Černá a bílá

Novinářská práce je svým způsobem zvláštní. Ne každý ji dělá dobře a ne každý zrovna eticky. Ale mně jde teď o něco jiného. Přijde mi strašně úsměvné, když kolegové z redakcí, aniž bych je za to nějak přílišně chtěl srážet nebo kritizovat, jeden den dalekosáhle rozebírají jistý fakt, aby ho za pár dní znovu popřeli.

[o]

Jako příklad mi poslouží sport. Před dvěma týdny vycházely v tisku i na internetu zasvěcené rozbory o tom, jak je fotbalová Sparta nejsilnější za posledních x let. A pak ejhle. Po dvou porážkách se zase píše o tom, jak tým nedrží pospolu, jak to hráčům neklape atd. Prostě naráz obrat o 180 stupňů.

A totéž se dá říci o Viktorii Plzeň. Před dvěma týdny byla zralá na ručník, ale po výhře nad Spartou je zase znovu úžasná. A tak bych mohl pokračovat. Třeba i v individuálních sportech. Úplně mě děsí, když si přečtu, že Martina Sáblíková skončila »až druhá«, nebo »až třetí«. Probůh, když je někdo tak dobrý, že vozí jen zlato, a najednou je z toho jiná medaile, budeme jeho výkon snižovat? A najednou rozebírat, proč už to není to pravé ořechové? Co by za to kdo dal, kdyby skončil druhý na mistrovství světa, Evropy či olympiádě!

Sport se zkrátka odvíjí ve vlnách. Tu se daří, tu méně. Nemůžete vyhrávat pořád. Ostatně, stejné je to v životě. Jednou jste dole, jednou nahoře.

Pomyslnou sinusoidou si procházejí i politické strany a subjekty. Mějme to na paměti, až budeme mít tendenci příliš černě či naopak bíle hodnotit jakékoli volební výsledky…

Petr KOJZAR

11. 10. 2018  Petr KOJZAR