Parazitování

Že by měl český sport v poslední době na růžích ustláno, to se tedy říci nedá ani omylem. Opouštějí ho dlouholeté opory, medailistky ze světových šampionátů a olympijských her, a to nikoli proto, že by byly věkově za zenitem. Však si vezměte případ biatlonistky Gabriely Koukalové či rychlobruslařky Karolíny Erbanové. Špičkou ledovce je kauza dvojnásobné zlaté královny z letošní olympiády Ester Ledecké a spor jejího týmu s lyžařským svazem. Jak jinak, o peníze.

[o]

Zajímavé je, že kdykoli se Česká republika mohla v poslední době pochlubit hvězdou první velikosti v zimních sportech, vždy to byl někdo, kdo šel proti systému. Kdo trénoval na vlastní pěst a jehož rodina si mohla finančně dovolit další a další nutné výdaje na sport. Úspěchy Šárky Strachové, Martiny Sáblíkové, Evy Samkové či Ester Ledecké rozhodně nebyly dány propracovaným systémem mládeže ze svazové dílny. Naopak. Jakmile však přišly úspěchy, bafuňáři se vždy probudili a v mnoha ze jmenovaných případů se začali bít v prsa, jako by vše byla jejich zásluha. Zkrátka a dobře se na zmíněných dámách rádi přiživili. A to i finančně. No a dnes, kdy mají naopak pomoci, dávají ruce pryč.

Hrozí, že Ester Ledecká bude reprezentovat jinou zemi? Bohužel ano. Nezbývá než doufat, že se to nestane a že funkcionáři jednou provždy přestanou parazitovat na úspěších sportovců a naopak přidají ruku k dílu. Kapři si však rybník jen málokdy vypustí, že…?

Petr KOJZAR

 

7. 9. 2018  Petr KOJZAR