Evropský pracovní úřad s otazníky

Vzniká nový úřad Evropské unie: Evropská komise navrhla zřízení Evropského pracovního úřadu (EPÚ), jenž by měl mít status decentralizované agentury a rozmnožil tak už dosti nepřehledný systém unijních agentur s jejich masivním úřednickým aparátem.

Což o to, mohlo by se zdát, že v tomto případě jde o krok správným směrem, chceme-li posilovat sociální dimenzi EU na úkor jejího neoliberálního zaměření. EPÚ by měl obecně plnit tři základní úkoly: 1. Shromažďovat a poskytovat informace o přeshraniční mobilitě zaměstnanců a podniků;

2. Zlepšovat spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými úřady členských států EU, poskytovat pomoc a podporu při tvorbě kapacit, společné kontrole a strategické analýze rizik;

3. Urovnávat případné spory mezi členskými státy v oblasti mobility pracovních sil a zaměstnavatelů. Na základě takto stanoveného poslání má pod EPÚ spadat například portál EURES, který zprostředkovává zaměstnání na úrovni EU, dále pak Evropská agentura proti černé práci a také administrativní komise pro koordinaci sociálních pojišťovacích systémů.

Zdá se tedy, že zřízení EPÚ by mohlo skutečně znamenat příspěvek k sociální dimenzi EU, jenže odborové svazy mají vesměs o účinnosti práce EPÚ pochybnosti týkající se toho, že očekávaný boj proti »přeshraničnímu vykořisťování«, který by měl EPÚ ze své podstaty vést, bude buď jen symbolický, nebo zcela odpadne. Důvodem těchto pochybností je mj. to, že předpokládaná možnost zprostředkovávání a urovnávání sporů úřadem v případech onoho přeshraničního vykořisťování nebo sociálních podvodů má být možná pouze tehdy, pokud se členské státy se vzájemnými spory v pracovněprávní oblasti předem vysloví, že jsou připraveny ke vstupu EPÚ do těchto sporů. Kritizován je rovněž záměr podřídit Evropskému pracovnímu úřadu portál EURES, a to údajně z toho důvodu, že portál by pod EPÚ plnil roli »reklamního bubnu přeshraniční mobility«, namísto toho, aby působil proti nadnárodnímu vykořisťování a sociálnímu dumpingu. Dalším předmětem kritiky je skutečnost, že EPÚ by sice měl poskytovat informace zaměstnancům, ale bez povinnosti jim poradit, kam se mají obrátit v případě protiprávního jednání zprostředkovatelů práce a zaměstnavatelů.

Lze tedy shrnout: návrh na zřízení Evropského pracovního úřadu může být pokládán za krok správným směrem, ale zatím jen podmíněně a s obezřetným přístupem!

Jiří MAŠTÁLKA

27. 7. 2018  Jiří MAŠTÁLKA