Rozhovor Haló novin s Ivanem Cinkou, uvolněným předsedou Výboru pro dopravu Středočeského kraje a kandidátem KSČM na senátora v Benešově

Je třeba opravovat a rekonstruovat v prvé řadě tam, kde je to nejvíc potřeba

Jste uvolněným předsedou Výboru pro dopravu Středočeského kraje, takže jste plně kompetentní, abyste řekl, jak to bude s mediálně velmi frekventovaným obchvatem kolem Říčan?

Samozřejmě znám nezáviděníhodnou situaci Říčanských a chápu i jejich netrpělivost. Vždyť Silniční okruh kolem Prahy, který by jim měl nejvíce pomoci od kamionové dopravy, se neúspěšně řeší od nepaměti. Navíc, protože v oblasti Černého Mostu navazuje na vnitřní okruh Prahy, již dnes všechny problémy nevyřeší. Proto se připravuje výstavba přeložky II/101 v úseku Říčany – Úvaly. Tato komunikace v délce téměř sedmi kilometrů, která má sloužit jako obchvatová i pro městys Škvorec, obce Zlatá, Sluštice a Křenice, bude začínat západně od obce Pacov u Říčan na stávající silnici II/101 a končit za obcí Škvorec. Celkové náklady se předpokládají ve výši asi 1,3 mld. Kč. Investiční záměr schválila rada kraje za naší podpory v listopadu minulého roku, letos v květnu pak schválila podání žádosti o spolufinancování ze SFDI. V současné době probíhá příprava projektové dokumentace. Realizace projektu se předpokládá v letech 2021-22. Osobně si myslím, že v návaznosti na to se velmi brzy bude muset řešit i další úsek, tedy prodloužení II/101 když už ne do Brandýsa, tak minimálně za Jirny.

Říčanská radnice v minulosti o obchvat ani příliš nestála, protože kolem hlavní komunikace má obchody a provozovny celá řada místních podnikatelů. Vadí jí ale přirozeně průjezd kamionů. Její současné snahy zakázat jejich vjezd do města mají zatím jen podobu jakýchsi předvolebních výkřiků. Prvnímu takovému zákazu na přelomu roku chybělo vytyčení, projednání a označení objízdných tras, mimochodem značení by muselo být například až od Jihlavy, proto ho krajský úřad musel zrušit. Další zákaz mají zřejmě načasovaný do předvolebního období. Jaké povinnosti s tím související splní, je ale ve hvězdách.

[obrazek]

Jak to tedy vypadá s obchvatem Prahy? Zatím, podle médií, se nepokročilo v jednání o odkupu pozemků a ani ke stanovení definitivní trasy. Je to pravda?

Částečně ano. Silniční okruh kolem Prahy má trasu již stanovenou, i když pokračuje její napadání a neustávají snahy ji změnit. Nemíním označovat viníky, ale jsou za tím lokální i osobní zájmy, stejně jako nepříliš šťastný způsob projednávání záměru zejména v minulosti. My se s tím teď, spolu s Prahou, musíme nějak vyrovnat. Samotný výkup pozemků by nicméně po přijetí nového zákona mohl probíhat rychleji.

Stav příprav výstavby jednotlivých chybějících úseků jsme projednávali v našem výboru několikrát, naposledy tuším v dubnu. V případě úseku 518 Ruzyně - Suchdol se dokončuje technická studie, a zpracovávají se průzkumy hodnocení životního prostředí. U snad nejkontroverznější stavby 519 Suchdol - Březiněves již soud rozhodl, že platí původní trasování, může tedy probíhat příprava. Pro stavbu 520 Březiněves – Satalice se dokončuje technická studie, probíhají jednání s dotčenými obcemi, připravují se průzkumy hodnocení životního prostředí. Pro náš kraj je důležitá zejména stavba 511 Běchovice – napojení na D1 u Říčan. Vydáno je kladné stanovisko vlivu na životní prostředí, nyní probíhá příprava dokumentace k územnímu řízení, které bude zahájeno ještě letos.

Mnohým z nás řidičů se zdá, že opravy silnic a dálnic trvají příliš dlouho, a právě v letním období komplikují dopravní situaci uprostřed země…

Je to pravda, nechci to nijak omlouvat. Silniční síť je ale skutečně značně přetížená. A proč? Jednak doslova zvrácená liberalizace obchodu, kterou jsme přijali, přivedla na silnice dopravu zboží, které lze vyprodukovat v místech, jednak se celá devadesátá léta jednoznačně preferovala silnice před železnicí a místo toho, aby se něco dělalo pro přepravu zboží i lidí po kolejích, České dráhy a celá železniční infrastruktura se tunelovaly.

Ale k současné situaci: objížděk je dnes skutečně mnoho, je to i tím, že je před volbami, současné politické reprezentace se chtějí blýsknout, a navíc je na opravy více peněz, vidím to v kraji, investuje se »jako o život«. Máme po Praze nejvíce přetíženou silniční síť. Z našich 8,5 tisíce kilometrů silnic 2. a 3. třídy je přitom v havarijním stavu 1,6 tisíc kilometrů. A další tisíce kilometrů jsou zanedbané. Z 1900 mostů je ve špatném stavu 570. Kdybychom to chtěli změnit najednou, což ovšem z kapacitních ani dopravních důvodů nelze, potřebovali bychom 20 miliard.

Ve výboru jsme se zaměřili hlavně na to, aby se opravovalo a rekonstruovalo v prvé řadě tam, kde je to nejvíc potřeba. Ne podle stranické knížky toho kterého místního funkcionáře. Máme k dispozici pasportizaci stavu silnic a je možno s ní srovnávat plán oprav.

Hovoříte o zanedbané železniční infrastruktuře, zabýváte se jí?

Pro mě je to úkol číslo jedna. Železnice je páteř veřejné hromadné dopravy. Jednáme s představiteli Správy železniční dopravní cesty i Českých drah. Můžeme se odrazit od rozsáhlého koncepčního materiálu, který jsme přijali již v květnu 2015 při společném jednání našeho a pražského výboru pro dopravu. Obsahuje konkrétní požadavky na zkapacitnění a modernizaci tratí, ale i na opravy nádraží, výstavbu terminálů, odstavných parkovišť P+R, nových zastávek atd. Realizace je ale pomalá. Po jednání s novým generálním ředitelem SŽDC jsem ale přece jen trochu větší optimista. Nejenže jsme si v záměrech rozuměli a on přislíbil lepší součinnost s krajem, ale dostavil se i první výsledek. Velmi hlasitě jsme se na počátku roku ohradili proti seznamu 13 tratí na území kraje, na kterých by mělo být trvale uplatněno snížení rychlosti. To by znamenalo rozpad návazností a nedodržování plánovaného grafikonu. Nové vedení SŽDC to vyslyšelo a již v polovině června jsme mohli informovat výbor pro dopravu, že ještě v letošním roce bude snížen počet takzvaných pomalých jízd a provozních omezení nejméně o 65 procent oproti stavu v závěru minulého roku a že již máme seznam devíti tratí, kde k tomu dojde. Jinými slovy, začínají se konečně průběžně opravovat regionální tratě a nekalkuluje se už tolik s tím, že se v budoucnu zruší. O to totiž také šlo.

Vím, že jste se na výboru zabývali také dalšími otázkami, než jsou ty, které jsme uvedli. Jakými například?

Pravidelně řešíme především integraci dopravy. Před šesti lety jsme iniciovali společnou integraci na celém území Prahy a Středočeského kraje. Nyní již máme ve společném systému půlku kraje a celý projekt hodláme dokončit ještě v příštím roce. Od září již bude fungovat takzvaný multikanálový odbavovací systém, to znamená, že na jeden doklad se bude moci jezdit na celém zaintegrovaném území a budou se postupně uplatňovat nové standardy kvality dopravy.

Takto to vypadá jednoduše, ale v praxi to znamená sladit zájmy kraje, jednotlivých obcí a celé cestující veřejnosti. A to znamená nespočet jednání. A také finanční prostředky. Navíc nám situaci komplikuje skutečnost, že smlouvy s dopravci jsou podepsány do konce roku 2019 a integraci je potřeba sladit s výběrovými řízeními.

Jak vypadá, pokud jde o dopravu, spolupráce s hlavním městem Praha?

Kdyby se občas neobjevily »výkřiky« motivované snahou získat politickou popularitu, jako třeba že »nepustíme kamiony přes Prahu«, což je samozřejmě nesmysl, protože na to není dostatečná infrastruktura a okamžitě by zkolabovala nejen doprava v celém kraji, ale přestalo by fungovat vše, co na ní závisí, včetně například záchranného systému, tak bych si nemusel stěžovat. Příkladem je i při rozdílnosti zájmů dobrá spolupráce s pražským organizátorem dopravy ROPIDem, a to nejen při uskutečňování společného integrovaného systému. Uvidíme, jak to bude vypadat s novou pražskou politickou reprezentací po volbách…

Ještě čtenáře a čtenářky může zajímat, jaké změny, pokud jde o dopravu, Středočeský kraj v dohledné době čekají?

Takže to nejlepší nakonec. Od září, pokud to projde na srpnovém zastupitelstvu, a já věřím, že ano, rozjedeme projekt takzvaného středočeského jízdného pro žáky, studenty a seniory. To znamená, že dojíždějícím žákům, středoškolákům a učňům budeme hradit náklady spojené s cestou do školy veřejnou hromadnou dopravou. Navíc budeme hradit dopravu i seniorům od 65 let. Žel, nic v této společnosti nejde jednoduše. Samozřejmě nejlépe by bylo, abychom zavedli tzv. nulový tarif, uhradili ztrátu dopravcům a cestující by nic neplatili. To ale nelze, protože by stát našim dopravcům přestal kompenzovat od září zavedené celostátní slevy ve výši 75 procent. Takže zmíněným kategoriím budeme jízdné snížené již o těch 75 procent muset hradit zpětně. Nyní propracováváme pro cestující i kraj co nejjednodušší systém podávání žádostí a proplácení.

Jaroslav KOJZAR

20. 8. 2018  Jaroslav KOJZAR