Nad slibem vysadit milion stromů v Praze

Tak jsem se dočetl, že zelení, piráti a další slibují, že pokud budou zvoleni do zastupitelstva hlavního města Prahy, zajistí vysazení jednoho milionu nových stromů.

Hezký slib? Jistě. Zvláště to sedí od zelených, jejichž náměstci primátorky pro územní plán Matěj Stropnický a Petra Kolínská poslední čtyři roky šéfovali přípravu developerského metropolitního plánu Prahy podle zásady umožnit zastavět developerům ve vnitřní Praze prakticky veškeré volné plochy (včetně rozsáhlých ploch veřejné zeleně) a zahušťování sídlišť a vilových čtvrtí. Pro přípravu metropolitního plánu Prahy nemohli vybrat horší osobu, než je architekt Kaucký, podle kterého je veřejná zeleň drahá (údržba jednoho hektaru parku stojí sice 100 000 Kč za rok, ale jeho roční ekonomický přínos je asi 1 000 000 Kč, tj. desetinásobek) a hlavně prý překáží rozvoji Prahy.

Mám za to, že v nejbližších letech bude vysoce aktuální bránit veřejnou zeleň nejen před zvůlí developerů, ale zejména před návrhem v mnoha směrech perverzního metropolitního plánu Prahy. Je nutné jeho přípravu zrušit včetně záměrně nejasné metodiky, vrátit se k metodice někdejšího konceptu územního plánu Prahy, jehož zrušení v roce 2011 svévolně prosadili zastupitelé za TOP 09 a část zastupitelů ODS kolem tehdejšího primátora Bohuslava Svobody, a schválit nové zásady pro přípravu nového územního plánu Prahy, které by zakládaly rozvoj města pro řadové občany a developerské aktivity účinně regulovaly. Musí samozřejmě respektovat platný zákon o územním plánování a stavebním řádu, což návrh metropolitního plánu nečiní. Že to nebude ani v roce 2023, není podstatné, snad zákonodárci nad hříšnou Prahou ještě jednou zamhouří oči.

Kozlové zahradníky

Pokud pražský lídr ODS Bohuslav Svoboda a pražská TOP 09 slibují zlepšování životního prostředí, říkám pozor na kozly v převleku za zahradníky. Platí to i pro všechny strany stávající koalice vládnoucí na hlavním městě.

Pokud náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) slibuje další rozsáhlý efektivní rozvoj dopravy v Praze, je třeba vidět, že i v uplynulých čtyřech letech pod jeho vedením pražská doprava z velké části stagnovala. Nejen mosty v Praze dále chátraly a Trojská lávka spadla i s lidmi. Pražská doprava se dál potácela v obrovském chaosu. Nekompetentnost v rozvoji dopravy Dolínek snad nejlépe demonstroval předložením koncepce rozvoje tramvajové sítě zastupitelům Prahy. Chtěl, aby mu coby koncepci schválili list papíru s mapkou Prahy, na níž bylo 35 čar uvažovaných nových tramvajových tratí a jeden obdélník – nová vozovna. Bez jakéhokoliv zdůvodnění!

V letech mého studia na Vysoké škole ekonomické na katedře ekonomiky dopravy neudělal jeden student ročníkovou práci, když předložil projekt stavby jisté dopravní infrastruktury, na níž byly jen předpokládané přepravní výkony a investiční náklady. Na provozní náklady zapomněl. Pan Dolínek zapomněl jak na přepravní výkony, tak na investiční náklady, tak i na provozní náklady uvažovaných nových tramvajových tratí, o nesouhlasu obyvatel například sídliště Dědina nemluvě.

Nemá-li být Praha neúměrně ničena intenzívní silniční dopravou, je nutné přednostně rozvíjet kolejovou dopravu železniční, metro i tramvaje. Železnici Praha dlouhodobě přehlíží, od roku 2004 byly postaveny jen dva krátké úseky tramvají k metru Radlická a k nádraží Podbaba. Nový úsek trasy metra A v části Nádraží Veleslavín – Nemocnice Motol má velmi nízké vytížení, resp. neměl se vůbec stavět. Podobně úsek Ládví – Letňany. Před lety jej brutální silou prosadil primátor Pavel Bém (ODS). Za to v realizaci dopravně i jinak potřebné trasy metra D se významněji nepokročilo, příslušné složky hlavního města si zde zaslouží hodnocení 5.

Jak adaptovat Prahu

na klimatické změny?

Když asi před 25 lety ekologové ze Zeleného kruhu zorganizovali akci »Zasaď strom« (v ulici Lublaňská), byli překvapeni jednak náklady na vysazení jednoho takového stromu (má-li v tvrdých podmínkách Prahy přežít, musí být už větší, což tehdy činilo asi 25 000 Kč za kus), jednak kolik je kolem toho byrokracie. Dodávám, že výběr lokalit vhodných pro vysazování stromů je omezený, protože na mnoha místech koliduje s vedením kanalizace a dalších inženýrských sítí, o citelném poškozování stromů rozstřikováním solanky v zimě nemluvě. Byrokracie od těch dob určitě neubylo. Pokud zelení a další neslibují vysadit milion drobných lesních sazeniček, které Lesy hlavního města Prahy už každý rok vysazují, vyšlo by vysazení jednoho milionu stromů v hlavním městě Praze na 25 miliard korun (více než třetina jejího ročního rozpočtu ve znění závěrečného účtu), zvýšených o inflaci za poslední čtvrtstoletí. Takže hrubý a zvláště pak u zelených hodně neupřímný populismus? Nejspíš. Jak je známo, slibem nezarmoutíš.

Vysoce aktuální zůstává realizovat četná opatření na zmírnění dopadů sílících klimatických změn na obyvatelstvo Prahy. Opatřením číslo jedna je nepřipustit úbytky stávající veřejné zeleně a dále ji rozšiřovat a zkvalitňovat. Na sucho a vedro citlivé smrky nepřežijí, invazní druhy jsou nežádoucí. Nutné je vrátit se k zapomenuté myšlence vysadit a pěstovat zelený prstenec v okrajových částech Prahy a takzvané zelené paprsky do centra Prahy. Nutné je podporovat výstavbu zelených střech (podmínkou je ale dostatečně pevná konstrukce příslušných budov) a popínavé zeleně. Obojí za sucha vyžadují určitou zálivku ke kořenům.

Vysoce aktuální je zřizování dalších vodních ploch, zvláště na sídlištích a v centru Prahy. Vodní plochy na většině pražských sídlišť jsou zjevně nedostatečné. Je ostudné, že od svévolného zničení gotické Krocínovy kašny na Staroměstském náměstí tehdejším primátorem panen Pštrosem v roce 1862 není na Starém Městě významnější vodní prvek. Je špatné, když mnohé malé vodní prvky jsou provozovány jen čtyři letní měsíce v roce, protože příslušné městské části (nejen Praha 13) na jejich provoz nemají dost peněz.

Je nutné pokračovat v revitalizaci vodních toků v Praze. Nepatří do trubek (ne všude lze ale jejich uzavření do trubek zrušit), neměly by mít vybetonovaná narovnaná, ale meandrující koryta. V revitalizacích, které se v minulých letech podařilo uskutečnit na některých úsecích Rokytky, Šáreckého či Prokopského potoka, je nutné pokračovat.

Budovy je nutné stavět a modernizovat tak, aby nebyly náročné na vytápění v zimě (dnes normami EU požadovaný tzv. nízkoenergetický standard je oprávněný) a na chlazení v létě. Měla by převažovat středně hustá obytná zástavba, resp. vilové čtvrti jsou značně náročné na plochu a technickou infrastrukturu a vysoké budovy vytvářejí nadměrně hustou zástavbu, kde se lidé špatně cítí, o vysokých nákladech na výtahy a klimatizaci nemluvě.

Jan ZEMAN, zastupitel Městské části Praha 13 a kandidát na zastupitele Prahy 13 a hlavního města Prahy

18. 8. 2018  Jan ZEMAN