Za příliš »prořízlou pusu« smrt

Novinářská práce je mnohdy dobrodružná a někdy i pořádně nebezpečná, a to kdekoliv na světě. Vždyť při výkonu povolání bylo jen v minulém roce zabito minimálně 81 novinářů, nejvíce jich zemřelo v Mexiku. Vyplývá to podle agentury AP z výroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ). Mezi zabitými bylo dokonce osm žen.

Údaj zmíněné organizace IFJ o počtu zabitých novinářů je údajně nejnižší za poslední desetiletí. V roce 2016 bylo podle organizace zabito 93 novinářů. Prezident IFJ Philippe Leruth nicméně nedávno upozornil, že navzdory klesajícímu počtu úmrtí zůstává úroveň násilí při práci novinářů nepřijatelně vysoká.

Jen v Mexiku bylo letos podle IFJ zabito 13 novinářů. V Afghánistánu přišlo o život 11 novinářů, stejně jako v Iráku. Deset novinářů zemřelo v Sýrii, napsala agentura AP a obětí bohužel přibývá.

Zpráva rovněž upozorňuje, že »nebývalý« počet novinářů byl uvězněn či přinucen uprchnout. Vězněno bylo loni podle IFJ přes 250 novinářů, z toho zhruba 160 v Turecku. Skutečně nejhůře jsou na tom zřejmě novináři z Mexika. Uvedu namátkou pár případů z poslední doby. Posuďte sami.

Mrtvý publicista

Například v severomexickém státě Tamaulipas byl nedávno zavražděn další nezávislý novinář. V oficiálním sdělení to uvedly místní úřady, které cituje agentura Reuters. Pro mediální pracovníky je Mexiko jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Novinář Carlos Dominguez byl zavražděn ve městě Nuevo Laredo. Generální prokuratura vyšetřovala okolnosti činu, zda prý vražda souvisela s novinářskou činností mrtvého publicisty. Jistě, že ano. V jednom ze svých posledních textů Dominguez mimo jiné pranýřoval nárůst politického násilí, které Mexiko zasáhlo před červencovými prezidentskými volbami. Vraždu novináře na Twitteru odsoudil i guvernér státu Francisco García Cabeza de Vaca. Snad to myslel skutečně upřímně. Těch případů, které končí smrtí novinářů, je totiž stále více.

Adios!

Například deník Norte z mexického pohraničního města Juárez oznámil v minulém roce svůj zánik. Podle vedení bylo po nepotrestaných vraždách novinářů již příliš těžké pokračovat v přípravách tištěného vydání. Podle informací serveru deníku The Guardian bude deník Norte pokračovat, ale jen v online vydání.

Editor deníku Oscar Cantu Murguia informoval čtenáře o svém rozhodnutí v dopise na rozloučenou nadepsaným symbolickým Adios!, který byl vydán na první straně novin i v online verzi.

Mrtvá reportérka

Podle Guradianu psal editor o nedávné vraždě novinářky Miroslavy Breachové z města Chihuahua, které stejně jako Juárez leží ve státě Chihuahua. Breachová byla reportérkou celostátního deníku La Jornada a často spolupracovala s Norte.

Novinářka byla osmkrát střelena ve svém autě. Spolu s ní tehdy bylo její dítě, kterému útočník neublížil. V autě jen zanechal zprávu: »Za moc proříznutou pusu.«

»V tento den, vážený čtenáři, se na tebe obracím, abych ti řekl, že jsem se rozhodl ukončit vydávání těchto novin, mimo jiné kvůli tomu, že zde nejsou ani záruky ani bezpečí vykonávat kritickou a vyváženou novinářskou práci,« napsal tehdy editor na titulní stranu novin.

»Během 27 let jsme bojovali a přijímali útoky i tresty ze strany jednotlivců i vlád za to, že jsme odhalovali jejich špatné praktiky a korupční jednání, jež poškozovaly naše město i lidi, kteří v něm žijí. Ale žádná práce, ani firma, nestojí tolik, jako lidský život,« uvedl tehdy editor pro agenturu Reuters s tím, že pokračovat v takovém trendu se společností, ať už v papírové, nebo v online verzi, by uvedlo v riziko každého, a to právě kvůli tomu typu žurnalistiky, který se tam snažili vytvářet.

[o]

Cosme Rada a jeho svědectví

V minulém roce jsem se měl možnost v Praze setkat s mexickým novinářem a fotografem jménem Cosme Rada, který byl poprvé v Evropě a to rovnou na tříměsíční stáži. Kromě České republiky, kde v pražské Latin Art Gallery uspořádal hojně navštěvovanou výstavu svých fotografií ze Sonorské pouště, navštívil Rada pracovně i Chorvatsko a Itálii. Tento měsíc se tento Mexičan se slovenskými kořeny vrací nazpátek domů.

Každopádně i on mi potvrdil onu smutnou pravdu, že práce novináře v Mexiku je nadmíru nebezpečná. Potvrdil i onu známou pravdu, že drogy jsou v Mexiku problémem číslo jedna. A přidal i svůj příběh!

»Bohužel ano, drogy, to je velký problém naší země. Když jsem pracoval pro známý mexický deník Cuarto Oscuro (Temná komnata, pozn. red.), fotil jsem v ulicích právě drogové dealery a vše ostatní, co s touto problematikou souvisí. Dá rozum, že to bylo velmi nebezpečné, právě tohle dokumentovat. Kolikrát jsem se bál o holý život. Nicméně fotky, které jsem nafotil, byly velmi dobře prodejné. Byly žádané a deník byl spokojený,« objasnil nedávno situaci v Mexiku pro náš list Rada a dodal, že ho vždycky bavila novinářská práce.

Příběh plný adrenalinu

»Začal jsem pracovat v roce 2005 jako novinář, konkrétně v mexickém deníku La Jornada. Tam jsem pracoval pět let a poté jsem se přestěhoval do hlavního města Mexico City a pracoval jako fotograf pro zmíněný deník Cuarto Oscuro, což je jedna z největších novinářských agentur v naší zemi, která prodává fotografie dalším redakcím po celé zemi,« zdůraznil Rada. Dodal, že zpočátku fotil život v ulicích Mexiko City, ale poté agentura potřebovala stále více fotografií jiného žánru, tak začal fotit více fotky vhodné do dokumentů.

»Poslední čtyři roky jsem fotil také politickou scénu, a to přímo v prostorách našeho parlamentu. Byl to adrenalin. Rozvíjel jsem se jako fotograf ale i v dalších směrech. Začal jsem totiž spolupracovat s uměleckými galeriemi v Mexico City a fotil fotky vhodné právě pro galerie. Proto jsem mohl vystavovat onu Sonorskou poušť i v Latin Art Gallery v Praze. Mám z toho radost,« vyjádřil se fotograf a potvrdil, že vykonávat profesi novináře v Mexiku je skutečně o život.

Vláda kryje narkomafii

»Novináři v Mexiku skutečně nemají ustláno na růžích. Mexická vláda není nakloněna tomu, aby novináři a fotografové dokumentovali narkomafii a vše, co s drogami a jejich obchodem souvisí. Samotní drogoví mafiáni pochopitelně také ne. Vláda však, dle mého názoru, doslova kryje narkomafii v zemi,« objasnil Rada s tím, že měl několik kolegů novinářů, kteří už dnes bohužel nežijí. A byli to prý relativně mladí lidé. A také existuje i mnoho těch, kteří byli třeba při demonstracích zraněni. Být novinářem v Mexiku i podle Rady skutečně není žádná legrace. Potvrdil i to, že existují i útoky na samotné redakce deníků a časopisů.

Neukazovat pravdu je trendem

»Mexiko má prostě trend neukazovat pravdu, neukazovat světu fakt, že je tato země velmi nebezpečná, plná korupce, drog a podvodů. Jedná se o jakousi vládní narkopolitiku, která potlačuje a brzdí novinářskou práci, jež není pro zkorumpované politiky a drogové mafiány vítaná. Slušně řečeno,« přiblížil Rada a dodal, že existují dokonce i speciální novinářské obranné kursy pro novináře.

»Jsou to novinářské kurzy, ve kterých se učí, jak by se měli novináři chovat ve válečných zónách, při určitých konfliktech s narkomafií, ale i při demonstracích, sociálních bouřích a podobně. Že by měli mít na hlavě helmu, na sobě neprůstřelnou vestu, v kapse obranný plyn, aby měli možnost se bránit, když přijde konfliktní situace,« zdůraznil Rada a uzavřel smutnou, leč pravdivou větou, že Mexiko je země, která je nebezpečná především pro své vlastní obyvatele.

Radovan RYBÁK

FOTO – Cosme Rada

13. 3. 2018  Radovan RYBÁK