Svátek všech, nebo jen někoho?

Pieta, koncerty, debaty, ale i pouliční protesty, manifestace a demonstrace. Takový byl státní svátek 17. listopadu 2018. Nejvíce akcí se konalo tradičně v hlavním městě. Letošní 17. listopad získal pachuť vandalismu, neboť členové skupiny, jež používá názvu Kaputin, v sobotu v ranních hodinách hodili do odpadkového koše věnce některých politiků umístěné k památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze.

Jednalo se zejména o květiny premiéra Andreje Babiše (ANO), který je k památníku položil a svíčku zapálil o půlnoci na sobotu 17. listopadu, prezidenta republiky Miloše Zemana a předsedy SPD Tomia Okamury. Policie vandalismus vyšetřuje. Političtí představitelé napříč spektrem tento čin v drtivé většině odsoudili, část opozičních politiků, například STAN či předseda ODS Petr Fiala, vyhození květin chápou jako projev nespokojenosti.

»Známka demokracie podle skupiny Kaputin jsou květiny v koši. ‚Náhodou‘ se to této skupině podařilo před televizní kamerou. V koši na Národní třídě skončila i kytice od prezidenta. Toho prezidenta, kterého lidé zvolili v přímé volbě. To je tedy svoboda projevu? Nebo spíše organizovaný a nedůstojný akt vůči hlavě státu? Úcta a důstojnost jsou zřejmě pojmy, které Otakaru van Gemundovi (představitel skupiny Kaputin – pozn. red.) zcela evidentně chybí. Svoboda slova zajisté ano, ale pro všechny ne, pouze pro někoho,« reagoval na událost předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Van Gemund v rozhovorech s novináři připustil, že jeho chování může policie považovat za výtržnictví. Uvedl, že květiny vyhodil proto, že památník 17. listopadu na Národní třídě považuje za symbol demokracie v zemi, lidé jako Babiš či Okamura se podle jeho názoru nechovají v souladu s demokratickými pravidly. Tvrdí, že demokracii je potřeba chránit, a to i radikálně.

Zprivatizovaný 17. listopad

Události 17. listopadu 2018 hodnotili také hosté včerejších Otázek Václava Moravce ČT. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček byl na Národní »za dne, v osm hodin«, kde hovořil s lidmi. »Já jsem se nebál, přišel jsem mezi občany ČR a byl jsem připraven s nimi diskutovat,« řekl nápadně důrazně, jako kdyby se chtěl odlišit od premiérovy noční aktivity. Policisté na státní svátek postupovali podle Hamáčka, který v koaliční vládě zastává post ministra vnitra, v případě vyhozených kytic správně. Událost dle něho zřejmě skončí v rovině přestupku.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v pořadu řekl, že ho mrzí, že si část veřejnosti snaží zprivatizovat 17. listopad pro sebe. »Já si myslím, že to je svátek všech občanů České republiky. Když jsem viděl, že kytice Miloše Zemana, který byl aktivním účastníkem 17. listopadu, sametové revoluce, skončila v koši, tak toho mi bylo líto.« Šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny Radka Kotena (SPD) mrzí rozdělování společnosti, k čemuž patří podle něho i vyhazování květin od památníků. »Vymezování se proti někomu tím, že mu vyhodím květinu, to mi nevyhovuje a připadá mi to nedůstojné tohoto státu,« poznamenal v Otázkách. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek k hodnocení doplnil, že společnost je nemocná tím, že v čele vlády »stojí člověk, který je paralyzován vlastními soukromými problémy«.

Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyhození květin od památníku označila již v sobotu za primitivismus, lidovecký poslanec Marian Jurečka za zhovadilost.

Odvaha studentů z roku 1939

Již od deváté hodiny ranní se před Hlávkovou kolejí v Jenštejnské ulici v Praze konala vzpomínková slavnost k výročí 17. listopadu 1939. Pořádá ji tradičně Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s ČSBS. Slavnostní ráz podtrhne zpěv spojených pěveckých sborů – Pěveckého sdružení pražských učitelů a Pražského pěveckého sboru Smetana, sborů ČVUT a Univerzity Karlovy, Komorního ženského sboru PdF UK či Smíšeného sboru Slavoš Beroun.

Události 17. listopadu 1939, kdy němečtí nacisté brutálním způsobem přepadli vysokoškolské koleje v okupované zemi, ihned v ruzyňských kasárnách zastřelili devět studentských vůdců, uvrhli na 1200 vysokoškoláků do KT Sachsenhausen a poté uzavřeli české vysoké školy, jsou symbolem odporu českého národa proti nacismu, řekl v úvodu předseda správní rady Nadání Václav Pavlíček, jenž akci moderoval. Letošní akt se konal krátce po oslavách 100. výročí založení Československé republiky, proto Pavlíček připomněl také hodnoty republikanismu i útoky na sekulární stát a demokratické osobnosti v době druhé republiky, v níž se šířil antisemitismus, antidemokratismus, fašismus a ideje první republiky se z veřejného života ztrácely.

[o]

Jediný mezinárodní svátek českého původu

Hlávkova nadace léta usiluje, aby se do českého kalendáře navrátil k datu 17. listopadu také Mezinárodní den studentstva, aby »oběť studentů nebyla zmarněna«, jak řekl profesor Pavlíček. Za podporu takové právní úpravy státního svátku, jenž má nyní název Den boje za demokracii a svobodu (tj. vypadla jakákoli zmínka o studentech), se přimlouval i místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Je to jediný mezinárodní den, který má ryze český původ, připomněl Štěch to, co se opakovalo v projevech všech řečníků před Hlávkovou kolejí – rektorů ČVUT a Univerzity Karlovy, protifašistických odbojářů i představitelů studentů.

»Český svaz bojovníků za svobodu se několik let obrací na zákonodárce a vede boj, aby se Mezinárodní den studentstva navrátil. Bude se o to snažit i nadále,« ubezpečil místopředseda ČSBS Emil Šneberg, který současně připomněl slova Adolfa Hitlera, jenž rozlícen tím, že se v protektorátě konaly protesty českých lidí proti německým okupantům, hrozil, že bude-li ještě nějaká demonstrace, srovná Prahu se zemí… Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima vyzval, aby se stát přihlásil k události mezinárodního významu a vrátil se den, který slaví studenti na celém světě jako Mezinárodní den studentstva. V Poslanecké sněmovně budí tento den »nepochopitelné vášně«, řekl Zima. Ti, kteří svátek odpírají, si mají přečíst, co znamená pro rodiny devíti popravených, pro odvlečené studenty, pro pozůstalé po vysokoškolácích, kteří na důsledky nelidských útrap v koncentračním táboře zahynuli…

Každoročně hovoříval před kolejí také jeden z posledních žijících pamětníků událostí, letos 99letý Vojmír Srdečný. Tentokrát se ze zdravotních důvodů omluvil, ale zaslal zdravici, kterou přečetla předsedkyně Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých Zdeňka Valouchová. Ta současně připomněla vizionářská slova prezidenta Edvarda Beneše z prosince 1945, aby pamětníci zaznamenávali vše, co zažili ve vězeních a koncentračních táborech – »proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou se svou ‚očišťovací‘ kampaní. Neboť na válku z let 1938-1945 se nesmí nikdy zapomenout. Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku…«

Po skončení vzpomínky před Hlávkovou kolejí přešli zejména mladí účastníci průvodem k pamětní desce dělníka Václava Sedláčka a medika Jana Opletala, obětí zásahu okupačních represivních orgánů a policie dne 28. října 1939, v Žitné ulici.

Mnozí jsou lehce ovladatelní

O dvě hodiny později se před Hlávkovou kolejí sešli lidé, též tradičně, na akci pořádané KV KSČM Praha, aby si také připomněli hrdinství českých vysokoškoláků před 79 lety. Byli mezi nimi zástupci Levicových klubů žen a Levé perspektivy či místopředseda ÚV KSČM a poslanec Stanislav Grospič. »Kde byli ti, co vyhazují květiny prezidenta a premiéra od památníku, když jsme protestovali proti rozdělení Československa? Kde byli tito lidé, když se otevírala kancelář sudetoněmeckého landsmanšaftu v Praze? Když se rozkrádala republika?« zeptala se v úvodu, po položení květin,  předsedkyně pražských komunistů Marta Semelová.

Člen vedení Komunistického svazu mládeže Wilhelm Feigl připomněl, že po listopadu 1989 byla z Prahy vyhnána centrála Mezinárodního svazu studentstva. Mnozí soudobí studenti jsou podle něho lehce ovladatelní. Například studentské demonstrace v Kyjevě vydláždily cestu ukrajinskému fašismu k moci. »Studenti uvěřili. A namísto kapitalismu obnovili v zemi ještě horší režim. A teď se diví!« Podobně se někteří mladí lidé v ČR účastní aktuálních protestů zaměřených proti premiérovi, ale »už nevidí, že se šikují ještě horší síly«. Přesto Feigl mnohé studentské a mládežnické síly »v dobách Trumpa, Erdogana a Bolsonara« vnímá jako síly pokrokové, a mezi ně řadí i KSM.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO a Monika HOŘENÍ

18. 11. 2018   (mh)