Nový válečný film o lágru Sobibor

V neděli byl v pražském Ruském středisku vědy a kultury (RSVK) premiérově představen nový téměř dvouhodinový ruský film Sobibor. Děj válečného dramatu vypovídá o hrůzách v nacistickém koncentračním (zpočátku vyhlazovacím) táboře východně od Varšavy. Snímek natočil režisér Konstantin Chabenskij. Na realizaci se podíleli herci různých národností.

Na evropském kontinentu se nacházely desítky koncentračních táborů a ghett (Dachau, Flossenbürg, Mauthausen, Osvětim, Ravensbrück, Sachsenhausen, Treblinka aj.), na některé se však již zapomíná. K nim náleží také Sobibor. Zbudován byl začátkem března 1942 ve východní části lublinské oblasti v blízkosti Varšavy. Společně s vyhlazovacími tábory Treblinka a Bełżec patřil do tzv. Akce Reinhard.

Sobiborský lágr byl zpočátku oproti jiným obdobným zařízením nevelký, platily tam však stejně kruté podmínky jako všude jinde. V »přijímači« se museli deportovaní svléknout a nechat si ostříhat vlasy, odevzdat cennosti. Ve vyhlazovací části se nacházely plynové komory a hromadné hroby. Personál vyhlazovacího tábora tvořilo asi třicet německých hlídačů a kolem stovky Ukrajinců, speciálně vyškolených v táboře Trawniki. Pracovalo tam asi tisíc vězňů, až tři sta se jich podílelo na odstraňování mrtvých těl z komor a jejich pohřbívání. Zvláštní tým tvořili »zubaři«, vytrhávající mrtvým obětem z úst zlaté zuby. V pracovních skupinách denně probíhaly selekce: slabí či nemocní byli posíláni do plynu, na jejich místa přicházeli zdraví a silní z nových transportů. Za celé období existence tábora tam Němci otrávili plynem čtvrt milionu Židů.

Letos uběhne 75 let od okamžiku, kdy skupina zajatců v táboře smrti Sobibor organizovala povstání – jediné úspěšné v historii války.  Stalo se tak 14. října 1943, kdy se vzbouřilo přibližně 600 vězňů pod vedením sovětského válečného zajatce Alexandra Pečerského.

Projekci filmu doplnila tisková konference za účasti tvůrců a producentky filmu. O snímku budeme příležitostně informovat

(the, mh)

7. 5. 2018  (the, mh)