Člověk jako oběť

Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu zjistilo, že se pesticidy vyskytují už ve více jak polovině podzemních vod naší republiky. Někde se dokonce objevují nadlimitní koncentrace těchto »jedů«. Nejhorší na celé věci je, že se tyto jedovaté látky do vody dostávají při ošetřování rostlin nebo také z živočišné výroby.

[o]

Jak je tohle možné? Nejprve si řekněme několik základních věcí, proč se do spodních vod dostává takové množství látek, které jsou užívány na ochranu před škůdci. Za nárůstem používání jedů hledejme zrychlující se proces spotřeby ve společnosti. Vzhledem k tomu, že téměř celá globální společnost (alespoň onoho slavného západního okruhu) je postavena na dluhu, spotřebě a půjčování si z budoucnosti, tak nastává snaha co nejrychleji věci vypěstovat a v co nejkratší době spotřebovat. Pokud rychlá spotřeba nefunguje dle logiky urychlování dodávání výrobků na trh, tak nastupuje »účelové zastarávání«. To znamená, že se na trhu vyskytuje čím dál více produktů (potraviny nevyjímaje) s co možná nejkratší dobou životnosti. Nejlépe to můžete vidět na ukázce potravin, kdy se například účelově vyrábí pečivo takové kvality, aby bylo nejlépe do druhého dne tvrdé. Pryč jsou časy, kdy byl ještě rohlík rohlíkem a vy jste si jej mohli sníst ještě dva dny po jeho koupi a nemuseli se bát, že si ulomíte zub. Účelové zastarávání proniklo do komerčního prostředí a je zakódováno v logice pozdního kapitalismu.

Vraťme se ale zpět k pesticidům a jiným jedům. Všude se vyskytují samá éčka, herbicidy, pesticidy atd. Vzpomínám si, jak je často doba před rokem 1989 označována jako doba, kdy nastal stav neřešení otázky ekologie. Jednu věc ale tehdejší době nelze upřít: princip hnojení. Tehdy se křičelo, že se jako hnojivo používají fosfáty, probíhá močkování nebo hnojení mrvou. Prý se dostávají dusičnany do těla. Ano, i to je částečně pravda. Dnes je ale situace ještě horší, kdy se nadměrně užívají chemikálie pro rychlejší tvorbu a růst potravin. Tyto látky pak všichni vesele konzumujeme a to jen proto, abychom uspokojili hladový trh. Ono vás tohle často ani nenapadne, protože byste museli v obchodních řetězcích hodně dlouho hledat a dumat nad tím, zda daný výrobek má v sobě nějaký ten pověstný jed.

V dnešní době jsou jedy všude kolem nás. V potravinách, vodě, ovzduší. Odborníci uklidňují, že takové množství nám nic neudělá. Jenže co se stane, když budu takovou potravu a vodu konzumovat často. Nastanou chronická onemocnění? V tomto případě si vždy vzpomenu, jak bylo v 50. letech 20. století nadměrně užíváno DDT (také se jednalo o pesticid) po celém světě. Dokonce i v USA a tamější korporace se regulacím dlouho bránily. Zpočátku se tehdy zdálo, že se nic neděje, škůdci byli hubeni, potraviny byly nádherné. Lidé se dokonce ošetřovali DDT. Jenže poté to přišlo. Genetické vady, vrozené poruchy, předčasná úmrtí. Něco podobného může v budoucnu nastat i v dnešním případě, kdy se míchá rychlá spotřeba, nárůst konzumu, jedy, kapitalismus, účelové zastarávání a člověk jako oběť.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora

18. 10. 2018  Jan KLÁN