Pro zrušení karenční doby existují důvody

Skutečnost, že sněmovní hospodářský výbor doporučil zamítnutí návrhu ČSSD na zrušení karenční doby i hlasy poslanců koaličního hnutí ANO, nepokládá předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček za »zásadní, fatální problém«.

»To, že zrušení karenční doby neprošlo na hospodářském výboru, není nic katastrofálního,« řekl Hamáček v Partii televize Prima. Zároveň se ohradil proti názoru, že by šlo ze strany ANO o podraz. »To bychom za chvilku každý drobný nesoulad v rámci koalice vykládali jako vládní krizi. Pro mě je důležité, aby zákon prošel na plénu Poslanecké sněmovny,« řekl Hamáček. Připomněl, že sociální výbor i hlasy členů za ANO předlohu o obnově proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům naopak podpořil. »My jsme o tom jednali s (premiérem a předsedou ANO) Andrejem Babišem, hnutí ANO samozřejmě ví, že jde o klíčovou podmínku sociální demokracie,« podotkl Hamáček.

Místopředsedkyně sociálního výboru a stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM Hana Aulická Jírovcová pro náš list uvedla, že postoj poslanců hnutí ANO, kteří na hospodářském výboru tuto normu »zabili«, nechápe, za důležité však považuje to, že na garančním výboru, což je výbor pro sociální politiku, se podařilo prosadit podporu tohoto návrhu. »Za KSČM se samozřejmě nemůžeme bavit o ničem jiném, než o podpoře. Jde o návrh, který jsme v minulosti předkládali opakovaně a byli jsme připraveni podat ho i nyní. Na jednání sociálního výboru jasně zaznělo, že existují důvody pro zrušení karenční doby a věřím, že návrh získá dostatečnou podporu i na plénu Sněmovny,« řekla Aulická.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo začít podle vládního programového prohlášení od července příštího roku.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

(jad)

10. 9. 2018  (jad)