Srpen 1968 ve světle historie a současnosti

Takřka dvouměsíční kvílení České televize a dalších organizací je naštěstí u konce. Je s podivem, že s podobnou vymývárnou nezačali ještě k 80. výročí výprodeje našeho státu za účasti Velké Británie, Francie, Německa a Itálie v Mnichově. Asi aby se to nepletlo. Nebo se to snad nehodí?

[o]

Ve srovnání s intervencemi USA v jejich zájmovém území zejména Střední Ameriky byl vstup vojsk tehdejší Varšavské smlouvy procházkou růžovou zahradou. Nejednalo se ani o humanitární bombardování Jugoslávie, na kterém jsme se jako čerství členové paktu NATO, a to i otevřením vzdušného prostoru vrahům, pardon hrdinům, bojujícím za pravdu, lásku a demokracii, podíleli. Paradoxem je, že socialistická Jugoslávie se za nás v roce 1968 postavila, ale s ohledem na nové zájmy polistopadové pražské kamarily, měla prostě smůlu.

Pro nás by měl být důležitý den 27. dubna 1919, kdy sotva půlroční Československo napadlo (na pokyn shora) svévolně nově vzniknuvší Maďarskou republiku rad. Rumunské království nás předběhlo a napadlo ji už 16. dubna. O datu napadení sousedního státu z naší strany jsem letos z našich svobodných a nezávislých médií a zcela neziskových organizací neslyšel a jsem zvědav, zda si bude česká pravice rvát příští rok vlasy z hlavy a žádat Maďarsko při stoletém výročí o odpuštění. Ona ta naše intervence tehdy nedopadla nijak dobře a dokonce vznikla na Slovensku v Prešově Slovenská republika rad, v jejímž čele působil nymburský rodák Antonín Janoušek.

Ale zpět k roku 1968 u nás. Tehdejší intervence Varšavské smlouvy byla reakcí na zpackanou politiku tehdejšího vedení KSČ i na zbytečné chyby odpovídající malému česko(slovenskému) dvorku. Z nichž hlavní bylo vydání dvou tisíc slov, které vyšly den po zrušení cenzury. Vezmeme-li v úvahu blokové uspořádání a souhlas našich s tzv. Brežněvovou doktrínou, což pak stvrdili v Bratislavě. Pak nebylo třeba ani dvou dochovaných údajně zvacích dopisů a výzvy 99 zaměstnanců závodu pražské Pragovky, k tehdejší intervenci.

Nevím, zda by se získal čas a historie proběhla jinak, kdyby naše stranické vedení například za jasně daných pravidel nabídlo spojenci v rámci Varšavské smlouvy, tedy SSSR, dvě tři vojenské základny na našem území. Což by s ohledem na přítomnost vojáků USA v sousedství v Bavorsku nebylo úplně od věci a možná by to jestřáby v Moskvě uklidnilo.

Jisté je, že intervence Varšavské smlouvy byla přešlápnutím slona v porcelánu a nejlepší propagandou proti socialismu zejména v západní Evropě. Je nesmírná škoda ztracených lidských životů z onoho dne počínající intervence. I ztracených nadějí v boji za lepší zítřky.

Zdeněk MILATA

5. 9. 2018  Zdeněk MILATA