Od letu prvního Čecha do vesmíru uplynulo 40 let

Před 40 lety, 2. března, se Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28.

Remek se stal 87. člověkem ve vesmíru. Před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Ve vesmíru strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Během této doby provedl šest experimentů připravených československými vědci. Pokusy sledovaly například rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu, tavení materiálů nebo okysličování tkání kosmonautů. Vladimír Remek odstartoval z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek 2. března 1978. Na Zemi se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila v pátek 10. března 1978. Měkce přistáli v Kazachstánu.

Rozhodla kvalita výzkumu

Remkův let byl bezesporu úspěchem československé vědy. Ovšem nikoli ojedinělým či prvním. Pod vedením Borise Valníčka z Astronomického ústavu Československé akademie věd se podařilo vyrobit detektory rentgenového záření určené k výzkumu Slunce, které byly instalovány na družicích Interkosmos 1 (1969) a Interkosmos 2 (1970). Od roku 1972 se čeští vědci obrátili k výzkumu kosmického záření a své přístroje instalovali na družice Interkosmos 13 (1975) a poté na družice řady Prognoz. Dokonce tomu bylo tak, že do roku 1978 bylo 45 % experimentů na družicích Interkosmos československých.

[o]

V rámci programu Interkosmos byly nakonec vypouštěny i ryze československé družice Magion, určené ke studiu magnetosféry a ionosféry. První z nich, Magion 1, vzlétla společně s mateřskou družicí Interkosmos 18 v říjnu 1978. Právě tato obrovská tradice kosmického výzkumu byla hlavním důvodem, proč se třetím národem ve vesmíru stali Češi. Ačkoli lidová slovesnost spekulovala o mnoha jiných důvodech, například o tom, že Remkův let byl »odškodněním za invazi v roce 1968«.

Druhý český kandidát na let do vesmíru, který se připravoval souběžně s Remkem a bojoval o svou šanci do poslední chvíle, Oldřich Pelčák, si například myslí, že výběr Československa jako třetí země ve vesmíru měl i svou politickou stránku. Na programu Interkosmos se podílela významně i Německá demokratická republika. Jí ale přeci jen handicapovala německá minulost. »To by byl pěkný bordel, kdyby dřív letěli Němci, kteří prohráli válku!« žertoval před nedávnem Pelčák v rozhovoru pro časopis Týden. NDR byla nakonec předběhnuta i Polskem – krátce po Remkovi letěl Polák Mirosław Hermaszewski, teprve po něm východní Němec Sigmund Jähn.

Vítězný byl nakonec březen

Předmětem mnoha dohadů bylo také to, proč vlastně Remek dostal nakonec přednost právě před Pelčákem. Oblíbená teorie praví, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák. Rozhodující to asi nebylo, ale pravdou je, že symbolický či politický význam hrál roli již od počátků dobývání vesmíru – ví se kupříkladu, že slovanské jméno Jurij a navíc velmi zvučné a ve všech jazycích dobře vypadající jméno Gagarin pomohlo prvnímu muži ve vesmíru oproti jeho soupeři Germanu Titovovi. To mohlo hrát roli i v případě Remka. Háček a čárka v Pelčákově jméně by v zahraničí dělaly problémy, špatně by se vyslovovalo. Remek je proti tomu dobře vyslovitelné i v angličtině či francouzštině.

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát už v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat symbolicky 25. února, tedy na výročí Vítězného února. Kvůli technickým problémům se však od kosmodromu v kazašské stepi odlepila až 2. března 1978. Po startu pak zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili osm dní vyplněných prací, ale i televizním přenosem.

Letec, kosmonaut, politik i diplomat

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ, angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství.

S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu. Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na kandidátce KSČM poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval velvyslancem v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil letos v lednu a odešel do důchodu.

Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem. Remek tehdy Cernanovi doslova zachránil život. Mimochodem, i Cernan měl české předky - po otci byl slovenského a po matce českého původu. Proto také, když v prosinci 1972 přistál Cernan na Měsíci, měl u sebe malou československou vlajku.

Remka pozdraví i gripeny

Hlavní oslavy Remkova letu se letos soustředí do Brna. Klíčovou je série akcí nazvaná Rojení kosmonautů. Prvnímu Čechoslovákovi v kosmu přijdou poblahopřát k výročí kolegové z mnoha evropských států, třeba Rusové Jurij a Roman Romaněnkovi nebo Rakušan Franz Viehböck a Belgičan Frank De Winne. »Kosmonauti z celé Evropy se v Brně nebudou rojit pouze proto, aby vzpomínali na své výpravy do vesmíru. Někteří jsou skuteční pamětníci, ale budou zde i tací, co aktivně spolupracují na současných pilotovaných letech,« říká ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Rojení začne 7. března dopoledne v Technickém muzeu, kde otevřou výstavu »Vladimír Remek - 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu«. Návštěvníci si prohlédnou například oblečení z výcviku a další části výstroje, původní obaly potravin, fotografie z Remkova soukromého archivu či malé drobnosti, které kosmonauty na jejich cestě doprovázely.

Po poledni prolétnou nad Brnem stíhací letouny JAS Gripen. Od 13.00 do 17.00 hodin bude ve hvězdárně zvláštní přepážka České pošty s příležitostným razítkem. V podvečer v Jihomoravském inovačním centru otevřou ESA Business Incubation Centre Brno, podnikatelský inkubátor firem, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy.

Výzkum pokračuje, další Remek ale nebude

Remkův let je dodnes největším úspěchem československého kosmického výzkumu. Ale ten Remkovým letem pochopitelně neskončil. Ještě do roku 1992 fungoval Interkosmos, v rámci nějž byla velkým úspěchem například instalace automatické stabilizované plošiny umožňující zaměření přístrojů na cílový objekt na sondách Vega určených k průzkumu Venuše a Halleyovy komety. Obě Vegy odstartovaly v prosinci 1984. Naše přístroje nesla i dvojice sond Fobos určených k průzkumu Marsu, jež byly vypuštěny roku 1988.

Po roce 1992 však již přišel útlum. Ačkoli české vědecké instituce pokračovaly ve vývoji nových zařízení, nový impuls přišel se vstupem České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA), díky němuž je možné zapojení firem do mezinárodních konsorcií, která vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti. A Vladimír Remek byl znovu u toho – jako europoslanec na rozvoji ESA a české stopy v ní významně pracoval. A jako jediný europoslanec, který se kdy podíval do vesmíru, byl k tomu samozřejmě mezi kolegy vybaven patřičnou autoritou. Ta sehrála jistě svou roli i tehdy, když bylo Praze přiklepnuto sídlo evropské agentury, která obhospodařuje navigační systém Galileo. Najdete ji dnes v pražských Holešovicích, v sídle bývalé Státní plánovací komise.

V České republice je v současnosti kolem 70 firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na kosmických aktivitách stojí i řada aplikací a technologií, které si člověk s vesmírem běžně nespojuje. »Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,« uvádí ředitel odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václav Kobera.

Členství v ESA stojí Českou republiku ročně osm milionů eur na povinných výdajích, další částku ovlivňuje to, kterých volitelných programů se stát chce účastnit. »Vzhledem k výhodám, které nám to přináší, se nám tuto částku povedlo výrazně navýšit. Celkově je rozpočet na ESA v roce 2018 včetně povinné části přes 46 milionů eur,« říká ředitel Kobera.

Český kosmický průmysl se uplatňuje i v jiných projektech než v těch, které iniciuje ESA. Je to například série meteorologických družic METEOSAT, které provozuje evropská organizace EUMETSAT. Loni se české firmy zapojily do vývoje průmyslové nanodružice VZLUSAT-1. Otestovala například kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled, štíty proti radiaci nebo vlhkostní či teplotní čidla.

Že by ale Česká republika vychovala nástupce Vladimíra Remka, tomu nic nenasvědčuje. Členství v ESA sice naší republice tuto možnost teoreticky dává, ČR se ale podle Kobery zaměřuje spíše na ty projekty, které mají rychlejší ekonomickou návratnost. Důvod, proč mít ve vesmíru svého astronauta, je spíše reklama jednotlivých států. Podle toho jsou novodobí kosmonauti také vybíráni. »Lidé jako Paolo Nespoli nebo Tim Peake jsou velmi charismatičtí, chytří a komunikativní, a jejich státy toho umí využít,« říká Kobera ke známým astronautům ESA.

Jan STERN

2. 3. 2018  Jan STERN