Tyrkysová po rakousku...

»Teď, nebo nikdy!« či »Nová lidová strana Sebastiana Kurze«. S těmito hesly vedl Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) do loňských parlamentních voleb její předseda Sebastian Kurz. Tradiční černá barva lidovců mu přišla fádní, proto se celá kampaň strany nesla v jasné tyrkysové.

Razantní kampaň, plná líbivých slibů v lehce populistickém duchu, spolu s energeticky vystupujícím, avšak vždy pozitivním a usměvavým předsedou, přinesla straně volební vítězství a jejímu mladičkému předsedovi křeslo kancléře.

[o]

Tyrkysovo-modré představení

Složení koaliční vlády, jež vznikla již dva měsíce po říjnových volbách, nebylo až takovým překvapením. Již před volbami bylo předvídatelné, že lidovci se spojí se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Svobodní představují tradičně silně pravicovou stranu se známkami národního konzervatismu, volební body jim přinesla hlavně jejich protiimigrační rétorika spojená s kritikou Evropské unie. Na druhé straně se tato strana hlásí k zemím Visegrádské čtyřky, veřejně proklamovala, že by si svou zemi dovedla představit jako jejího pátého člena. Svobodní jsou též zastánci užší spolupráce s Ruskem a kritici protiruských sankcí.

Nová vláda, domácími nazývaná jako tyrkysovo-modrá (modrá je barvou FPÖ), složila svou přísahu ještě před Vánocemi a již svým prvním počinem vyvolala bouřlivé ohlasy. Jedním z prvních prohlášení nového kancléře Sebastiana Kurze, který v minulé vládě zastával post ministra zahraničí, byla totiž nabídka rakouského občanství pro všechny německy mluvící obyvatele Jižního Tyrolska. Tento značně nediplomatický akt vyvolal u italských politiků silně kritickou odezvu. Nutno připomenout, že v Jižním Tyrolsku, které po rozpadu monarchie patří od roku 1919 Itálii, považuje němčinu za svůj jazyk 70 % obyvatel...

Šetřit a šetřit

Ani dalšímu vládnímu kroku nelze upřít nápaditost. V lednu vyhlásil kabinet Kurze tvrdý úsporný program. Detaily mají být oznámeny až v březnu, ale některá plánovaná opatření, jež by měla v letech 2018 a 2019 ušetřit spolkové republice částku 2,5 miliardy euro, jsou známa již nyní. Aby vláda udržela pro tyto roky strukturovaný deficit ve výši 0,5 %, rozhodla se v první řadě snížit o jednu miliardu své správní náklady. O 190 milionů bude snížena podpora spolkovým zemím, které se jim na podobné účely dostávalo od vícero ministerstev najednou, což bude patrně provázeno striktnějším rozdělením jejich působnosti, než tomu bylo dáno doposud. Další úsporu má přinést omezení nákladů za nájmy veřejných budov, které plynou privátním vlastníkům. Pokud vzpomeneme na částky, jež platil a platí pražský magistrát například za pronájem Škodova paláce, takovému kroku jisté sympatie upřít nelze.

Rozhodně více emocí však vzbuzuje plánovaná změna výše dávek na vyživované děti žijící mimo spolkovou zemi, na území jiných států EU. Rakouská vláda je přesvědčena, že více než 100 milionů euro ročně ušetří tím, že výše dětských přídavků se bude vypočítávat podle životních nákladů země, ve které dítě žije. Tento krok postihne v první řadě děti z Maďarska a Rumunska, v omezenější míře pak i naše, jejichž rodiče dojíždí za prací do Rakouska, zatímco zbytek jejich rodin žije doma. Eurokomisařka pro oblast sociálních věcí Marianne Thyssen je na rozdíl od kancléře Kurze přesvědčena, že toto opatření je v rozporu s Evropským právem a jeho přijetí hodlá zabránit podniknutím příslušných kroků.

Sliby v činy

Ohledně legislativy dále pověřil Sebastian Kurz svého ministra spravedlnosti o přezkoumání stovek zákonů a nařízení vydaných před rokem 2000, které považuje za přežité či přebytečné a bude prosazovat jejich zrušení. K jím dříve proklamované široké zákonné deregulaci to má ovšem zatím stále daleko. Je otázkou, nakolik dojde k dodržení i dalších slibů, které byly v rámci kampaně vysloveny - jako snížení daňové zátěže, byť v konečném efektu výhodné pouze pro skupiny s nadprůměrnými příjmy, či vysoké daňové úlevy pro rodiny s dětmi, provázené však rušením přídavků na děti.

Bude velmi zajímavé dále pozorovat, jak si teprve 31letý premiér poradí s dalším plněním programu, který svým voličům představil, jakým směrem se vydá během rakouského předsednictví EU, které přijde na řadu ve druhé polovině letošního roku, ale i jaké prosperity a spokojenosti se dočká náš jižní soused pod tyrkysovo-modrou taktovkou...

Jaromír KOHLÍČEK

23. 2. 2018  Jaromír KOHLÍČEK