Hrdinové a pokrytci

Nastoupili do práce. Večer vyjeli k nehodě stejně jako stokrát předtím. Bohužel nedojeli. Cisterna se po střetnutí s osobním autem rozhoupala a skončila v příkopu. Velitel zásahového hasičského vozu zemřel na místě, řidič skončil s těžkým zraněním v nemocnici.

[o]

Hasiči, kteří jeli pomoci jiným lidem k dopravní nehodě, své nasazení a odhodlání pomoci bližním zaplatili zdravím, respektive životem. To je podle mého hrdinství první třídy.

A jak se k tomu postavila veřejnost? Veřejnost neví. Největší média mlčí. Tedy nemlčí. Ale naprosto sprostě k vážnosti tohoto případu to pánům redaktorům nestojí ani za umístění mezi hlavní zprávy. Největší soukromá televize o tom dokonce informuje až po půl hodině hlavních zpráv, někde mezi zprávou o spotřebě zmrzliny a divadelním festivalem…

Když zemřou vojáci, udělá z nich mediální mašinérie hrdiny. Když zemřou hasiči, jsou to jen čísla ze statistiky. Vždyť to bylo jejich povolání a jejich riziko. Ale jaký je v podstatě mezi nimi rozdíl? Jedni pracovali v zájmu mezinárodní politiky. Druzí v zájmu svých spoluobčanů…

A co na to sami hasiči? Ti drží spolu, oplakávají své kolegy, každý kdo se o hasičinu jen otřel, ví, jak těžká je to práce. Hezky to shrnul jeden z nich na Facebooku. »Už od pátku se o tragédii ví. A Česká televize? Ještě v sobotu ráno ani krátká zpráva. Zatímco když zemřeli vojáci v Afghánistánu, začala mediální masáž a kluci ještě nebyli ani v pytli. Nečekám, že se bude někdo z politiků hroutit, těžko bude houkat siréna a při pohřbu proletí tak maximálně vrtulník s bambi vakem. A my vám na to stejně se**me, kvůli falešné slávě to nikdo z nás nedělá. A o pozůstalé po našich mrtvých spolubojovnících se dokážeme postarat sami.«

Tohle jsou hasiči. Nedělají to pro popularitu, pro peníze ani pro slávu. Prostě chtějí pomoci. Vzpomeňme si na ně alespoň v pátek v pravé poledne při minutě ticha za hrdinu. Zaslouží si to…

Helena KOČOVÁ

29. 8. 2018  Helena KOČOVÁ