Dovolená v ČR? Většina si nestěžuje, ale ráda by víc dní

Dovolená. Pro někoho slastné dny nicnedělání, relaxace, možná i poznávání, pro jiného tvrdá práce na chalupě… Ale ne v každé zemi mají zaměstnanci na takový odpočinek nárok ze zákona. My, Evropané, jsme na tom i díky odborům dost dobře, ale třeba v USA záleží jen na dohodě se zaměstnavatelem.

Nároky zaměstnanců ve všech zemích světa rostou, Evropané se mohou těšit ze zákonem stanovené dovolené na zotavenou, která je ve většině zemí EU delší než 20 dní. V mnoha státech světa, které považujeme za vyspělé, však není ani poloviční. Placená dovolená na zotavenou v jednotlivých zemích světa je jedním z nejvýznamnějších zákonných nároků zaměstnance v pracovním poměru. V zemích EU jsou však sociální jistoty a zabezpečení zaměstnanců poměrně vysoké. Názor odborů tu hraje mnohem větší roli než ve Spojených státech. Obrovský rozdíl je i v délce dovolené. V USA jsou to většinou jen dva týdny a první pracovní rok tu mají zaměstnanci šanci pouze na pět dní volna. Zajímavé je i to, že v této, jak se nám mnozí snaží vnutit – nejdemokratičtější zemi světa – má jen asi 40 procent pracujících nárok ročně na víc než 11 dní volna!

Pracovní podmínky jsou v Evropě a USA značně rozdílné a pracovní smlouva je zde velmi důležitým dokumentem. Zatímco třeba v ČR zaměstnanec jedná se zaměstnavatelem především o výši mzdy, v USA je potřeba si dojednat dovolenou, výpovědní dobu a jiné náležitosti, které u nás upravuje zákoník práce.

Například v Polsku souvisí délka dovolené s počtem odpracovaných let, také na Slovensku se dovolená prodlužuje ze čtyř na pět týdnů u těch, kdo mají odpracováno přes 15 let. V některých zemích EU zaměstnavatelé nabízejí placené volno nad rámec zákona.

Jak je to v ČR

Lidé, kteří působí v soukromém sektoru, mají ze zákona právo na 20 dní dovolené bez ohledu na věk a na dobu strávenou v zaměstnání. Za vyspělou západní Evropou však pokulháváme, i když firmy mohou svým zaměstnancům volno prodloužit v kolektivní smlouvě. A je třeba říci, že některé podniky to dělají. Téměř srovnatelně se západní Evropou jsou na tom zaměstnanci ve veřejném sektoru, kteří mají ze zákona nárok na 25 dní dovolené, pedagogičtí pracovníci dokonce na osm týdnů.

Pracující v ČR, kteří si v době konjunktury mohou své zaměstnání vybírat z různých hledisek, a zaměstnavatelé si je často i přetahují, by rádi měli víc dní volna. Nejednou si podle toho vybírají i zaměstnání, a také podniky nabízejí dny volna jako benefity. Nejednou se mluví i o kratším pracovním týdnu. »KSČM už dlouhodobě prosazuje záměr zkrácení pracovní doby, protože chce, aby se lidé v produktivním věku mohli více věnovat rodině, svým zájmům a v neposlední řadě také sebevzdělávání. Přitom však chce, aby zůstala, nebo ještě lépe, aby se prodloužila dovolená. Čas na odpočinek je velice důležitý,« zdůraznila pro náš list místopředsedkyně hospodářského výboru Sněmovny Květa Matušovská (KSČM). Práci považuje za to nejdůležitější, co člověk ke svému životu potřebuje, ale je k tomu také nutné vytvořit vhodné podmínky. »Zkrácená pracovní doba, odpovídající mzda a potřebný čas na odpočinek a regeneraci sil jsou naše stálé požadavky,« dodala komunistická poslankyně.

Volné dny navíc – nejčastěji jde o pět dní – jsou populárním benefitem, který firmy zaměstnancům poskytují, aby je motivovaly. Stále častěji jsou to i tři tzv. sick days. Tři dny zaměstnavatelem placeného volna na vyléčení krátké zdravotní indispozice zaměstnance, který je může čerpat bez lékařského potvrzení.

Nejlépe jsou na tom Rakušané

Počet dní volna za rok kromě dovolené ovlivňuje i počet svátků. V jejich množství jsou mezi vyspělými zeměmi světa menší rozdíly než u dovolené. Nejvíce jich mají v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). V ČR je 13 oficiálních svátků. Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).

Vůbec nejdelší dovolenou si mohou užívat Rakušané po odpracování více než 25 let – 36 dní volna, běžná dovolená je tu 30 dní. Nejdelší, 30denní zákonem stanovená dovolená, je ještě v Dánsku a Španělsku. Ve Finsku mají 20 dní zaměstnanci pracující první rok, potom mají nárok na 25 dní. V Polsku má dovolenou v délce 20 dní člověk, který ještě neodpracoval 10 let, poté je to už 26 dní. Na Slovensku má 20denní dovolenou zaměstnanec, který ještě neodpracoval 15 let, později je to 25 dní. V Německu činí státem stanovená dovolená 25 dní, ale v mnoha případech ji nabízejí firmy šestitýdenní. Ani ve Skandinávii není neobvyklá ve firmách šestitýdenní dovolená. Nejkratší 20denní volno mají Belgičané, Irové, Italové, Kypřané, Slovinci a Britové.

Vůbec nejkratší dovolenou mají zaměstnanci v Asii. Ale třeba v Japonsku došlo v posledních letech k jejímu prodloužení. Důvodem byl rostoucí počet úmrtí v důsledku přepracovanosti. V zemi je základní dovolená 18 dní, ale v některých firmách je dokonce 25denní. Běžnou praxí v asijských zemích však je, že zaměstnanci nevyužívají svůj zákonný nárok a celou dovolenou za rok ani nevyčerpají.

(ku)

1. 9. 2018  (ku)