozvoj.

Můžete zhodnotit pár prvních týdnů práce sněmovny a jejich orgánů? Přece jen do sněmovny po volbách přišlo 125 nových poslanců.

Ona je to nová situace a není to nová situace. S každými volbami v posledních letech přichází do sněmovny hodně nových neotřelých tváří a hlavně přístupy a politické směry. Už v minulém volebním období se objevilo hodně nováčků, a záleží na tom, zda chtějí respektovat dosavadní uzance, zvyklosti, postupy, které ne vždy jsou dány písemnými pravidly. Je řada nepsaných zvyklostí a postupů, které na první pohled možná vypadají podivně či nelogicky, ale v dlouhodobé čáře minulosti byly situace, kdy výrazně pomohly řešit nějaký spletenec. Proto se tak či onak postupuje, je to prostě otázka zkušeností. A zatím kdo chtěl, vždy v prvním volebním období, kdy člověk zpravidla není schopen přinášet nic nového, i když sám je přesvědčen, že ano, potřebné zkušenosti získal. Někteří nováčci jsou však o své genialitě přesvědčeni, myslí si, že s mandátem jim pánbůh nadělil i všechno ostatní. Ale to časem, jak přijde všední každodenní práce ve výborech, obyčejná nezajímavá dřina, podle mě opadne.

Vzpomínám si na projednávání návrhu státního rozpočtu v rozpočtovém výboru, kdy jeden z Pirátů se při představování pozměňovacího návrhu, kdy zemědělský výbor sněmovny navrhoval přesun jedné miliardy korun na dotační podporu zemědělsko-potravinářského komplexu, zajímal především o to, jak to pomůže Agrofertu, nikoli všem ostatním...

Nevím, kolik procent představuje v našem agrokomplexu Agrofert, ale je tam mnoho dalších firem. Ty peníze, které konkrétně do zemědělství půjdou (sněmovna návrh schválila – pozn. aut.), musí podpořit rozvoj živočišné výroby a všechna navazující odvětví. Musí podpořit rozvoj zpracování zemědělské produkce. My dlouhodobě hovoříme o posilování soběstačnosti a případně návratu exportní schopnosti, aby se současné negativní saldo agrárního obchodu vrátilo alespoň k vyrovnanému, pokud se týká komodit mírného pásma. Nelze než dělat totéž, co dělají státy v našem konkurenčním prostředí v Evropě - podporu směřovat tímto směrem. Pokud bychom to neudělali, s poukazem na to, že nebudeme přihazovat Agrofertu peníze, tak naše zemědělství zajde na úbytě. A nejde jen o to, že tu budeme konzumovat cizí potraviny. Je to i krajinotvorná činnost, otázka udržování životního prostředí, pracovních míst pro zemědělce, a také dalších oblastí. Někdo vyrábí zemědělské stroje, jiný hnojiva, krmiva atd., a následně někdo zemědělskou produkci vykupuje, zpracovává, zušlechťuje, převáží, prodává. Zhruba 20 % pracovních míst je v české ekonomice vázáno na domácí zemědělství.

Pokud bychom nechali zemědělství padnout s poukazem na to, že nebudeme podporovat Agrofert, pak těchto 20 % lidí nebude mít uplatnění. Poklesne kupní síla, lidé z agrokomplexu budou mít menší nároky, takže stlačí dolů i mzdy, a bude to mít fatální dopady na celou českou ekonomiku. S dvaceti procenty pracovních míst přece nelze hazardovat tím, že někdo bude mít dojem, že by snad pomohl Agrofertu či jinému velkému zemědělskému podniku. KSČM nerozlišuje malého, středního nebo velkého zemědělce, zemědělec je jeden, v našem prostředí je ohroženým druhem a je potřeba ho podporovat přinejmenším stejně tak jako ostatní státy EU podporují své zemědělce.

Prezident jmenoval první vládu Andreje Babiše, je téměř jisté, že podporu ve sněmovně nedostane.

My jsme hned v počátku při prvním vyjednávání uplatnili u vítěze voleb své programové priority. K návrhu programového prohlášení kabinetu má KSČM výhrady, i když v některých částech se s ANO shoduje. Ale celkové programové směřování pravicového hnutí ANO a autenticky levicové, chcete-li radikálně levicové KSČM, jsou od sebe poněkud vzdálena. Některá média a některé politické strany nám sice vnucují, že jsme ochotni tuto vládu podporovat, ale mýlí se. My jsme nikdy nemluvili, nejednali, ani se s námi nevyjednávalo o jakékoli formě podpory. Podpora znamená podpořit vznik, aktivně hlasovat pro vládu.

V našem případně lze hovořit pouze o případné toleranci. Tolerance znamená, že když vláda vznikne, možná i za přičinění někoho jiného, my nebudeme - pokud neudělá nějaké zásadní kroky proti nám, našemu programu, našim voličům - iniciovat nebo se připojovat k případné žádosti o vyslovení nedůvěry. To je ten zásadní rozdíl.

*Aby však vláda dostala potřebný počet hlasů, musí získat dostatečnou podporu, třeba i nějakou tichou tolerancí…

Vznik je dán tím, že musí získat při vyslovení důvěry alespoň prostou většinu hlasů…

Ale bez určité tolerance některých poslanců či klubů přece tato vláda nemůže existovat, a když neprojde, nemůžete ji poté ani tolerovat…

V toleranci vzniku a v toleranci existence je, jak už jsem řekl, rozdíl. Buď podporuji tak, že aktivně hlasuji pro vládu, nebo odejdu z jednacího sálu a snížím tím kvorum, aby někdo jiný mohl odhlasovat její vznik. To je podpora, to není tolerance.

Někteří zástupci médií, ale i někteří politici vnímají jako toleranci i odchod při hlasování ze sálu...

Takto to nevidím. Čtenáři Haló novin nechť mají jasno v tom, že KSČM při hlasování o důvěře Babišově vládě ve středu 10. ledna ze sálu neodejde. To by musel rozhodnout Výkonný výbor ÚV KSČM, který se sejde 9. ledna, a v takovýchto případech dává poslaneckému klubu doporučení. Zatím takové doporučení neexistuje.

V případě hlasování o státním rozpočtu dal VV ÚV KSČM doporučení ho podpořit za předpokladu, že v hospodaření eráru v roce 2018 budou obsaženy naše priority, týkající se sociálních služeb, důchodů, školství… Dva návrhy na zvýšení peněz na sociální služby o celkových 3,3 mld. Kč prošly s masivní podporou napříč stranami. Původně měl být rozpočet na sociální služby zvýšen pouze o 1,5 mld. korun (návrh Jana Volného z ANO), ale podařilo se přesvědčit celou sněmovnu, aby přijala také pozměňovací návrh Hany Aulické Jírovcové a Květy Matušovské (obě KSČM) na 1,8 mld. Kč. Tím bylo dosaženo potřebné výše 3,3 mld. Kč. Sněmovna také přidala 100 mil. Kč speciálním školám na učební pomůcky pro těžce postižené žáky, a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol.

Pan prezident už řekl, že i druhým pokusem o sestavení vlády pověří Andreje Babiše. Pokud by však první, druhá, ani třetí vláda (třetí pokus by byl v rukou předsedy sněmovny Radka Vondráčka z ANO) nezískala důvěru, hrozily by předčasné volby. Ty si nikdo nepřeje.

Voliči v podzimních volbách poměrně jasně rozhodli, jak má vypadat v tomto volebním období politická mapa. Případné předčasné volby – a nyní je to můj osobní názor – by jen zvýraznily hranice této politické mapy. Těm, co dostali hodně, by dali voliči ještě víc a těm, co dostali málo, by dali ještě míň. Rozdíly by se tak prohloubily. Předčasné volby by nevyřešily nic podstatného. Jen by asi rozhodly o tom, že by hnutí ANO mohlo vládnout bez jakékoli jiné podpory či tolerance, protože by to jeho volební výsledek umožnil.

Už jen pár dní chybí do prvního kola prezidentské volby, ve kterém se utká devět kandidátů. Jak se k ní postaví KSČM, dá nějaké doporučení svým členům a příznivcům?

Předmětem jednání stranických orgánů bude i to, zda dají doporučení, nebo to ponechají volnému toku. Vím, že některé organizace KSČM sbíraly podpisy na podporu kandidatury Miloše Zemana, takže lidé, kteří petici podepsali, zřejmě budou volit Miloše Zemana. Když vidíme to pole kandidátů, je to většinou o vymezování se proti Miloši Zemanovi. Podle mě mu ti ostatní dělají trochu dobrou službu, nahánějí mu i hlasy. Ač k němu mohu mít některé připomínky, pro mě osobně tu není jiný kandidát, kterému bych chtěl dát svůj hlas.

Dubnový sjezd KSČM má stejně jako vrcholná jednání jiných stran rozebrat výsledek sněmovních voleb a zareagovat na ně.

Názorů na příčiny neúspěchu KSČM v loňských sněmovních volbách je ve straně mnoho. Důležité je, že má být na všech stupních stranické výstavby provedena kritická analýza příčin. Součástí analýzy musí být nejen to, co je vevnitř strany, ale musí obsahovat i to, co jsou vnější podmínky. A na ty někteří občané zvláště v tom prvním nárazu po volbách vůbec nereagovali. Já tvrdím, že v situaci, kdy ekonomika je na vrcholu, nezaměstnanost je kolem tří procent, je velmi těžké uplatňovat levicové myšlenky. V programu jsme se tedy nemuseli úplně trefit do toho, co lidé chtějí. Sjezd má zhodnotit i řadu dalších věcí. Na podzim letošního roku nás čekají komunální volby a senátní volby, a kdoví, zda nebudou i předčasné do sněmovny, takže je třeba, abychom stranu s chladnou hlavou podrželi tak, aby měla šanci se odrazit od tohoto dna, pokud už je toto dno.

Mělo by kvůli neúspěchu sněmovních voleb dojít ke změně ve vedení strany?

Někteří naši členové volají po omlazení, a když řekneme - dobře, dejme tam někoho mladšího, slyšíme – nyní to nedělejte, teď je třeba naopak mít ve vedení ty starší, aby to stabilizovali. A pak hledejme mladší. Ale tak to přece nejde. Pokud by to takto bylo, tak nejlepší cestou, jakým způsobem omladit prostřednictvím starších, by bylo povolat zpět do služby Miroslava Grebeníčka. On by si s tím třeba dokázal poradit. Ale to asi nebude úplně cesta, kterou by sjezd zvolil. Dosavadní vedení, a v to počítám i to předtím za Mirka Grebeníčka, má za sebou obrovskou práci. Pomohlo významně v tom, že naše strana tu vůbec existuje v tak velké síle, kterou má. A byl bych nerad, aby se na to zapomnělo. Ale rostou nám ve straně mladší lidé a ti by měli dostat příležitost.

Marie KUDRNOVSKÁ

8. 1. 2018  Marie KUDRNOVSKÁ