Co si nenechat ujít v Praze?

V hlavním městě České republiky, totiž v Praze, existuje dozajista nepřeberné množství zajímavých míst, které každého z návštěvníků dokážou vtáhnout do dávné historie a třeba i utvrdit v názoru, že právě toto velkoměsto má originální magický nádech jinde nepoznaných zákoutí a překvapujících souvislostí, které vytvářejí barevnou mozaiku dávno zapomenutých časů, jehož esprit je možno nasávat třeba v podvečer na březích Vltavy, která nerušeně šumí a dává tím najevo nedotknutelný majestát nádherného města ve středu Evropy. Alespoň namátkou některá z nejznámějších míst.

Karlův most

Jedná se o nejstarší stojící most přes řeku Vltavu a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Po pražském mostě Juditině, kamenném mostě v Písku a mostě v Roudnici nad Labem jde podle historiků v Čechách z historického hlediska v pořadí o čtvrtou kamennou mostní stavbu.

Jak známo, Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách i magnetem současných turistů a to doslova z celého světa.

[o]

Od konce 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Původně se mu říkalo jen »kamenný« nebo »pražský« most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870. Prvním, kdo toto označení použil, byl pražský nakladatel, spisovatel a mědirytec Joseph Rudl, a to ve své monografii.

Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 metrů. Výška chodníku je 13 metrů nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Ty mají rozpon mezi 16,62 až 23,38 metrů. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý.

Most je založen na mlýnských kamenech, které jsou podle historiků možná dodnes podloženy rošty z dubových pilotů.

Samotný most je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně je to větší a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž. Staroměstská věž však nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři. Staroměstská opěra mostu je dnes zabudována ve sklepích domu číslo 193.

Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad - původně raně středověké hradiště - stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.

Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století jeden z největších hradních komplexů na světě. Rozloha hradu se obvykle uvádí 7,28 hektarů, ale dodnes je předmětem sporů. Je považován nejen za symbol města, ale i české státnosti a podle Guinessovy knihy rekordů za největší starobylý hrad na světě. Také je největší doposud obývaný hrad na světě, hned za ním je anglický Windsor.

Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku. Kromě mnohých českých panovníků, a to včetně čtyř císařů, pražských biskupů a arcibiskupů, duchovních, šlechticů i jiných lidí spjatých s pražským dvorem, jsou v katedrále pochováni i někteří světci – velká část českých zemských patronů, svatý Václav, Vít, Vojtěch, Zikmund nebo třeba Jan Nepomucký. Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.

Národní divadlo

Národní divadlo v Praze patří bezesporu mezi nejznámější divadla v České republice, hojně navštěvované nejenom tuzemci, ale i turisty z nejrůznějších částí světa. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží na Novém Městě, národní kulturní památka, je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi, jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

Národní divadlo navazovalo na činnost Prozatímního divadla a otevřelo se roku 1881, a poté znovu po požáru roku 1883. Dnes kromě scény v hlavní budově spadá pod Národní divadlo ještě sousední Nová scéna, Stavovské divadlo a Státní opera. Soubory Národního divadla jsou rozděleny na Činohru, Operu, Balet a Laternu magiku. Národní divadlo stojí za to nejenom vidět zpovzdálí, ale i navštívit některé z jeho představení.

Václavské náměstí

Václavské náměstí, hovorově zvané také Václavák nebo původním označením Koňský trh, německy Wenzelsplatz, je pražské kulturní a obchodní centrum. Je to technicky vzato 750 metrů dlouhý a 60 metrů široký bulvár na Novém Městě, který vede od Národního muzea k Můstku, k hranici Starého Města. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro demonstrace, oslavy a jiná masová setkání občanů.

Václavské náměstí bylo vytyčeno jako součást projektu Nového města pražského, založeného dekretem císaře Karla IV. z roku 1348. Bylo městu určeno jako jedno ze dvou hlavních tržišť, původně se nazývalo Koňský trh, zatímco na Karlově náměstí byl Dobytčí trh, na Senovážném náměstí Senný a obilný trh a na dnešním Jungmannově náměstí Kurný trh. Od roku 1650 křižovatku ulic Vodičkovy a Jindřišské zdobila kamenná kašna s pískovcovou sochou svatého Václava od Jana Jiřího Bendla z roku 1678.

Název Václavské náměstí, nejprve v podobě Svatováclavské náměstí, byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. Dříve v témže roce se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve svatodušní bouře. Raně barokní jezdecký pomník svatého Václava tehdy stával uprostřed, ale bránil dopravě, takže byl přesunut výše ke Koňské bráně.

Původní kamenná socha od Jana Jiřího Bendla byla v roce 1879 přemístěna do Štulcových sadů na Vyšehradě, tam po roce 1912 nahrazena kopií a originál umístěn do stálé expozice Lapidária Národního muzea na Výstavišti v Praze - Holešovicích. Je dobrý nápad si udělat procházku Václavským náměstím, nikoliv však v noci.

Hlava Franze Kafky

Na Národní třídě vyrostlo nedávno nové obchodní centrum Quadrio, a to přímo nad stanicí metra. Současně je propojeno s obchodním domem My, dříve Máj. Spolu s obchodním komplexem byl vybudován i nový veřejný prostor, jehož součástí je zmíněná stříbrná hlava Kafky, měřící 11 metrů.

Hlava známého spisovatele Franze Kafky se skládá ze 42 pater, které se díky motorovému pohonu otáčí nezávisle na sobě, tvoří ji 24 tun nerezového plechu. Pohyblivost je zajištěna motorovými moduly, které jsou propojeny kilometrem kabelů. Socha, která je zároveň strojírenským dílem, váží celkem 39 tun. Investor za ni zaplatil 30 milionů korun.

Je zřejmé, že magická Praha má neskutečné množství památek a bylo by těžké je nejenom všechny vyjmenovat, ale navíc i popsat. Nicméně, užít si alespoň krátce života v Praze, to je neskutečné dobrodružství, kořeněné historií i turbulentní současností, která pádí dopředu a na nikoho se bohužel příliš neohlíží. A jen němé sochy kolem břehů Vltavy jsou tichými svědky všeho kolem, co vytváří náš svět.

Radovan RYBÁK

FOTO - autor

17. 5. 2018  Radovan RYBÁK