Zelené ploty

Živé zelené ploty jsou krásné, ale náročné na údržbu. Přitom nejde obvykle o nic jiného než o vysazenou a udržovanou řadu z okrasných dřevin udržovaných jako keře uvnitř »obyčejného« plotu. Doplňuje ho, jen výjimečně ho nahrazuje tam, kde jsou k tomu podmínky. Často slouží jako dekorační prvek. Volnější a nepravidelné živé ploty mohou být méně udržované. Používají se též jako protiprachová a protihluková bariéra. A to již od časů starověkého Říma.

Až tak daleko do historie nepůjdeme. Jak jsme již zmínili, živé ploty jsou dekorační, ale mají i jiné funkce. Standardně oddělují prostor zahrady od domu nebo silniční komunikace. Chrání před větrem, zastíní potřebnou část zahrady a potěší i v parném létě. Je to svěží okrasa, která umocňuje atmosféru a dává zahradě zvláštní kouzlo.

Vyplatí se při tvorbě živých plotů obrátit se na odborníky, ale jednoduchá řešení zvládnete vlastními silami. Výsledek práce vás však uspokojí jen tehdy, použijete-li kvalitních křovin vypěstovaných ve školkách. Ano, není to levné. Ale netřeba vše stihnout najednou, stačí investovat peníze postupně.

Jak na to? Nesmíme vysazovat živé ploty ani příliš husté, ani příliš řídce. Při husté výsadbě je sice živý plot brzy uzavřen, ale rostliny pro nedostatek světla a vzduchu rychle prosychají a stárnou. U řídce osazených pak dlouho trvá, než se ploty uzavřou, docílíme-li toho vůbec.

[o]

Počítejte s tím, že na nízké plůtky, do 400 mm výšky, budete potřebovat na běžný metr pět až šest rostlin. Na vyšší plůtky 400 až 600 mm čtyři až pět sazenic, na ploty vysoké 1200 mm tři sazenice na běžný metr, a na vysoké živé ploty (přes 4000 mm) dva kusy sazenic. Je dobré, když se sazenice již při vysazeni vzájemně dotýkají. U jehličnanů se mají dotýkat vždy.

Většinou rostliny vysazujte jednou řadou. Díky tomu mají z obou stran volný prostor, dostatek světla i vzduchu, tedy – dobré podmínky růstu. Živé ploty z jehličnanů a stále zelených rostlin se vyvíjejí na obou stranách stejnoměrněji, směřují-li od severu k jihu. Vysazujete-li je směrem od východu k západu, roste severní strana, která dostává méně světla slaběji a je řidší; sestřihujeme ji proto méně než stranu jižní. U živých plotů z opadavých křovin jsou tyto rozdíly zanedbatelné.

Opadavé křoviny vysazujte buď na podzim (po opadu listů), nebo brzy na jaře, tedy právě teď. Opadavé křoviny, které se prodávají bez kořenových balíků (habr, ptačí zob aj.), vysazujte přímo na místo a jen v písčitých a zvlášť lehkých půdách namáčejte kořeny předem do jílovité kaše, čímž docílíte toho, že se spolehlivě ujmou. Stále zelené dřeviny vysazujte teď, v dubnu až květnu, pokud možno za podmračného a bezvětrného počasí. A ty, které se vysazují s kořenovými balíky, tedy i jehličnany, vysazujte od srpna až do poloviny září. Při vysazování balíkových křovin vždy namáčejte kořenový balík do kbelíku s vodou, aby rostliny nasály vláhu. A ponechejte je tam tak dlouho, dokud z balíku bublá unikající vzduch. Rostliny se suchým kořenovým balem nasávají vláhu půdy jen pomalu, dlouho zakořeňuji, a i když se ujmou, zůstávají ve vývoji pozadu.

Doporučujeme vysazovat rostliny do řady podle pevně napjatého provázku, při větší délce provázek zajistěte několika kolíky umístěnými v kratších vzdálenostech mezi kolíky krajními. Sázejte je stejně hluboko.

Při vysazování jehličnatých a stále zelených dřevin a buků přidejte do země rašelinnou drť, listovku apod. Rostliny musí být postaveny rovně. Po skončené výsadbě všechny rostliny důkladné zalijte a podle potřeby přisypte zeminu. Opadavé dřeviny zkraťte na třetinu původní délky, stále zeleným pokryjte půdu nad kořeny rašelinou. Nadzemní části zakryjte proti slunečním paprskům pytlovinou nebo chvojím. Občas je postříkněte vodou, abyste zabránili zavadnutí rostlin. Nově vysazené stále zelené dřeviny (i jehličnany) totiž neomezeně vypařují vláhu, ale nemohou ji načerpat z půdy, dokud nezakoření. Občasný postřik vodou je dobrý i pro živé ploty osázené opadavými dřevinami.

Živé ploty jsou krásné, ale i náročné na péči.

(jan)

21. 4. 2018  (jan)