Nedotčený ráj, co brzy zmizí; i mamutí kly

V Praze 1 v multikině Cinema City proběhlo v rámci festivalu Nový ruský film 9. listopadu promítání filmu »Nedotčený ráj: Rusko«, který popisuje ekosystémy citlivé na změny klimatu, jež se dají najít v nejodlehlejších místech Ruska. Akcentuje jejich ohrožení a přitahuje pozornost na příspěvek lidstva ke smrtícímu globálnímu oteplování.

Filmový festival Nový ruský film vtrhl do ČR s obdivuhodnou razancí a zanechal jednoznačně pozitivní stopy. A to nejen díky tomu, že zahájení festivalu moderovala svůdná česká herečka a zpěvačka Kateřina Brožová.

Dramata i dokumenty

Jeho program tvořily akční filmy, komedie a válečná dramata, ale i filmy zaměřené na společenská témata a na ochranu přírody. Před promítáním dokumentu Nedotčený ráj vystoupil Zdeněk Šíma, jednatel společnosti Rosatom Central Europe. Tato společnost je dceřinou firmou Rosatomu, který na výrobě filmu spolupracoval s National Geographic.

Pilotní snímek série celovečerních dokumentů je zaměřen na obyvatele pohoří Altaj, poloostrova Kamčatka a Arktidy, kteří žijí pouze v určitých oblastech a globální oteplování jim ztěžuje hledání potravy nebo vody.

[o]

V názvu filmu je sice sousloví nedotčený ráj, ale kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře již žádný kout světa, byť sebeodlehlejší, nezůstává civilizací nedotknutý. Tyto křehké ráje film uchovává na obrazovkách diváků před tím, než je nejspíše nevratně poškodí změna klimatu a lidstvo přijde o ono neskutečné přírodní bohatství.

Rosatom tímto filmem chce přitáhnout pozornost veřejnosti ke krizi, kterou přináší globální oteplování, a předvést zhoubný dopad emisí CO2 vypouštěných fosilními zdroji energie provozovanými na naší planetě.

Pomoc Rosatomu

Aby lidstvo uspělo ve zmenšování své uhlíkové stopy v energetice, musí přejít od fosilních zdrojů k čistým a nízkouhlíkovým. Rosatom k tomu přispívá jako dodavatel bezemisních jaderných elektráren a své portfolio rozšiřuje také o výstavbu větrných elektráren v Rusku.

Pokud lidstvo neuspěje ve zmenšování své uhlíkové stopy, hrozí totiž vymizení nejen ekosystémům popisovaným pilotním dílem, ale i dalším, které budou zachyceny v dalších dílech dokumentární série, ať už jde o medvědy, lišky, ptáky, stromy nebo květiny.

Nedotčený ráj: Rusko po premiéře shlédli ještě další diváci na Velvyslanectví Ruské federace v ČR, v úterý 13. listopadu byl promítnut na Přírodovědecké fakultě univerzity Palackého v Olomouci a 15. 11. ho mohli posoudit studenti ve filmové škole Creative Hill College ve Zlíně v rámci výuky na téma ekologie.

Vášeň pro mamuty

A když už padla zmínka o ruském velvyslanectví v Praze, právě tam ještě o dva dny dříve, přesně 101 let od přelomové VŘSR, proběhlo slavnostní otevření kinosálu jiným dokumentem, multioborovým, jakkoli i ten má svou ekologickou stopu. »Vášeň pro mamuty« má na svědomí někdejší velvyslanec Ruské federace na Slovensku, tiskový mluvčí prezidenta i poradce Vladimira Putina Sergej Jastržembskij (64), aktuálně nejen dokumentarista a režisér (oceněný mj. Golden Eagle Award za nejlepší dokument), ale i spisovatel, blogger, publicista, politolog, cestovatel - zkrátka podobně všestranný jedinec, jakým je i jeho nejnovější film, který si 7. listopadu v Praze odbyl svou světovou premiéru. Další promítání dokumentu přitom uvidí poslanci Státní dumy Ruské federace v prosinci t. r., široká divácká obec v Rusku pak až po domácí premiéře v červnu příštího roku.

Vášeň pro mamuty, vyrobená společně se Skupinou společností REGION, se dotýká akutních problémů severních oblastí a osudu unikátního řemesla seveřanů - vyřezávání z mamutích kostí. Film vypráví o až neskutečné horečce po mamutích kostech, která v poslední době zasahuje Jakutsko a Čukotku.

Natáčení filmu trvalo dva roky a probíhalo především na místech, kde se v Rusku nacházejí mamutí kosti a kde leží centra vyřezávání z kostí. Jastržembského natáčecí tým tak pracoval v několika lokalitách v Rusku, Číně a Francii.

Souvislosti

Mamutí dokument je rozdělen do třech částí. Jedna sleduje mezinárodní souvislosti legálního i nelegálního obchodu s mamutími kly poté, co došlo k zákazu téhož s kly kriticky ohrožených slonů (ještě předloni kvůli tomu každých 15 minut umíralo jedno z těchto nádherných monstrózních zvířat), druhá ukazuje, jak právě hledání mamutích pozůstatků je v oblastech od Sibiře po Dálný východ prakticky jediným možným zdrojem obživy pro většinu místních obyvatel (za kilogram lze získat až 5000 rublů), a třetí se věnuje jak právě umělecké tvorbě z mamutích klů v Rusku a Číně, tak otázce muzejní propagace někdejších pozemských titánů v obou těchto zemích a propastných rozdílů mezi nimi; kdy zatímco v Rusku bylo zavřeno poslední takové muzeum v rámci legendární VDNCH v Moskvě, v Číně se otvírá každoročně několik paleontologicko-eko muzeí, která mají za cíl vychovávat zejména nejmladší generaci k zodpovědnosti při ochraně přírody. Čína pochopila, že jde o jedno ze zásadních témat pro 21. století, v Rusku se naopak zbytky těchto jedinečných exponátů schovávají po skladech fakult a dobrovolníků, aby nedošlo k úplnému zničení nenahraditelných sbírek. Mezitím v RF prakticky zaniká i umělecké řezbářství z mamutích klů a kostí, které dosáhlo vrcholu už za časů Petra I., jediným pozitivem je dílna na preparaci a skládání (pozůstatků) mamutů.

Problém stále aktuální

Co se týče obchodování s kly, největším příjemcem je právě Čína, Rusko pak jedinou zemí, která má tuto činnost právně ošetřenou, přesto 85-90 % veškerého obchodu, k němuž dochází, je nelegální, což RF stojí těžké miliardy dolarů na únicích. Problém je to stále aktuální, vždyť jen v Jakutské oblasti, která dosáhla ve 20. století rekordu s nejnižší teplotou na Zemi (71,2 stupně Celsia pod nulou), jsou v permafrostu stále zachovány miliony mamutů, odhadem až 500 000 tun použitelného »materiálu«, tj. 80 % ze všech ruských zásob.

Jastržembského snímek uvedl při otvírání kinosálu na ruské ambasádě současný ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij, premiéru přišli navštívit kromě Kateřiny Brožové i další významné osobnosti našeho společenského života, například exministři Jan Kavan (zároveň někdejší předseda Valného shromáždění OSN) a Jan Mládek.

Roman JANOUCH

14. 11. 2018  Roman JANOUCH