Německo bude mít opět nejvyšší přebytek a Spojené státy zdaleka největší schodek

Německo zřejmě bude mít letos již třetí rok za sebou největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Měl by dosáhnout 299 miliard dolarů (6,7 bilionu Kč), zatímco druhé Japonsko bude mít přebytek 200 mld. USD.

Vyplývá to z prognózy německého ekonomického institutu Ifo. Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven. Zpráva zřejmě obnoví kritiku ekonomické a fiskální politiky největší evropské ekonomiky od obchodních partnerů i mezinárodních institucí.

Na třetí místo by se letos mělo dostat Nizozemsko s přebytkem 110 mld. USD. Naopak Čína mezi třemi zeměmi s největším přebytek nebude, a to kvůli růstu dovozu a nižší návratnosti kapitálu v zahraničí.

Naopak Spojené státy zůstanou zemí s největších schodkem. Ten má podle ekonoma Ifo Christiana Grimmeho činit 420 mld. USD

Ve vztahu k hrubému domácímu produktu by se měl přebytek bilance běžného účtu Německa snížit letos na 7,8 procenta z loňských 7,9 %. Od roku 2011 je přebytek trvale nad takzvanou indikativní prahovou hodnotou Evropské komise, která činí šest procent HDP. Pokud je tato hodnota trvale překračována, přicházejí na řadu »politická doporučení«.

Evropská komise formálně identifikovala makroekonomickou nerovnováhu v Německu poprvé v roce 2014. Od té doby tuto kritiku každým rokem potvrzuje. Ve svém doporučení komise uvádí, že Německo by mělo své přebytky používat ke zvýšení státních investic a vytvořit příznivé podmínky pro vyšší růst reálných mezd. Podobné doporučení poslal Berlínu i Mezinárodní měnový fond.

Německo kvůli nadměrným přebytkům obchodu, který je součástí bilance běžného účtu, kritizuje také americký prezident Donald Trump. Německou obchodní politiku označil za »velmi špatnou«.

Německá kancléřka Angela Merkelová kritiku odmítá a upozorňuje, že hlavním motorem růstu se stává soukromá spotřeba. Poukazuje rovněž na to, že přebytek je hlavně výsledkem souhry nabídky a poptávky na globálních trzích a že Berlín má jen omezený vliv na další dovozní faktory, jako je směnný kurz eura a ceny energií.

(ici)

22. 8. 2018  (ici)