Jakékoli nerovnosti podvazují rozvoj

Social Watch ČR a Česká ženská lobby vyzvaly u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů (19. června) politickou reprezentaci, aby ratifikovala tzv. Istanbulskou úmluvu a zaměřila se na zajištění faktické rovnosti žen a mužů, neboť ČR zaujímá v tomto ukazateli nelichotivé 88. místo ze 144 hodnocených zemí. Je to dáno především nerovným postavením žen na pracovním trhu a jejich nízkým zastoupením v politice.

»Nerovnosti jakéhokoli druhu podvazují rozvoj,« řekl v úvodu předseda Social Watch ČR Tomáš Tožička a dal příklad z nedávné historie. »Americká prohra v souboji o prvenství v dobývání kosmu byla dána mj. tím, že americké ženy neměly přístup k vědě, tak jako tuto možnost měly sovětské ženy, a k tomu byl v USA rasismus.«

Propad ČR od roku 2006, kdy započalo mezinárodní srovnání zaměřené na rovnost žen a mužů, je z 53. místa na 88. příčku. »Znamená to u nás stagnaci, nerovnosti přetrvávají. Zato ostatní země se vyvíjejí a přeskakují nás,« vysvětlila Markéta Mottlová ze Social Watch. Nerovnosti v českých podmínkách se projevují rozdíly v příjmech mezi ženami a muži, které činí v průměru 21,8 procenta v neprospěch žen, což je po Estonsku druhé nejhorší skóre v EU. Nižší mzdy a nerovnoměrné zapojení žen a mužů do neplacené práce v domácnosti a péče o děti se promítají do nižších penzí žen a jejich ohrožení chudobou. Rozdíly v odměňování u žen a mužů ve věkové kategorii 35-44 let jsou dokonce 28procentní, informovala Mottlová. A k tomu je u nás jedna z nejnižší míry zaměstnání mladých žen s dětmi, neboť chybějí flexibilní úvazky a dětská předškolní zařízení.

V té souvislosti předsedkyně České ženské lobby (ČŽL) Jana Smiggels Kavková poukázala na to, že dětské skupiny jsou nesystémovým krokem řešícím nabídku péče jen částečně. Kvůli financování z Evropského sociálního fondu není zaručena jejich široká dostupnost ani dlouhodobá udržitelnost. Proto se domnívá, že garance míst v mateřských školách už pro dvouleté děti by přinesla naději, že by ženy mohly mít příležitost nastoupit do zaměstnání. Eliška Kodyšová z organizace Aperio připustila, že v 90. letech si málokdo uvědomoval, že rušením jeslí a některých MŠ se znemožnil rodičům brzký návrat do zaměstnání. »Dnes na jedné straně chybějí pracovní síly, na druhé straně by ženy pracovaly, ale nemají kam umístit své malé děti,« poukázala na paradox.

Bývalá komunistická poslankyně Alena Nohavová namítá, že režim v MŠ nejsou dvouleté děti schopny zvládnout. »Mateřská škola je vzdělávací instituce a předškolní vzdělávání je prvním článkem vzdělávacího systému v ČR. Návrh zařadit do vzdělávacího systému i děti dvouleté je podle mne špatný,« odpověděla před časem na otázky Haló novin. Takto malé děti totiž mají odlišné potřeby, jsou snadno unavitelné, potřebují zvýšenou individuální péči, nezvládají ve většině případů hygienu či sebeobslužné činnosti. V systému zkrátka chybí péče o malé děti kolem dvou let - dříve to byly jesle.

Ratifikuje se Istanbulská úmluva?

Mezinárodní Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí vstoupila v platnost v roce 2014. Zaměřuje se na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Česká republika podepsala smlouvu jako jedna z posledních zemí EU v roce 2016, nyní by se měla dostat na pořad jednání parlamentu její ratifikace. Podle Social Watch i ČŽL je znepokojivý sílící odpor konzervativních politiků a političek a některých církevních představitelů proti ratifikaci. »Úmluva má přitom potenciál zlepšit ochranu obětí násilí na ženách, posílit spolupráci organizací a institucí, které s nimi pracují, a zaměřit se na prevenci násilí,« reagovala na námitky Smiggels Kavková, která se podivila dezinformacím, jež se kolem Úmluvy roztáčejí. Například že v důsledku Úmluvy hrozí rozpad tradiční rodiny či zákaz velikonoční pomlázky. Oboje odmítla jako nesmysl.

Poslanecký klub KSČM vždy v minulosti podporoval tuto Úmluvu a žádal na vládě, aby se k ní ČR připojila, připomněla pro Haló noviny Soňa Marková, předsedkyně Komise žen ÚV KSČM a někdejší dlouholetá poslankyně. »Přesto, co vybudovaly předchozí generace, stále není v oblasti rovnosti žen a mužů vše samozřejmé a je za co bojovat,« zakončila.

Kvůli ratifikaci Istanbulské úmluvy se ČŽL sešla s premiérem, jenž přislíbil, že ji podpoří, stejně tak se vyjádřil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán. »Množství konzervativních poslanců a poslankyň v tzv. demokratickém bloku je však vysoké,« obává se Smiggels Kavková.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

20. 6. 2018  (mh)