Nerovnost mezi ženami a muži trvá

V České republice přetrvává nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Týká se to politiky, státní správy, diplomacie, justice i firem. Stále existuje propast ve výdělcích a důchodem žen a mužů. Uvádí to zpráva o rovnosti žen a mužů za loňský rok, kterou by dnes měl projednat Babišův kabinet.

Stále vládne nerovnost mezi ženami a muži, což se nejvíce projevuje ve výši příjmů. »Tento jev můžeme zejména pozorovat v resortu pečujících služeb, kde pracuje více žen, a ačkoli se jedná o mimořádně náročnou a potřebnou práci, tak jejich odměňování je stále velice nízké. Zvýšení těchto mezd je úkolem, který musí společnost řešit,« komentoval zprávu sociolog a někdejší poslanec KSČM Jan Klán. »Přitom společnost bude stále více stárnout a právě po pečujících službách bude větší a větší poptávka, budou se rozvíjet,« dodal.

Rozdíl v průměrném výdělku žen a mužů dosahuje 21 procent. Nižší ženské mzdy a platy se odrážejí také v nižších důchodech. Seniorkám tak mnohem víc než seniorům hrozí chudoba. »Toto potvrzuje mnoho sociologických výzkumů. Je to zapříčiněno mj. i tím, že současné seniorky ve svém produktivním věku pracovaly v méně placených zaměstnáních. V tomto případě je nutné, aby důchody starodůchodkyň, i starodůchodců, byly zvýšeny,« míní Klán.

Vládní strategie si vytýčila, že se podaří do roku 2020 rozdíl v průměrných výdělcích snížit na 16 procent. Podle zprávy se cíle dosáhnout nepodaří. »To ani nelze, protože se pro to dlouhodobě nic nedělá. Jakékoli snahy jsou odsouzeny k neúspěchu, protože jen konstatujeme ve zprávách neposun,« reagovala pro Haló noviny kriticky Soňa Marková, členka stínové vlády KSČM, zodpovědná za rovné příležitosti. Komunisté mají všestrannou nediskriminaci, tedy vč. platové, ve svých volebních programech. »Alespoň tam, kde je zaměstnavatelem stát, měl by činit opatření, která tento trend musí zvrátit,« uvedla.

Propad

Zpráva připomíná, že v hodnocení Světového ekonomického fóra se ČR loni propadla o jedenáct příček na 88. pozici, a to právě kvůli malému zastoupení žen v politice a propasti ve výdělcích. V politické účasti žen je Česko na 91. místě, v rovném odměňování na 97. místě ze 140.

V zastoupení žen v zákonodárné moci nedosahuje ČR dlouhodobě evropského průměru. Za posledních 21 let se zastoupení žen ve Sněmovně zvýšilo jen o sedm procentních bodů. Ve zprávě je uvedeno, že evropská zkušenost potvrzuje, že bez zavedení pozitivních opatření ke zvyšování zastoupení žen v politice dochází jen velmi pozvolna. Mezi podpůrné kroky patří kvóty či zipové sestavování kandidátních listin, kdy se ženská jména střídají s mužskými. »Pokud jde o kvóty, je to jistě jeden z podpůrných prostředků, ale prozatím se ve společnosti nesetkává většinově s pochopením. V tomto případě si na to musí společnost zvykat. Ženy musí být rovnoměrně zastoupeny v řídicích pozicích celé společnosti, právě tak se projevuje rovnoprávnost mezi oběma pohlavími,« je přesvědčen Klán.

ČR terčem kritiky

ČR sklízí za nízký podíl žen na rozhodování dlouhodobě kritiku. Po sněmovních volbách v roce 1996 tvořily poslankyně 15 procent osazenstva dolní komory s 30 ze dvou stovek křesel, nyní 22 procent se 44 křesly. Z pěti místopředsednických postů neobsadila žena ani jeden. Z 18 sněmovních výborů ženy řídí šest, z dvanácti stálých komisí pak dvě. »Příznačné je, že čím vyšší stupeň politiky, tím méně žen, ačkoli ženy tvoří polovinu populace,« poznamenala Marková.

Podle zprávy malé zastoupení žen přetrvávalo i na rozhodovacích pozicích ve státní správě, justici, diplomacii a obchodních společnostech. Ženu mají v čele čtyři ze 14 krajů. V Babišově vládě v demisi jsou čtyři ministryně - financí, obrany, práce a pro místní rozvoj. Ke konci loňska ze 101 náměstkovských pozic na ministerstvech ženy měly 26.

I když je v ČR výrazně víc soudkyň než soudců, vyšší pozice v justici příliš neobsazují. »Čím je soudní instituce prestižnější, tím je podíl žen nižší,« uvádí zpráva. U okresních soudů je 66 procent soudkyň a 34 procent soudců, u Nejvyššího soudu 19 procent soudkyň a 81 procent soudců. V patnáctičlenném Ústavním soudu jsou dvě ženy. Velvyslankyně tvoří dlouhodobě zhruba 17 procent šéfů ambasád. Ve vedení firem mají ženy zastoupení devět procent.

Více podnikatelek

Pozitivně zpráva hodnotí růst zaměstnanosti žen a také zvyšování počtu podnikatelek. Podle autorů za tím je ale spíše hospodářský růst než cílená opatření státu. Dokument zmiňuje nedostatek předškolních zařízení a malou nabídku flexibilní práce. »V zaměstnávání matek dětí do čtyř let jsme na tom nejhůře v Evropě. U nás je málo sdílených úvazků, práce z domova atd.,« potvrzuje závěry Marková. »A co je ještě horší, ustoupili jsme od toho, abychom rodičům nabízeli kvalitní a dostupné předškolní zařízení a mimoškolní aktivity dětí. Žádná polistopadová vláda nevěnovala zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a slaďování práce a rodiny dostatečnou pozornost,« zakončila.

Agendu rovnosti měl loni většinu roku na starosti ministr pro lidská práva, po nástupu Babišovy vlády jeho post zanikl, téma převzal ministr spravedlnosti.

(mh)

6. 6. 2018  (mh)