Mapují a milují regionální historii

Jsou lidé, kteří sedí doma se založenýma rukama, ačkoli jsou zdraví. A pak jsou jiní lidé, kteří mají ruce plné práce navzdory tomu, že by mnozí z nich mohli již odpočívat. Nikdo jim tuto práci nenařizuje, a oni ji přesto vykonávají. Promyšleně, podle plánu, koordinovaně, s jasným cílem. Takové srdcaře jsem poznala mezi spolupracovníky Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd, z. s. Jak z názvu plyne, zaznamenávání dějin jednotlivých míst a měst v naší vlasti s ohledem na hnutí širokých mas je objektem jejich zájmu.

Skupinu vede František Kovanda, který letos v únoru oslaví neuvěřitelných 90 let! Vitalitu a nápady by mu mohl každý závidět. Historii, coby své profesi nebo kvalitnímu koníčku, se věnuje snad celý život, rozhodně celé třičtvrtěstoletí. Je bezesporu nejstarším badatelem a historikem mládežnického hnutí nejen u nás, ale možná na celém světě. A samozřejmě je pamětníkem mládežnického hnutí v Československu, vždyť ve Svazu české mládeže začal pracovat hned po druhé světové válce.

Haló noviny rády zavítaly do prostor, kde má sekce své zázemí a kde se scházejí k poradám i práci její členové. Je to ve zvýšeném přízemí budovy Politických vězňů 9 v Praze 1. Zde se v jedné místnosti nacházejí skříně s knihami, publikacemi, brožurami, historickými tisky zachycujícími mládežnické, dělnické a komunistické hnutí nejméně za uplynulé století. A zrovna sem na návštěvu zavítal komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček, který má zájem o podklady k dělnickému hnutí v Podkrušnohoří od poloviny 19. století až po první republiku.

Sekce vznikla v dubnu 2010, letos tedy pracuje již osmým rokem. »Máme tady nashromážděno přes 2300 dokumentů, a sbíráme další. Uspořádali jsme již dvě celostátní konference – v roce 2011 a 2016 (o obou Haló noviny informovaly). Vydáváme publikace, například nyní o Antonínu Zápotockém a jeho vztahu k dělnické mládeži,« přibližuje Kovanda ve zkratce jeden konkrétní výsledek činnosti. V tomto roce, kdy republika slaví 100 let, připravují výstavu a vůbec se celkově více věnují tomuto významnému výročí.

Mohou se pochlubit i dalšími úspěchy. Pravidelně vydávají svůj časopis jednoduše nazvaný Bulletin, který obsahuje jak historické materiály badatelů a spolupracovníků sekce, tak řadu aktualit a novinek, kterými Sekce regionálních dějin žije. Šéfredaktorkou Bulletinu je Ladislava Šimková, kterou tato činnost velmi těší, je pro ni koníčkem. »Práce s KSV je pro mne srdeční záležitostí. Nedokážu si představit, že by jednou skončila. Členové jsou pro mne rodinou a vážím si jejich práce,« zní její vyznání. Laďka je jednou z mladých badatelů a badatelek, kteří jsou také zapojeni do práce sekce. A proč to všechno? »Protože takto vidím, jak jsou falšovány dějiny. Ale z druhé strany vidím i světélko na konci tunelu.« To, že si sáhla i na činnost novinářskou, prý tak nějak vyplynulo z chuti dát na vědomost širšímu okolí, co všechno je možné dělat na poli zachycování historie.

Putování za historií

Díky Bulletinu se čtenáři dozvědí, jak aktivní jsou někteří členové sekce. Dovolte mi malou ukázku: František Kovanda se spolupracovníky provozuje tzv. Putování za regionální historií. Prakticky jsou to výjezdy po celé republice. »To je jedna z forem naší činnosti, jejím prostřednictvím se seznamujeme se zajímavými, a je třeba dodat - významnými fakty o regionální historii,« říká. Oslovují místní historiky, kronikáře, badatele, i ty amatérské, za nimiž se vydávají přímo »do terénu«, a - »věřte, oni přijímají naši výzvu ke spolupráci,« zdůrazňuje Kovanda. Loni takto navštívili Dobříš, Prostějov, Strakonice, České Budějovice, Rakovník, Brno, Blansko, Pardubice, Žďár nad Sázavou, Březovou u Karlových Varů, Prachatice, Plzeň, Poběžovice, Kolín, Kroměříž, Chodovou Planou, Tachov, Svojšice, Rožmitál pod Třemšínem, Ústí nad Labem, Olomouc. Takové tempo je udivující. Odevšad si přivážejí cenné historické dokumenty, knížky a hlavně navazují další kontakty, i osobní přátelství.

[o]

U zrodu této dělné historické skupiny stáli František Kovanda, Jan Mráz, Václav Tomeš, Jan Turek, Karel Vrba, Josef Mik, Jitka Dvořáková, Václav Bártík, Eva Bartůňková, Věra Hrdličková, Ladislava Šimková, Petr Kaifoš, Věra Křiklánová, a přicházejí noví: Roman Blaško, Alena Bílá, Jiří Kaše, kteří pochopili, jak mizí z historie mnohé významné události, které se v této době »nehodí do krámu«. Přitom mnoho lidí likviduje doma staré knihovny po rodičích či prarodičích, které skrývají opravdové skvosty. Nejen materiály vážící se k pokrokovému hnutí dělníků, odborářů, socialistů a komunistů, ale také materiály o historii podniků a závodů působících na našem území »odnepaměti«, zpravidla od 19. století. O místní publikace a materiály vydávané orgány a organizacemi Národní fronty a komunistické strany v bývalém Československu zpravidla nemají oficiální paměťové instituce zájem, a tak mizí v nenávratnu ve sběrně či v kamnech. Sekce regionálních dějin se rozhodla, že těchto místních dokumentů zachrání co nejvíce, aby zde zůstaly pro příští generace. »Aby následující generace věděly, jaké byly naše dějiny, a nepodléhaly jejich zkreslování, a dokonce i hanobení,« vysvětluje Kovanda a znovu opakuje výzvu: Kdo ze čtenářů a čtenářek má sekci co nabídnout – jakékoli historické materiály regionálního charakteru, nechť tak učiní (kontakt níže).

Spolupracovníci jsou poklad

Badatelé Sekce regionálních dějin vytvořili, především díky Evě Bartůňkové, databázi 550 levicových osobností veřejného života. Badatel Václav Bártík je autorem databáze pamětních desek 670 významných osobností hl. města Prahy. Zpracovaná životopisná data obou badatelů tvoří významnou část celkové dokumentace sekce.

Zakládají se výstřižky z tisku, které se vážou k regionální, ale i »velké« historii. Za tím účelem František Kovanda kupuje denně pět deníků a také sleduje šest významnějších časopisů, z nichž vystřihuje a archivuje důležité aktuální články. Někteří spolupracovníci v krajích a okresech zpracovávají dějiny místního dělnického a komunistického hnutí, bojů proti fašismu, výstavby lidově demokratického a posléze socialistického státu. Tyto dokumenty jsou pravými poklady sekce. Je-li zde nějaké bohatství, pak je dvojího druhu – jednak tyto materiály, a pak lidé, spolupracovníci, kteří pracují nezištně. Je jich na dvě stě!

Sekce spolupracuje s asi třiceti institucemi a spolky. »Dobrá je spolupráce s Klubem českého pohraničí, jeho národní radou, Vzdělávacím centrem a knihovnou Miloslava Ransdorfa, Republikovou radou LKŽ ČR, Klubem přátel hornických tradic Kladno, Komunistickým svazem mládeže, komisemi mládeže KSČM, Národním archivem ČR a dalšími subjekty,« vyjmenovává Kovanda.

Listuji katalogem, v němž jsou dobové dokumenty. Například leták skupiny komunistické mládeže z první republiky, darovaný OV KSČM Prachatice. Nebo jiný předválečný leták, určený »Dělníkům a dělnicím Velké Prahy« od Rudých odborářů. Pozvánka na květnové oslavy do Kunratic u Prahy z 9. května 1946. Pozoruhodná je jiná listina - rozsudek »Jménem republiky« vynesený roku 1926 nad dělníkem Tomášem Duškem, jenž neuposlechl příkazu státní moci a dále hovořil na táboru lidu v Rakovníku. Dostal za to pokutu 100 korun, nebo 24 hodin vězení a náhradu útrat trestního řízení. Taková byla první čs. republika…

Evidence historických listin se ujala Věra Křiklánová. Zodpovědnost za celý archiv a dokumentaci nese Václav Tomeš. »Evidujeme i písemné vzpomínky soukromých osob,« informuje mě.

Archiv sekce je přístupný externím badatelům, kteří o zde shromážděné a zaevidované materiály projeví zájem. »Každému, kdo požádá, ukážeme, co máme,« říká Tomeš. Již se takoví zájemci v ulici Politických vězňů 9 objevili.

Na celostátní konferenci k regionálním dějinám, konané v říjnu 2016 v Čelákovicích, přijali její účastníci výzvu k občanům a mladé generaci, aby nepodléhali výkladu našich národních dějin od současných falzifikátorů. Sekce regionálních dějin KSV nabízí důkazy o tom, jak to skutečně bylo. Právě v tom spočívá její mimořádný, a dosud nedoceněný význam.

Monika HOŘENÍ


Kontakt na Sekci regionálních dějin:

Tel. číslo 728 124 711, 737 504 341

Mail gemeo.prag@volny.cz

Osobní kontakt každý čtvrtek od 8 do 12 hodin. Za vrátnicí doprava po schodech nahoru.

23. 1. 2018  Monika HOŘENÍ