Rozhovor Haló novin s Jaroslavem Borkou (KSČM), zastupitelem Karlovarského kraje

Horní zákon potřebuje novelizovat

Memorandum o těžbě lithia je podle premiéra Andreje Babiše neplatné, kabinet dal za úkol ministrovi průmyslu Tomáši Hünerovi dojednat právní nezávaznost dokumentu, ministr by měl také zaúkolovat státní podnik Diamo, aby provedl průzkum ložiska. Byl jste první politik, který se »kauzou lithium« začal zabývat. Jak tento vývoj hodnotíte?

Myslím si, že dlouhodobě selhává politická reprezentace státu, která byla, a stále je, odpovědná za to, jak nakládáme se svým nerostným bohatstvím.

Soustředili jsme se na zahlazení následků po těžbě a revitalizaci postižených regionů, ale rezignovali jsme na vlastní průzkum a možnosti využití především strategických surovin. Zneplatnění memoranda je samozřejmě v souladu s doporučením Poslanecké sněmovny, ale musí mu předcházet podrobná právní analýza, abychom se vyhnuli případné arbitráži. Co se týče státního podniku Diamo, rozhodně nemůže začít s průzkumem tam, kde ho provádí firma Geomet, prostě proto, že k tomu nemá patřičná povolení. A i kdyby je mělo, odborníci Geometu tato ložiska zkoumají už deset let a své know-how Diamu určitě nedají. Vlak už je rozjetý a naskočit do něj za jízdy je riskantní.

[o]

Od průzkumu ložisek je k praktické výrobě kovového lithia ještě dlouhá cesta; je podle vás už nebezpečí zažehnáno, resp. co by ještě mohlo využití lithia ve prospěch domácího průmyslu zhatit?

Těch variant je opravdu mnoho. Podle platného horního zákona má stále právo těžby společnost EMH. Pokud opravdu bude těžit, věřím tomu, že zde bude nerost i zpracovávat na lithný karbonát. Klíčovou otázkou ale zůstává, kde se bude zpracovávat onen lithný karbonát. To je totiž ta přidaná hodnota. Následná výroba baterií, spolupráce s firmami, které je využívají, navazující vědecký výzkum. Pokud tuto výrobu nedokážeme spustit a udržet u nás, ztrácíme většinu zisku.

Z vaší iniciativy také byly spuštěny webové stránky »České lithium«. Co vás k tomu vedlo a co od nich očekáváte?

Problematiku lithia sleduji přes dva roky a velmi se mě dotkla tvrzení, že se jednalo o uměle vyvolanou předvolební kauzu, která je v současné době stále některými lidmi, včetně předsedy Senátu Milana Štěcha, bagatelizována. Podle mne se ale jedná o precedens, kterého musíme využít, aby se podobná situace už neopakovala. To byl hlavní důvod, proč jsem tyto stránky spustil. Stránky mapují vše, co se kolem lithia dělo a děje. Rád bych, aby si čtenáři udělali vlastní názor na celou problematiku.

Chtěl bych zde poděkovat všem, kteří nejsou lhostejní k tomu, co se v této oblasti odehrává. Díky podnětům spoluobčanů jsme interpelovali odpovědné ministry včetně předsedy vlády a díky nim vznikly i webové stránky České lithium.

Možné využití lithných slíd není jediným případem, kdy surovinová politika státu selhává. Co by se na ní podle vás mělo změnit?

Zde je potřeba rozlišit lithné slídy a cinvaldit. Lithné slídy se nacházejí na odkalištích nedaleko Horního Slavkova a na Cínovci. Technologie na separaci lithných slíd existuje, máme dokonce studii z roku 2005, kterou vypracovali odborníci z VŠCHT a financoval ji stát. Jenže se jí dále nikdo nezabýval, pozemky státní firma Diamo prodala za směšné peníze Cínovecké deponii Karla Janečka. Technologii na zpracování cinvalditu bohužel nemáme.

Domníváte se, že se podaří prosadit takové legislativní změny, které by zabránily opakování »kauzy lithium« v případě dalších surovin, které se na našem území nalézají? Co je pro to třeba učinit?

Podle mého názoru se to podařit musí. Problémem je platný horní zákon, kde jsou odvody státu za těžbu surovin fixovány na pět let. Navíc si myslím, že dobývání strategických surovin by se mělo řídit zvláštní právní úpravou, podle níž by se stanovovaly sazby s ohledem na aktuální tržní ceny. Možná je vhodná doba vrátit do horního zákona institut vyvlastnění pro těžbu vyhrazených nerostů, který byl v roce 2013 vypuštěn. Osobně to pokládám za velké politické selhání tehdejší vlády a Poslanecké sněmovny, která dokonce v roce 2012 přehlasovala veto prezidenta Václava Klause. On sám tehdy konstatoval, že touto změnou vláda ztratila nástroj k uplatňování své energetické politiky.

Jiří NUSSBERGER

8. 2. 2018  Jiří NUSSBERGER