Kterak nemít »želví« slzy

Pokud budete v Číně v situaci, že budete chtít někomu něco darovat, tak věřte, že není vůbec vhodné věnovat například nože, nůžky a jiné ostré předměty, protože to symbolizuje, že vztah s obdarovanou nebo obdarovaným bude v budoucnosti silně narušen, chcete-li doslova rozřezán nebo rozstříhán.

[o]

Také není žádoucí darovat jako pozornost hodinky, kapesníky, nebo třeba i sandály. Ač jsou to celkem praktické dárky, jsou v Číně spojovány se smrtí, smutkem a pohřbem, stejně tak jako květiny. Pokud květinu zabalíte navíc do bílého papíru, tak to bude dvojnásob nevhodný dárek, protože bílá je právě v Číně barvou smutku!

Panuje tady také úzus, že se dárky podávají vždy oběma rukama a pokud je váš dar i několikrát odmítnut, ničemu se příliš nedivte. Je totiž dobrým zvykem, že na oko odmítající Číňan až třikrát váš dar odmítne, než jej přijme. Jednoduše se na dárek nevrhne hned při prvním podání. Prostě jiný kraj, jiný mrav.

Další zajímavostí je fakt, že v Číně existují drobné peníze v podobě mincí i papírových bankovek zároveň. Podle názoru zdejšího kolegy z redakce je to proto, aby prý byl zachován správný měnový protokol. Tím pádem vy v žádném případě neurazíte třeba pekingského taxikáře, když mu budete platit za hektickou jízdu v taxi rušného velkoměsta, protože je mu dozajista velmi příjemný nezaměnitelný cinkot kovových mincí. Ale když budete nakupovat i v tom nejmenším obchůdku někde na vesnici, tak tam je zvykem platit naopak vždy jemnými papírovými bankovkami. I kdyby to měly být doslova halíře!

A když jsme u toho oběživa, tak vězte, že žádný čínský podnikatel, ač třeba jinak milovník plazů, si do kanceláře nikdy nepořídí želvu. Pochopte, má obavy, že by se mu obchod rozvíjel stejnou rychlostí, jako by mu ona želva lezla v teráriu. Tedy zatraceně pomalu! A zbyly by mu možná leda tak »želví« slzy pro pláč, ale to už je jenom moje úsměvná domněnka.

No a proč je dobré doma mít »zlatou« rybku, nebo proč je tady zvykem přebíhat mnohdy frekventované silnice na poslední chvíli? Tak o tom zase příště.

Radovan RYBÁK, Peking

1. 9. 2018  Radovan RYBÁK