V medicíně nalézá uplatnění stále více žen

Do medicínských oborů proniká stále více žen. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka podíl lékařek mezi nositeli titulu MUDr. neustále roste. V roce 1995 jich bylo u nás asi 53,7 procenta, loni 58,9 procenta. Mezi mladými lékaři a lékařkami do třiceti let je žen dokonce sedmdesát procent.

»Ženy využívají toho, že již desetiletí mají možnost kvalitního vzdělání. Dokládá to, že jsou stejně schopné jako muži, a k tomu ještě přistupuje jejich píle a pečlivost,« reagovala na informace stínová ministryně zdravotnictví a kandidátka KSČM do Senátu v Náchodě Soňa Marková. Současně však uvedla, že je všeobecně nutné vyrovnávat poměry mužů a žen, aby nebyly některé obory příliš feminizovány. To totiž také skrývá úskalí. »Smíšené pracovní kolektivy, z hlediska poměru mužů a žen, ale i z hlediska věku, vykazují vyšší produktivnost. Nemluvě o tom, že v příliš feminizovaných oborech se mohou projevit ‚rysy patriarchální společnosti‘, což může vést k zaostávání výše mezd,« zdůraznila Marková a upozornila, že mladé lékařky se potýkají s problémem, že ačkoli zvládnou velmi náročné studium a postgraduální vzdělávání, chtějí mít přirozeně děti. »A zde stále ještě chybějí podpůrná opatření, aby mohly svou profesi naplňovat na sto procent, i ji sladit s rodinnými povinnostmi. V této oblasti musí stát ještě zapracovat,« dodala. Společnosti se podpora odborníků a odbornic, aby měli vytvořeny podmínky pro výkon své práce, velmi vyplatí.

První byla Anna Honzáková

Před 100 lety byla mezi studujícími medicíny jen přibližně desetina žen, více jich bylo na české než na německé lékařské fakultě. V rozhovoru s ČTK to řekl vedoucí Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy docent Karel Černý. Dnes absolventky oboru všeobecného lékařství tvoří dvě třetiny.

Jako vůbec první studující žena usedla do lavic poslucháren české lékařské fakulty Anna Honzáková (1875-1940). Její předchůdkyně musely studovat medicínu v zahraničí (jako například první české lékařky Anna Bayerová a Bohuslava Kecková, které studovaly ve Švýcarsku) nebo jim bylo pouze umožněno navštěvovat přednášky bez možnosti skládat zkoušky. Odpůrci vysokoškolského studia dívek totiž tehdy argumentovali z pohledu současnosti primitivními názory, že »žena má přece lehčí mozek a méně krvinek«. Honzáková, sama dcera váženého lékaře, promovala v roce 1902 a její zkouška byla veřejností považována za atrakci, jak uvádějí tuto historickou etapu webové stránky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Sedmadvacetiletá graduovaná lékařka nastoupila jako elévka u profesora Karla Maydla na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, po jeho úmrtí však musela na svoji vědeckou kariéru rezignovat. Po marných žádostech o lékařské místo ve státní službě si otevřela soukromou gynekologickou ordinaci v Praze a těšila se velké a vlivné klientele. Byla také významnou osvětovou publicistkou a pracovnicí ženského hnutí, vyznačovala se silným sociálním cítěním a chudé pacientky léčila zdarma. Její jméno nese symbolicky i jedna z pražských sanitek.

Nástup mediček v ČSR

V roce 1918 studovalo u nás už přibližně 11,5 procenta žen na české a osm procent na německé lékařské fakultě. »Škola byla v té době otevřenější než na počátku století, ale zároveň stále přetrvávaly předsudky. Česká společnost nedosáhla genderové rovnosti ani v roce 2018, takže se není čemu divit,« řekl Černý. Oficiálně neměly ženy vymezené obory, ale například v chirurgii byl proti nim větší odpor, který se podle něj zdůvodňoval fyzickou silou. Proto první lékařky často směřovaly, podobně jako Honzáková, do oblasti gynekologie a porodnictví.

Na české lékařské fakultě v době vzniku Československa studovalo asi 578 osob různých národností. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studovali tehdy také studenti z regionu od Štýrska přes Korutany až po slovanské oblasti na Balkánu a Haliči. Loni bylo mezi 31 042 studenty a studentkami lékařských, zdravotnických a farmaceutických fakult asi 8000 cizinců a cizinek. V ČLK bylo loni 3000 lékařů cizinců, nejvíce ze Slovenska, stovky i z Ukrajiny a Ruska.

»Jeden z velkých kroků, který Československo záhy po svém vzniku udělalo, byl, že založilo k dosavadním dvěma lékařským fakultám další v Brně a Bratislavě,« dodal Černý. V roce 1930 už studovalo na české univerzitě přes 900 mediček.

Nejen medicínu za první Československé republiky připomene 1. lékařská fakulta UK v sobotu 15. září na Festivalu první republika na pražském Vyšehradě. K vidění budou polní nemocnice, historická vozidla, dobové rekvizity aj., návštěvníky čeká také prvorepubliková tančírna či koncert.

(mh)

13. 8. 2018  (mh)