Summit NATO pod diktátem Washingtonu?

Severoatlantická aliance (tj. útočný vojenský pakt NATO) je prý jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je prý připravena ke všem krokům potřebným pro (blíže nespecifikovanou) kolektivní obranu.

V závěrečné deklaraci přijaté ve středu na summitu v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku.

V dokumentu se kromě jiného uvádí, že pakt je jednotný tváří v tvář výzvám představovaným (údajným) agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

Čtyři procenta HDP?

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci řekl, že na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti. Co už ale neprozradil, o kolik jednotlivé státy příspěvky hodlají zvyšovat. Americká strana přišla s absurdním požadavkem navýšení ze v současnosti dojednaných (a většinou nenaplňovaných) dvou procent na čtyři procenta HDP.

Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky - velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o 1200 lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako 4x30. NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Odsouhlaseno bylo i spuštění tzv. výcvikové mise v Iráku pod velením Kanady a další podpora partnerských zemí v boji s terorismem. Označen byl začátek rozhovorů o vstupu Makedonie do NATO.

Směšný Trump

Po ostré kritice na adresu Německa se ve středu americký prezident Donald Trump na okraj summitu NATO v Bruselu setkal s Angelou Merkelovou. Novináře šéf Bílého domu ujistil, že má s německou kancléřkou velmi dobrý vztah. Před zahájením summitu přitom Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem Německo kritizoval za podle něj nedostatečné výdaje na obranu i dovoz zemního plynu z Ruska. Podle Merkelové se jednání s Trumpem týkala migrace a obchodu.

Trump setkání na okraj summitu NATO označil za skvělé. »Máme velmi, velmi dobrý vztah s kancléřkou. Máme senzační vztah s Německem,« vyprávěl pohádky, zatímco o pár hodin dřív bylo Německo div ne nepřítel. »Chráníme Německo, chráníme Francii, chráníme všechny tyto země a mnohé z nich jdou, uzavřou dohodu o plynovodu s Ruskem a platí miliardy dolarů do ruské pokladny,« prohlásil v tu chvíli. »Německo je na Rusku naprosto závislé,« dodal rovněž zjevně mentálně nevyrovnaný prezident, podle kterého je země ruským zajatcem...

Na Trumpovu kritiku kancléřka při příjezdu na summit NATO reagovala odkazem na dějiny Německa. Sama podle svých slov jako občanka NDR zažila, jaké to bylo, když byla část země pod kontrolou Sovětského svazu. »Jsem ráda, že jsme nyní sjednoceni ve svobodě jako Spolková republika Německo a že proto můžeme říct, že můžeme dělat vlastní samostatnou politiku a činit samostatná rozhodnutí,« řekla Merkelová.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se také ohradila vůči Trumpově směšné kritice. »Na Trumpovu kritiku už jsme zvyklí... Nějak se s tím vyrovnáme,« dodala, aniž by připomněla ve skutečnosti úzké vazby i mezi Trumpem a Putinem...

Zeman se měl zastat Ruska

Českou republiku na jednání zastupoval prezident Miloš Zeman. Podle informací ČTK měl svým partnerům po Trumpově kritice na adresu členských států říci, že ČR svůj domácí úkol splnila, on osobně že »nevynechal jedinou příležitost« tlačit české premiéry a ministry obrany do zvyšování (tzv.) obranných výdajů a že v tom hodlá pokračovat.

Zeman měl také partnerům podle dostupných informací sdělit, že podle jeho názoru připomíná stávající situace studenou válku, kdy je pro jedny Rusko odpovědné za všechno zlo světa a pro druhé naopak. Sousloví »ruská hrozba« by se podle něj mělo přestat opakovaně používat, neboť se jedná o prázdnou frázi.

Vztahy s Moskvou byly totiž jedním z témat večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní před tím, než se v pondělí v Helsinkách Trump sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

(rj)

12. 7. 2018  (rj)