Láskyplné handicapy Kamila Lhotáka

Největší retrospektivu olejomaleb českého malíře Kamila Lhotáka můžete až do 22. dubna navštívit v pražském Obecním domě. Autodidakt a rozevlátý bohém Kamil Lhoták se poněkud vymykal normálu, jak se sluší na správného umělce. Miloval kavárenský život, ale paradoxně byl i technicky zdatný. Na rozdíl od jiných jej fascinovaly ženy s handicapem, možná i proto, že sám také jedním trpěl.

Osobitý styl

Portréty mnohdy krásných žen maloval Lhoták zpaměti, a to navzdory zažité, letité tradici. Ve svém oboru doslova exceloval, i když jej ve skutečnosti nikdy nestudoval. Důvodů, proč obdivovat právě tohoto umělce, je spousta, nová výstava s názvem Kamil Lhoták: Retrospektiva snad každého návštěvníka utvrdí v přesvědčení, že se jedná o mimořádnou výstavu originálního malíře, který zcela jistě miloval bezelstnost svých dětských let. A prostřednictvím svých obrazů tato léta malin nezralých dokázal i zprostředkovat veřejnosti. Alespoň takto jsem Lhotákovo poslání pochopil já.

[o]

Dětská léta

Rodná země například francouzského malíře Paula Gaugina malíře Lhotáka okouzlila už v deseti letech. Právě tehdy jej matka zavedla na výstavu francouzské malby a malý chlapec plný uměleckých sklonů a talentu se jednoduše zamiloval. Zajímavé je, že tehdejší výstava se konala tehdy také zrovna v Obecním domě. Místo jeho retrospektivy tak skutečně není vybrané náhodou.

»Později sem často chodil i se svým synem a venku jej učil kouřit,« uvedla s úsměvem Anna Folíková na nedávné tiskové konferenci, přibližující Lhotákovu osobnost, mezi jeho obrazy.

Za vším hledej ženy

Manželkou Kamila Lhotáka byla jistá Hertha Guthová, která stejně jako on v dětství prodělala obrnu. Neplatila však za osudovou ženu jeho života. Tou byla zřejmě slečna Anna, která však měla jen jednu ruku. No a Lhoták si už jako školák prý kreslil na bílé okraje školních sešitů právě ji. V dospělosti se pak znovu oba setkali a už nikdy se nerozdělili.

Portrét Aničky je k vidění i na současné výstavě v Obecním domě. Spojovalo je tedy nejen tělesné postižení – Lhoták napadal na jednu nohu, ale také jejich pochopení a velká míra soucitu pro handicapem znevýhodněné lidi.

Milovník Francie

V Obecním domě v Praze se odhaluje celých devět sfér Lhotákovy tvorby. Nechybí jeho vzletné obrazy plné obrovských létajících balonů nebo rozlehlých krajin posetých moderní technikou.

Pochopitelně nejvíce na sebe strhávají pozornost části výstavy věnované nejenom zajímavým ženám nebo portrétům přátel, ale i periferiím a v neposlední řadě milované Francii.

Zásadní obrazy

Celkem je ve dvou rozlehlých sálech Obecního domu k vidění 120 olejomaleb od 17 státních institucí a 31 soukromých sběratelů. Na retrospektivě organizátoři výstavy podle svých slov pracovali rok a povedlo se jim dokonce získat i malby dosud nikde neviděné.

»Máme tu dvacet doposud neznámých děl. Zásadní jsou obrazy Soupeři z roku 1940, Na palubě z roku 1855 a Vejce ptáka Moa z roku 1946,« uvedl při vernisáži kurátor výstavy Jakub Sluka z pořadatelské Retro Gallery.

Objevená díla v dezolátním stavu

Některá Lhotákova díla našli organizátoři výstavy i díky odezvě veřejnosti na předchozí dvě hojně navštěvované výstavy o tomto malíři. Často však byly obrazy ve špatném stavu.

»Lidé jeho obrazy měli třeba za skříněmi nebo i na půdě,« konstatoval Sluka. Při přípravách narazili dokonce i na falzifikáty, nejčastěji z let šedesátých a sedmdesátých.

»Čtyřicátá léta se u Lhotáka těžko kopírují. Originály byly tak jednoduché, až působily složitě,« dodal kurátor s tím, že některé kopie jsou k vidění i v Muzeu policie České republiky.

Pražská předměstí, tedy mnohdy ohrady, prkenné boudy, ale i dílny, trafiky nebo třeba osaměle působící domy se v jeho tvorbě snoubí s neuvěřitelnou silou tvořivé imaginace podpořenou četbou dobrodružné literatury.

Příběh na závěr

»Marně přemýšlím, jaký příběh vybrat, protože jich byly desítky a sám Kamil Lhoták byl příběh,« vysvětloval mi nedávno básník Karel Sýs, o kterém vím, že byl Lhotákovým přítelem. Právě básníka Sýse jsem požádal o příběh. Nezklamal mě.

»Samozřejmě myslím příběh příběhovatý, tedy nějaký děj, ne dnešní –‚příběh‘, kterým se honosí třeba televizní reklama na boj se zaraženými prdy. Milovat Lhotáka je posedlost, když je člověk naladěn na totožnou vibraci. Není divu, že ho pak chcete mít doma, za každou cenu, pokud možno zadarmo,« vysvětlil Sýs a dodal, že on, coby mladík, penězi neoplýval, což jej provází až do stáří.

»Kamil to věděl a před každou mou návštěvou se pečlivě připravil. Obrazy, o nichž věděl, že se bez nich neobejdu, obrátil předkem ke zdi. Já jsem samozřejmě na trik tak primitivní neskočil. Jeden obraz se mi zezadu zvláště zamlouval. Otočil jsem ho a spatřil kolorovanou kresbu mimozemského létajícího stroje, vznášejícího se nad rybníkem Bucek. Hned na místě jsem složil báseň Sen ze 14. července 1914 a Kamil to patřičně ocenil,« prozradil básník.

»Nevím, jestli je to příběh, ale zárodek naší společné knihy Nadechni se a leť byl od onoho okamžiku na světě, tak asi jo,« uzavřel vzpomínku na malíře Kamila Lhotáka jeho přítel, básník Karel Sýs.

Radovan RYBÁK

Foto – autor (6) a Karel Sýs (1)

27. 3. 2018  Radovan RYBÁK