Pěstujeme zeleninu ze sazenic i semen

Jak na předosevní úpravy semen, předpěstování sadby zelenin, výsadbu zeleniny a přímé výsevy pěstovaných plodin?

Jedním z opatření předosevní úpravy semen je jejich moření proti houbovým a bakteriálním chorobám a škůdcům. Mořením chráníme semena především proti houbovým chorobám v půdě, které zamezují po napadení vyklíčení semen nebo hynou mladé klíčící rostlinky. Pouze část prodávaných osiv je již mořena a samozřejmě chceme ošetřit i semena z vlastních sběrů. Donedávna se na moření používaly pouze prudce jedovatá chemická mořidla, nyní máme i příznivé biologické alternativy. Je to například přípravek Polyversum Biogarden (chytrá houba) proti plísňovým chorobám rostlin ve formě smáčitelného prášku. Jde o mikrobiologický fungicid bez ochranné lhůty proti houbovým chorobám, zvyšuje odolnost rostlin a stimuluje výnos, chrání mák, řepku, jahodník, révu, obilí, trávník a veškerou zeleninu. Jeho hlavní účinnou složkou je mikroskopický houbový organismus (Oomyceta) Pythium oligandrum. Přípravek nenapadá samotné rostliny, ale pouze plíseň na nich.  Nevyžaduje žádnou ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní ošetřené kultury. Nelze jej předávkovat.

[o]

Chemickými práškovými přípravky nejsnáze moříme za sucha. Takto vždy moříme semínka drobná, ale i hrách a fazole. Opatrně moříme, případně nemoříme, salát a rajčata, která jsou velmi citlivá na přítomnost chemických látek.

Klíčení

Abychom urychlili klíčení semen, což je důležité pro včasné vzejití rostlin a tím i pro předkládanou dobrou úrodu, některá semena před setím máčíme. Je to výhodné např. u hrachu, fazolí, cukrové kukuřice, ale i u některých kořenových zelenin, které zdlouhavě klíčí (mrkev, petržel, pastinák). Po dobu máčení, tj. 1 až 2 dny, je vhodné několikrát vyměnit vodu, která by měla mít teplotu kolem 20°C.

Obdobným způsobem se některá semena nakličují, podmínkou ovšem je, abychom potom naklíčená semena nevysévali do suché půdy bez možnosti následné závlahy, jinak by klíčky zaschly a rostliny by nevzešly. Musíme ovšem dát pozor, abychom semena neutopili, nakličování trvá déle, než máčení naklíčení semena nesmíme nechat příliš dlouho bez přístupu vzduchu.

Ještě před máčením nebo nakličováním se někdy semena prohřívají, a to proudem vzduchu o teplotě cca 40 °C po dobu asi dvou hodin. Stejný účinek má vystavení sáčku se semeny pod rozsvícenou stolní lampou. Prohřívání semen, které se osvědčilo zejména u okurek, rajčat, paprik a melounů, prokazatelně příznivě ovlivňuje růst rostlin a podporuje dobré nasazování květů a plodů.

Jarovizace je dalším tradičním způsobem tzv. probouzení semen, která se navlhčí, uloží v teplém prostředí a poté se krátkodobě na 1 až 2 dny podchladí, např. v chladničce. Jarovizace zvyšuje biologickou hodnotu semen např. rajčat, ale cibuli, kedlubnám, ředkvičkám, celeru či jiným druhům zeleniny náchylným k vybíhání do květu by neprospěla.

Sadba

Předpěstování sadby je účelné zejména u raných košťálovin, hlávkového salátu a teplomilných plodových zelenin. Tyto zeleniny vyséváme nejčastěji do hlubších truhlíků, a to rozhozem na široko. Vysetá semena mělce zahrneme zeminou, pouze u majoránky semena nezasypáváme, povrch zeminy jen jemně utlačíme prkénkem.

Důležitým kokem je přepichováni, jinak bychom nezískali kvalitní sazenice. Vzešlé rostlinky se přepichují co nejdříve, současně je třeba zakrátit jejich kořínky asi o jednu třetinu. Přepichované rostliny jsou silné, zdravé a mají bohatý kořenový systém.

Abychom si usnadnili pozdější výsadbu zelenin na stanoviště, můžeme zejména rajčata a papriky přepichovat přímo do malých hrnků, plastických kelímků nebo rašelinových pěstebních nádob. Vhodné jsou i pevné nebo rozpojitelné sadbovače. Sadba předpěstovaná tímto způsobem je silná, zdravá, se soudržným kořenovým balem. Po vysázení se také nejlépe ujímá, protože rostliny prakticky nepřeruší růst. Přímý výsev do hrnků je možný např. u okurek, tykví a melounů.

Pro výsadbu zeleniny musíme mít předem pečlivě připravené záhony. Sazenice by měly být otužené. Podle nároků na teplotu vysazujeme zeleniny do volné půdy postupně, nejdříve koncem března hlávkový salát, ranou kapustu, pak začátkem dubna květák, kedlubny, brokolici a rané zelí, ve druhé polovině května celer, okurky, rajčata a papriky. Rostliny vysazujeme nejlépe navečer nebo za podmračeného počasí, nikdy ne ráno před slunným teplým dnem nebo za silného větru.

Způsob výsadby je neméně důležitý. Mělce vysazujeme salát, celer a kedlubny, hlouběji brokolici, květák, zelí, kapustu i pór. Pokud jde o rajčata, vysazujeme je také hlouběji; asi jednu třetinu lodyhy dáváme do jamky mírně šikmo, pak ji zahrneme zemí. Po výsadbě všechny ze­leniny dobře zavlažíme.

Přímý výsev

Přímé výsevy do volné půdy se týkají především kořenových zelenin (mrkve, petržele, pastináku, červené salátové řepy, ředkviček, ředkve, vodnice, černého kořenu aj.). Z dalších přímo vysévaných zelenin jsou to kopr, špenát a luskoviny. Při časném jarním výsevu semena spo­lehlivě klíčí, dobře využívají zimní vláhu, a proto není třeba záhony dodatečně zavlažovat. Při pozdějších výsevech, např. červené salátové řepy v květnu a červnu, černé ředkve a čínského zelí v červenci a ozimé cibule v srpnu, již je potřebné vysychající záhony zavlažovat, zvláště za teplého a suchého počasí. Přímé výsevy na záhony v letním období jsou výhodné pro některé pozdní košťáloviny (kedlubny, broko­lice, kadeřávek), které svým hlubším a neporušeným kořenovým systémem získávají větší množství vláhy ze spodních vrstev půdy a nejsou na dodatečnou závlahu odkázány v té míře, jako rostliny přesazované.

Podzimní setí

V zahrádkářské praxi se prosazuje ještě jeden způsob přímých výsevů, a to tzv. předzimní výsev. Je vhodný především pro kořenové zeleniny, ale i třeba pro mák. Semena je třeba vysít co nejpozději, těsně před zámrazem, aby v témže roce již nevyklíčila. V průběhu zimy se semena dobře připraví ke včasnému vzejití zjara a vzešlé rostliny mají výrazný předstih před zeleninami vysévanými až na jaře. Tento způsob mohou využívat zvláště majitelé vzdálenějších zahrádek, jimž se zjara někdy pro nepřízeň počasí nepodaří najít vhodný čas k setí dlouho vzcházejících kořenových zelenin - někdy je půda ještě příliš studená, mokrá a blátivá, není-li dokonce pod sněhem a po dvou až třech týdnech může být na výsev třeba rané karotky pozdě.

Jiří NUSSBERGER

22. 2. 2018  Jiří NUSSBERGER