Tak už ty pořady vyhlížím

Také už s netrpělivostí vyhlížíte v televizním programu pořady, které by patřičně seriózně a historicky věrohodně přiblížily dramatické okamžiky, od kterých nás dělí již osmdesát let? Jako divačka-koncesionářka jsem se slušně dotázala na dvou místech české veřejnoprávní, jaké že pořady připravila pro své diváky k připomenutí tohoto velmi vážného výročí - výročí mnichovské dohody a všeho, co jí předcházelo a následovalo. Z jednoho významného místa, přímo instituce ČT, jsem se dozvěděla, že dotyčný k tomuto kompetentní není. Dobře tedy. Pozeptala jsem se na Diváckém centru. A protože lhůta pro vyřízení dotazů je dlouhá, soudím, že do inkriminovaných dnů, tedy do 29. a 30. září, odpověď nepřijde.

[o]

V době, když píšu tyto řádky, nemohu posoudit, do jaké míry zajímavý a solidní bude desetidílný diskusní pořad nazvaný »Beneš 1918, 1938, 1948«, v němž se přední historici mají zamýšlet nad osobností druhého československého prezidenta. První díl byl plánován na uplynulou sobotu (až po 22. hodině!). Nakolik jsem si prolétla nabídku České televize na příští dva týdny na jejím webu, příliš jsem toho, žel, k zářijovému výročí nezaznamenala. Většina pořadů je standardního charakteru, jak je můžeme sledovat každý den a každý rok pořád dokola. Detektivky, filmy pro pamětníky ve stylu »jak chudá dívka ke štěstí přišla«, pohádky. Historický film, který by se vázal k září 1938, však nevidno. Ale stále věřím, že moderátor Jakub Železný bude opět dramaticky deklamovat »hodinu po hodině«, jak to bylo právě před 80 lety v Mnichově. Dokonalou průbu si už udělal na Únoru a Srpnu.

Stálicí ČT je pořad kdysi pečlivě a velmi citlivě připravovaný filmovým historikem Karlem Čáslavským – »Hledání ztraceného času«, který se bude věnovat »minutám z roku 1938«. Tak musíme být vděčni aspoň za ty minuty. Škoda této zajímavé osobnosti, že odešla z tohoto světa přece jen předčasně. Pan Čáslavský mohl ještě vyhledat, a připravit pro nás diváky, tolik zajímavých filmových sekvencí! Nezapomenu, že se v jednom ze svých pořadů nebál upozornit diváky na Julia Fučíka, který – zachycen náhodným filmařem – postával u jakéhosi průjezdu a přihlížel průvodu či spíše demonstraci Pražanů. Mimochodem, 8. září tomu bylo tři čtvrtě století od Fučíkovy popravy v berlínské věznici Plötzensee, kde ho jako význačného čs. odbojáře a komunistu zavraždili němečtí nacisté. Kdo o tom v mainstreamu ví? Kdo o tom utrousí aspoň slovíčko? Stejně tak tento mainstream pomlčí, že 11. září uplynulo 45 let od fašistického puče v Chile, po němž následovaly potoky krve levicově, demokraticky a humanisticky smýšlejících Chilanů.

A to, že o nedělních večerech vysílají v ČT jakési »Zahradnictví«, nebo že ke konci září zařadí film »Musíme si pomáhat« či »Rommel«, je jen ukázkou bídy těch, kdož rozhodují o skladbě programu. To už možná budou nápaditější na komerčních stanicích.

Á propos »Zahradnictví«. Také jste si při sledování řekli, že je tato minisérie poněkud - zvláštní? Může malé děcko, jehož otec byl jako aktivní příslušník protinacistického odboje zatčen gestapem, opakovaně říkat, že »tatínek je v kriminále« a »po válce jako hrdina dostane medaili«?

Monika HOŘENÍ

11. 9. 2018  Monika HOŘENÍ