Pražské památky na odstřel

Tak se pražští radní pochlubili, že navrhli změnu památkového zákona. Změna má spočívat ve vyšachování Národního památkového úřadu (NPÚ) z rozhodování o památkách v Praze. Odborný posudek na památky ze strany NPÚ by už neměl být potřeba, soukromník by měl právo památku rekonstruovat nebo devastovat podle svého uvážení. Prostě, v zájmu špatně pojímaného rozvoje chtějí státní památkovou péči na území hlavního města vytunelovat.

[o]

Je pravda, že NPÚ po roce 1989 mnohokrát zcela nepochopitelně souhlasil s likvidací té či oné pražské památky. Zdaleka nešlo jen o památky z dob socialismu. To mu ale pražští radní nevyčítají. Konečně, činil tak vesměs na žádost vedení hlavního města. Ta žádost sem tam připomínala a i dnes připomíná neomalené vydírání. Prý NPÚ mnohá řízení protahuje a soukromí a možná i veřejní investoři jsou pak netrpěliví.

Je pravda, že Praha má velké množství často cenných historických památek. Nejsou jen na území pražské památkové rezervace a nejsou to jen objekty starší 200 let. Je pravda též, že se Praha o své památky velmi špatně stará a dává jeden souhlas s likvidací historické památky za druhým. Zdaleka bez nároku na úplnost uvádím souhlas s likvidací Bruselského pavilonu na Výstavišti, památky, jako byl Zimní stadion na Štvanici, nádherný Hotel Praha v Dejvicích, Špačkův dům v Petrské čtvrti, dělnické kolonie Buďánka, dům na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí, souhlas se zbouráním jedinečné památky v brutalistním slohu - areálu Transgasu na Vinohradech, 16 let trvající prosazování zbourání Libeňského mostu, jediného v kubistickém slohu v Evropě… Pro záchranu nádherné neorenesanční budovy nádraží Vyšehrad, jíž soukromník nechává rozpadnout, neučinila nic. Vedení Prahy souhlasí také s likvidací památek tzv. fasádismem. Památka se kromě čelního štítu zbourá a postaví se místo ní moderní objekt. Například hotel Four Seasons, Darex u Můstku, Palladium na náměstí Republiky, ČKD Praha Smíchov ve prospěch výstavby obchodního centra Anděl.

Uchránit množství památek v Praze nebylo nikdy jednoduché. Vzorem by rozhodně neměl být první český starosta Prahy pan Pštross, který v roce 1862 s partou modernistů pod rouškou noční tmy rozbili nádhernou gotickou Krocínovu kašnu na Staroměstském náměstí, či asanátoři Židovského města nebo nádherné novorenesanční budovy nádraží Těšnov, tvůrci nechvalné proluky Myslbek...

Ano, proti roku 1897, kdy český spisovatel Vilém Mrštík marně brojil proti vládě Bestia triumphans v Praze, se na vztahu vedení Prahy k památkám mnoho nezměnilo. Nové je jen to, že se pražští radní dožadují dalšího změkčení beztak nedostatečného památkového zákona. Tristní. Radním pro kulturu, kam spadá ochrana památek, je pan Volf (KDU-ČSL), v Praze dnes vládne koalice ANO 2011, ČSSD, Zelení, Starostové a KDU-ČSL. Budou-li občané Prahy takové a podobné volit (zanedlouho k tomu budou mít příležitost), budou v Praze další památky na odstřel.

Jan ZEMAN

4. 9. 2018  Jan ZEMAN